Hlavní obsah

Konec testů zdarma má lidi dostat k očkování? Může to dopadnout jinak, varuje odborník

Foto: Profimedia.cz

Úhrada bude nadále platit jen pro pacienty indikované lékařem a hygienou, děti a ty, kdo vakcínu dostat nemohou ze zdravotních důvodů.

Reklama

Z úmyslu vlády neproplácet od září preventivní testy na koronavirus jsou někteří odborníci v rozpacích. Jde podle nich o nevyhnutelný krok, otazník je ale například nad jeho načasováním na dobu, kdy se virus může znovu více šířit.

Článek

Konec preventivních testů hrazených z veřejného zdravotního pojištění oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Od září už podle něj nastane doba, kdy si pro vakcínu bude moci dojít každý, kdo projeví zájem.

Vedlejším efektem má tak být i motivace k očkování, které zůstane bezplatným klíčem k cestování či některým volnočasovým aktivitám. O úspěchu takového záměru ale někteří odborníci přesvědčeni nejsou.

„Osobně si myslím, že je to chyba. Že je to špatný způsob, jak motivovat lidi. Logika je taková, aby se lidé chtěli očkovat a aby se případně – pokud se nechtějí očkovat – alespoň chtěli testovat. Pokud se testy zpoplatní nebo nebudou ty preventivní hrazeny z pojištění, bude to znamenat, že se lidé nebudou ani očkovat a ani testovat. Přitom motivovat lidi k očkování je super věc. Ale myslím, že toto naopak bude kontraproduktivní,“ míní biochemik Jan Trnka, vedoucí katedry biomedicinských oborů 3. LF UK.

Úhrada bude nadále platit jen pro pacienty indikované lékařem a hygienou, děti do 12 let a ty, kdo vakcínu dostat nemohou ze zdravotních důvodů. Všichni ostatní by postupně měli směřovat k vakcíně. Alespoň budou-li chtít využívat nejen její ochrany, ale i zjednodušení společenského života či cestování. Podle biochemika nicméně může na podzim vzniknout komplikovaná situace a masivní testování bude potřeba.

„Nejspíš může hrozit i snížení testovací kapacity. Zejména soukromé laboratoře se podle toho budou zařizovat a kapacity sníží. Myslím, že je to tedy velmi chybný krok. Tohle jsme viděli už tolikrát, že se ušetří na něčem, co by ve výsledku ušetřilo mnohem víc peněz,“ dodává.

Jak informoval Radiožurnál, měsíčně stojí testy stovky milionů korun. Jen mezi listopadem a prosincem 2020 proplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna více než 360 tisíc antigenních testů za 128 milionů korun. Náklady na PCR testy potom vyšly pojišťovnu od března do prosince 2020 na 2,3 miliardy korun.

Podle bývalého národního koordinátora testování a ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Mariana Hajdúcha ale ukončení proplácení v září není vhodně načasované. Přestože v principu je považuje za správnou cestu.

Tohle jsme viděli už tolikrát, že se ušetří na něčem, co by ve výsledku ušetřilo mnohem víc peněz.
Jan Trnka

„Obávám se, že září není ideální termín. Bude nutné monitorovat vstupy infekce ze zahraničí, a to by mělo probíhat nejméně celé září. Současně počátkem října proběhnou volby, což povede k velké mobilitě obyvatel a zvýší se podstatně riziko šíření nemoci. Osobně bych úhradu testů rušil až koncem října, pokud to epidemiologická situace umožní. Čím menší bude virová nálož počátkem podzimu v populaci, tím lépe sezónu zvládneme,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Testovací kapacita podle něj bude potřeba ještě v sezoně na přelomu podzimu a zimy. „Pokud úhradu testování zrušíme, poklesnou počty testů a testovací centra se zavřou. To samozřejmě sníží dostupnost testování v době, kdy ji budeme nejvíce potřebovat. Zpět se to bude vracet velmi těžko,“ dodává.

Motivace, nebo demotivace?

Také biochemik a ředitel Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer je přesvědčen, že krok vlády není vhodně načasovaný. „Jednoznačně se domnívám, že je to unáhlený krok, na začátku září můžeme být v komplikované situaci. Pevně věřím, že se nebude opakovat loňský rok, ale přesto musíme být stále na pozoru. Může se stát, že budeme v problémech, přestože očkování nějak probíhá,“ míní.

Věc podle něj připomíná loňský konec léta, kdy se vláda rozhodla zmírnit opatření ohledně nošení roušek. Poté se však situace výrazně zhoršila. „Zpoplatnit testování od 1. září mě překvapilo od ministra populistického hnutí ANO těsně před volbami, to bych od ANO nečekal. S těmi lidmi, kteří jsou přesvědčeni o škodlivosti očkování, to nepohne. Jsou to většinou lidé, kteří odmítají i nošení respirátorů i roušek a dodržování základních protiepidemických opatření,“ dodává.

Proč někdo bez medicínské kontraindikace očkování nevyužije vakcínu zdarma, ale kvůli soukromým volnočasovým aktivitám, například dovolené nebo účasti na různých akcích, si nechá v násobně vyšší částce opakovaně proplácet testy na úkor státu, a tedy nás všech?
Rastislav Maďar

Vyložených odpůrců očkování je však podle imunologa Václava Hořejšího pouze minimum. Část veřejnosti by tak podle něj neproplácení testů skutečně k očkování motivovat mohlo.

„Samozřejmě bych ale byl pro, aby se zachovaly a rozšířily kapacity testování proto, že je docela možné, že někdy během podzimu by mohla přijít taková varianta, která by unikala současnému očkování. Jakmile by byl příliš velký počet případů a netestovalo by se, nebyli bychom schopni to ohlídat,“ dodává.

Odběrová místa zaznamenávají už od konce června zvýšený zájem o testy a někde navýšila kapacity. Zájem spojují s odjezdy na dovolené a letní dětské tábory, kde jsou testy povinné. Vyšší zájem podle nich bude zřejmě trvat celé léto. Další vývoj bude zřejmě záležet i na epidemické situaci. Ta se však nyní po celém světě i v Česku spíše zhoršuje.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara je třeba tento krok správně vybalancovat, testy totiž patří mezi levnější preventivní opatření. Jinak podle něj ale rozhodnutí logiku má.

„Ze strany ministerstva je to zjevně snaha o motivaci k očkování. Proč někdo bez medicínské kontraindikace očkování nevyužije vakcínu zdarma, ale kvůli soukromým volnočasovým aktivitám, například dovolené nebo účasti na různých akcích, si nechá v násobně vyšší částce opakovaně proplácet testy na úkor státu, a tedy nás všech?“ ptá se epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

„Současně však testy patří k levnějším preventivním opatřením. I když kumulativně stojí nemalou sumu, brání mnohem dražším omezujícím preventivním opatřením včetně případného lockdownu. Musí se proto najít správná rovnováha a nemělo by se to týkat těch, kteří očkování nemohou být, ať už kvůli zdravotnímu stavu, věku (tedy například dětí do 12 let) nebo jiným objektivním okolnostem,“ dodává.

Reklama

Doporučované