Článek
Správci památníku a muzea v Osvětimi vyzvali návštěvníky, aby přestali pózovat na železniční trati vedoucí do areálu bývalého nacistického koncentračního tábora. Na oficiálním twitterovém účtu zveřejnili několik fotografií, na kterých lidé balancují na kolejích, a požádali veřejnost, aby respektovala památku těch, kteří zde zahynuli.
„Existují lepší místa, kde se můžete učit chodit jako na kladině, než je památka symbolizující deportaci sta tisíců lidí mířících na smrt,“ informují v příspěvku.
When you come to @AuschwitzMuseum remember you are at the site where over 1 million people were killed. Respect their memory. There are better places to learn how to walk on a balance beam than the site which symbolizes deportation of hundreds of thousands to their deaths. pic.twitter.com/TxJk9FgxWl
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) March 20, 2019
Na zprávu podle britského serveru BBC reagovalo přes 2 000 lidí pozitivně. „Jde o nezbytné vyjádření. Způsob, jakým lidé přistupují k fotografování, je úplně mimo kontrolu. Chystám se muzeum v létě navštívit a ujišťuji vás, že jsem si vědoma vašeho postoje k pořizování fotografií. Děkuji za důležitou práci, kterou děláte. Bez znalosti historie se totiž neobejdeme,” reagovala jedna z respondentek.
Další respondentka Moran Blytheová dodala: „Nerozumím tomu, proč lidé berou Osvětim jako příležitost k focení ani proč si pořizují veselá selfie v místě, které svědčí o vraždě tisíců nevinných lidí.” Za druhé světové války nacisté zavraždili téměř milion Židů právě v osvětimském táboře a v přidružených táborech Březinka a Monowitz-Buna.
Nevhodné fotografie u různých památníků holokaustu v minulosti už několikrát rozpoutaly debatu. Například v roce 2014 na internetu kolovala fotografie smějící se dívky Breanny Mitchell před budovami v Osvětimi. Na sociálních sítích se tehdy zvedla vlna odporu. Breanna poté uvedla, že jí na mobil chodily výhružné zprávy.
Aby upozornil na symboliku zmíněných památek, použil izraelsko-německý spisovatel Shahak Shapira v roce 2017 dvanáct selfie fotografií s památníkem holokaustu v Berlíně a vyměnil jejich pozadí za scény z koncentračních táborů s vychrtlými těly a mrtvolami. Upravené snímky posléze umístil na webovou stránku s názvem Yolocaust. „Cítil jsem potřebu ukázat lidem, co vlastně dělají. Nebo jak by si to ostatní mohli interpretovat,“ vysvětlil tehdy Shapira.
