Hlavní obsah

Německo a Francie se dohodly na rozpočtu eurozóny. Plán se týká i České republiky

Nový návrh rozpočtu eurozóny se bude týkat i zemí, které na euro teprve čekají.Video: Monika Durajová

 

Reklama

Francie a Německo se dohodly na podrobném návrhu rozpočtu eurozóny, který by měl podpořit hospodářský růst, posílit konkurenceschopnost a snížit hospodářské rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Článek

Na francouzsko-německý návrh budou navazovat jednání skupiny ministrů financí eurozóny, která začnou příští měsíc.

Rozpočet eurozóny má být součástí rozpočtu celé Evropské unie. Nový rozpočet EU má vstoupit v platnost v roce 2021, to znamená, že pokud se návrh schválí, francouzsko-německý plán vstoupí v platnost až za 3 roky.

Velikost rozpočtu stanoví jednání, která začnou ještě letos. Jak uvádí návrh Francie a Německa, jeho cílem je posílit konkurenceschopnost a sblížit země eurozóny. Nový nástroj by měl být rovněž otevřený zemím, které se přičlenily k mechanismu směnných kurzů ERM II neboli těm, které čekají na zavedení eura.

Podle návrhu by rozpočet eurozóny měl podpořit národní reformy, které Evropská komise navrhne členským státům ve svých doporučeních známých jako evropský semestr. Členské země předloží komisi plány svých strategií, které budou zahrnovat chystané reformy a návrhy projektů, které by měl rozpočet finančně podpořit. Komise potom schválí tyto plány po konzultaci s vládami a peníze budou vypláceny podle toho, jak se jednotlivým zemím bude dařit tyto strategie plnit. Časový rámec by však byl kratší než u strukturálních a kohezních fondů, což by umožnilo větší flexibilitu. U investičních projektů se budou muset vlády povinně podílet na jejich spolufinancování z národního rozpočtu.

Do rozpočtu by mohly kromě peněz od jednotlivých vlád přicházet peníze i z jiných zdrojů, například z plánované daně z finančních transakcí. Konečné slovo k tomu, jaké daně by měly putovat do nového rozpočtu, mají mít podle návrhu vlády.

Zvláštní rozpočet pro eurozónu, financovaný z daní určených na tento účel a příspěvků od zemí, prosazuje hlavně Francie. Nizozemsko a některé další severní země EU mají o rozpočtu pochybnosti. Německo se snaží být mostem mezi těmito skupinami, dává přednost omezenému rozpočtu s výplatou peněz podle pokroku v zavádění strukturálních reforem.

Reklama

Související témata:

Doporučované