Hlavní obsah

Někde se test vyžaduje, jinde ne. Je to diskriminace, tvrdí právník

Foto: SZ Michal Šula

V kadeřnictví a jiných službách je vyžadováno, aby si kadeřník vedl evidenci zákazníků, kvůli možnému trasování.

Reklama

Podle právníka je diskriminující, že u některých podnikatelů stát vyžaduje, aby se zákazníci při vstupu prokázali testem a následně ho evidovali, a u jiných to nevyžaduje.

Článek

Aby kadeřník obsloužil zákazníka, musí si vyžádat test a evidovat ho. Prodejce oblečení to ale dělat nemusí. Stačí, když má zákazník respirátor. Podle právníka Františka Valeše, který pracuje v Poradně pro občanská a lidská práva, je odlišný přístup vlády k podnikatelům diskriminující.

„Přitom když se do obchodu dostaví někdo, kdo je pozitivní a nedodržuje izolaci, je to mnohem větší problém,“ vysvětluje Valeš pro Seznam Zprávy.

Odůvodnění, že ve službách je delší přímý kontakt se zákazníkem, podle Valeše neobstojí, protože prodavač se stejně tak může tři čtvrtě hodiny věnovat zákazníkovi při kupování oblečení nebo výběru šperku. Podle něj by se tak mohlo jednat o diskriminaci.

Podle právníka Vojtěcha Bieneka je vyžadování testu po zákaznících navíc omezující pro podnikatele. „Protože když člověk nesdělí svůj zdravotní stav, který nikdy nikomu sdělovat nemusí, tak kadeřník ho musí vykázat z provozovny a neobsloužit ho, tím pádem přijde o zákazníka, kvůli opatření. Lidé mají možnost výběru, ale podnikatel nemá,“ vysvětluje Bienek.

Václav Pražák, kadeřník a předseda představenstva Asociace kadeřnických a kosmetických oborů ČR, potvrzuje, že kvůli testování opravdu přichází o zákazníky. „Do asociace nám píšou dnes a denně, že opravdu tam vidí velký pokles tržeb, protože lidé se nechtějí testovat,“ vysvětluje.

Právnička Jana Kratochvílová si testování pouze u některých podnikatelů vysvětluje tak, že oblečení má větší prioritu než nový sestřih. „Máme nějakou hierarchii potřeb, takže chápu úvahu, že chodit bez oblečení je horší, než když se člověk neostříhá,“ řekla Seznam Zprávám. Tento výklad však nevysvětluje, proč jsou například otevřené obchody se suvenýry, kde taktéž není vyžadován test.

Evidence zákazníků? Protiprávní

Mimořádné opatření, které vláda vydala 7. května a platí od pondělí, obsahuje pasáž, jež také nařizuje provozovatelům služeb vést evidenci zákazníků a uchovávat ji 30 dní. To je podle Valeše protiprávní jednání.

„Tohle je teda opravdu moc. Domnívám se, že tohle je v rozporu s právní úpravou a ochranou osobních údajů, a to z obou stran. Po podnikateli není možné požadovat, aby evidoval takové údaje, protože jsou to údaje, na základě kterých se dá ten člověk kdykoliv identifikovat. Tam žádný legitimní účel uchovávání těchto informací nevidím,“ řekl Seznam Zprávám právník Valeš.

Podle něj se může jednat i o zásah do práva na soukromí. Opatření totiž uděluje provozovatelům povinnost zapisovat si celé jméno, telefonní číslo a čas, kdy dotyčný provozovnu navštívil. Zároveň musí i evidovat, kdo zákazníka obsloužil.

„Další zásadní problém v tomto bodu je, že tam absolutně chybí odůvodnění. Ohledně té evidence je tam napsáno pouze to, že inkubační doba nemoci je těch 30 dnů, což nepovažuji za legitimní odůvodnění,“ vysvětluje Valeš.

Odkazuje pak na nedávno zrušené opatření ohledně testování ve firmách, kde Nejvyšší soud zrušil opatření právě z toho důvodu, že nebylo dostatečně odůvodněno.

Ministr by měl být odvolán, porušuje zákon

Podle Valeše Ministerstvo zdravotnictví porušuje zákon tím, že opakovaně neuvádí dostatečné odůvodnění opatření. „Tohle by tedy nepochybně byl důvod pro odvolání ministra zdravotnictví, protože soustavně porušuje zákon. Ta povinnost odůvodnění toho mimořádného opatření vyplývá přímo z pandemického zákona,“ vysvětluje.

Ohledně toho, že se jedná o zásah do osobních údajů, souhlasí s Valešem i právnička Jana Kratochvílová. Je ale podle ní důležité posoudit, zda se jedná o nutný zásah z hlediska sledovaného cíle. „Ta lhůta 30 dní se mi zdá příliš dlouhá. Neodpovídá to ani inkubační době onemocnění, takže moc nevidím důvod uchovávat ty informace tak dlouho,“ vysvětluje.

Proč by se údaje o zákaznících měly evidovat, nechápe ani Pražák. „Já nevidím důvod, proč bych měl evidovat nějaký nedej bože zdravotní stav zákazníka, k čemuž nemám oprávnění. Takže si hlavně zkontroluji, že je zákazník negativní, a jméno většinou máme. Většina zákazníků nesouhlasí s tím, že bychom jejich údaje měli ještě předávat někomu třetímu,“ vysvětluje.

Prostor pro Ústavní soud

Úřad pro ochranu osobních údajů se k opatření vyjadřoval již 29. 4., kdy opatření nebylo ještě v upravené podobě. V té době se podle nich jednalo o nepřípustné opatření, protože nebyl uveden účel. Nakonec Ministerstvo zdravotnictví opatření upřesnilo s tím, že uchovávat údaje 30 dní je potřebnou dobou k tomu dohledat případný kontakt. Zároveň upřesnilo, jaké informace má provozovatel evidovat. Úřad tak toto opatření toleruje, avšak odpovědnost za protiprávnost opatření má podle vyjádření původce mimořádného opatření.

Podle právníků je velká část opatření napadnutelná a jsou přesvědčeni, že se tím bude zabývat Ústavní soud. „Přiznám se, že jsem nikdy nikde neviděl statistiku, kde se kolik nakazilo lidí. V tomhle mi to přijde nedostatečné, že vláda nějakým způsobem rozhoduje a říká, že velké obchody jsou v pořádku, malé kadeřnictví ne, ale není to podpořeno žádnou statistikou,“ vysvětluje Bienek.

Bránit se podnikatel může podle Valeše tím, že podá Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení opatření. Což předpokládá, že už se stalo. „Další možnost, která je tedy nepříjemnější, je počkat na to, až mu bude uložena pokuta, a pak se bránit proti té pokutě,“ řekl Valeš.

Reklama

Doporučované