Hlavní obsah

Německo vrací Izraeli pozůstalost Maxe Broda. Zmizela před deseti lety

Izrael obdrží pozůstalost Maxe Broda, přítele Franze Kafky. (Video: Monika Durajová)

Německo v uterý předá izraelské Národní knihovně část pozůstalosti spisovatele Maxe Broda, pražského rodáka a přítele Franze Kafky. Dokumenty byly před deseti lety ukradeny v Tel Avivu a v roce 2015 byly objeveny v Německu. Informoval o tom izraelský deník Haarec s odvoláním na německou spolkovou policii a izraelské velvyslanectví v Berlíně.

Článek

Mezi pěti tisíci dokumenty, které z Německa putují do Izraele, je i pohlednice od Kafky z roku 1910 a osobní písemnosti Maxe Broda, které podle odborníků poskytnou vhled do evropské kulturní a literární scény počátku 20. století. Vedle části Brodova deníku dokumenty obsahují i korespondenci s jeho ženou. Dokumenty urazily dlouhou cestu, skončily v bankovních trezorech ve Švýcarsku a Izraeli, v jednom bytě v Tel Avivu i ve skladišti v německém Wiesbadenu, kde je policie našla v roce 2015 mezi kovanými ruskými avantgardními uměleckými díly.

„Myslím, že Kafka by se pobavil,“ řekl pro agenturu AP archivář a kurátor sbírek Národní knihovny v Izraeli Stefan Litt, který pomohl identifikovat dokumenty získané v Německu. „Sám by lepší zápletku nevymyslel,” dodal.

Dokumenty zmizely před deseti lety z domova Brodovy někdejší sekretářky Esther Hoffeové. Německá policie je zabavila v roce 2015, kdy byly nabídnuty ke koupi literárnímu archivu v Marbachu. Německý soud posléze rozhodl, že dokumenty nedílně patří k Brodově pozůstalosti.

Brod neuposlechl přání svého přítele a po Kafkově skonu v roce 1924 jeho dílo nezničil a místo toho část povídek a románů vydal. Zbytek dokumentů z pozůstalosti nejznámějšího představitele pražské německé literatury si ponechal.

Když Brod v roce 1968 v Tel Avivu zemřel, uvedl podle pozdějších soudních verdiktů v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Hoffeová ale místo toho dílo rozprodávala v aukcích.

Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala Hoffeová rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů (asi 45 milionů korun). Nový majitel ale předal tento rukopis německému literárnímu archivu v Marbachu, kde je dodnes. Po smrti Esther Hoffeové v roce 2007 dokumenty zdědily její dcery.

Národní knihovna v Jeruzalémě rodinu Hoffeových zažalovala a izraelské soudy ve vleklém procesu nakonec rozhodly, že rodina nabyla Kafkovo dílo nelegálně: Verdikt izraelského nejvyššího soudu v roce 2016 zněl, že celá Kafkova pozůstalost patří Národní knihovně.

Minulý měsíc švýcarský soud rozhodl, že část pozůstalosti tohoto autora židovského původu, která se od 50. let minulého století nachází v bankovních sejfech v Curychu, by měla být předána izraelské Národní knihovně.

Doporučujeme