Článek
„Chápu, proč některé země chtějí očkovat své děti a dospívající, ale teď na ně naléhám, aby to přehodnotily a aby místo toho darovaly vakcíny do COVAX,“ pronesl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuálním setkání v Ženevě.
Iniciativa COVAX vznikla již minulý rok a její název je zkratkou výrazu „globální přístup k vakcínám proti covidu-19“. Jde o mezinárodní iniciativu, jejímž cílem je zajistit větší dostupnost vakcín ve všech koutech světa, a to zejména v rámci chudých zemí. Dosud byla iniciativa schopna dodat okolo 60 milionů dávek.
Do programu již dávkami vakcín proti koronaviru přispěla například Francie a zapojení přislíbilo i Švédsko. WHO nyní doufá, že se řady podobně smýšlejících zemí ještě rozšíří. Na základě představ organizace by země měly naočkovat všechny občany z prioritních skupin a následně darovat některé z dávek vakcín tam, kde jsou potřeba více.
Použití látky na ochranu proti koronaviru u mladistvých už v posledních týdnech schválila Kanada nebo Spojené státy americké, podle agentury Reuters – odkazující se na pracovníka WHO – však minimálně s Washingtonem již ohledně poskytnutí některých dávek diskuze probíhá.
V rámci celého světa již bylo podáno více než miliarda dávek vakcín, Tedros a další však varují před propastí v přístupu k vakcínám, kterou považují za „katastrofické morální selhání“. Zatímco bohatší země tedy buď pomýšlí, či začínají s očkováním zdravých adolescentů, v těch chudších teprve začíná vakcinace nejzranitelnějších skupin populace a zdravotníků.
„Jsme na cestě k tomu, aby byl druhý rok této pandemie mnohem smrtelnější než ten první,“ upozornil šéf WHO. Pokud by zaostávání ve vakcinaci narůstalo, mohl by si koronavirus nacházet stále nová místa pro šíření a zvyšovalo by se také riziko vzniku nových mutací. Obzvláště znepokojující je podle Tedrose situace v Indii.
Tamní úřady v posledních dnech evidují více než 300 000 nakažených denně a země čerstvě překročila hranici 24 milionů nákaz. Počet úmrtí se pohybuje kolem 4000 za den a celkem už v zemi v souvislosti s covidem-19 zemřelo přes 260 000 lidí. Z onemocnění se ovšem dokázalo vyléčit více než 20 milionů obyvatel.
V porovnání s jinými zeměmi čistě na základě výpočtů by se situace nemusela zdát tak dramatickou, indický veřejný zdravotní systém je ale sám o sobě špatný a nyní pod náporem kolabuje. Obzvláště velkým problémem je indický venkov, některé tamní chudé státy totiž disponují jen jediným lékařem na několik desítek tisíc obyvatel.
„Lékařská péče je státní a soukromá. Ta státní je sice zdarma, je ale na špatné úrovni. Soukromá péče je výrazně kvalitnější, ale také drahá. Přitom právě soukromé nemocnice nesou značnou zátěž – je jich totiž zhruba dvojnásobek oproti těm státním,“ uvedl v rozhovoru o Indii pro web Akademie věd ČR Pavel Hons, indolog z tamního Orientálního ústavu. Poznamenal také, že většina lidí v Indii si pobyt v soukromých nemocnicích stejně nemůže dovolit.
Podle Honse Indie bojuje i s nedostatečnou kapacitou a v zemi už v říjnu minulého roku, kdy rozhovor vznikal, chyběl jak zdravotnický personál, tak nemocniční lůžka. Dění založené na podobném scénáři je ale možné vidět i v posledních týdnech tohoto roku. Do hry navíc vstoupila takzvaná indická mutace B.1.617., kterou eviduje několik desítek zemí a která budí obavy mnoha expertů.
Koronavirus ale sužuje také například indického souseda Nepál, který je také jakožto příjemce součástí programu COVAX. I v této zemi chybějí lůžka, léky i kyslík a tamní krematoria nestíhají. S exportem vakcín do země by přitom měla pomoci právě i Indie, která stojí za výrobou vakcíny AstraZeneca. Kvůli momentální indické krizi však dochází ke zpoždění dodávek.
WHO tak pokračuje ve svém apelu na ty šťastnější země, aby se o své dávky vakcíny podělily s těmi, kdo si je nemohou dovolit. Zároveň pracovníci organizace varují před uvolňováním koronavirových opatření, jako je nošení roušek, a upozorňují, že nadcházející týdny či měsíce mohou přinést výskyt nových variant viru.
