Hlavní obsah

Někteří politici před volbami vyhrocují vztah k Romům, zaznělo na pietě v Letech

Foto: ČTK

.

Reklama

Někteří politici se před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny uchylují ke špinění Romů, protože mají za to, že jim to u voličů přinese úspěch. V Letech to řekl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR.

Článek

Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora připomněl romské oběti z druhé světové války. Akce se tradičně koná v květnu, letošní termín se podle Růžičky podruhé posunul kvůli koronaviru.

Z politiků Růžička jmenovitě kritizoval hnutí SPD a jeho předsedu Tomia Okamuru, ke špinění Romů se podle něj uchylují i kandidáti jiných stran. „Z tohoto nám posvátného místa my pozůstalí apelujeme na všechny voliče této země … Vemte rozum do hrsti a nenaskakujte na populistické sliby kohokoliv,“ řekl předseda výboru.

Růžička uvedl, že nemůže opominout ani aktuální události týkající se romské menšiny, diskutované úmrtí Stanislava Tomáše, který zemřel v v Teplicích krátce po policejním zásahu, a nedávné potyčky v Sokolově. Ocenil nedávné schválení zákona na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek připomněl několik tisíc Romů povražděných nacisty v koncentračních táborech v noci na 3. srpen 1944. Zároveň uvedl, že se mu nelíbí přetrvávající dělení na romské, židovské či české oběti. „Asi si musíme říkat ta čísla, ale přesto mi připadá, že v tom je skrytá ta zrada. Mně připadá, že právě v tom, že si řekneme, že nějaké oběti jsou menší a že jsou vedlejší a nejsou ty hlavní, tak se nám potom stane, že tam někde po letech postavíte vepřín,“ řekl.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu v 70. letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13.000 prasat.

Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici tamního vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023. Bohdana Kuzmová Křepinská, která v muzeu vede oddělení vztahů s veřejností, ČTK sdělila, že že projekt je teď ve fázi přípravy projektové dokumentace k povolení stavby.

„Projektová dokumentace demolice vepřína musela být aktualizována, aby byla v souladu s vítězným architektonickým návrhem,“ uvedla. Demolice vepřína je podle ní plánovaná na přelom let 2021 a 2022. Provoz chce muzeum zahájit v květnu 2023.

Reklama

Doporučované