„Nesmysly dodržovat nebudeme.“ Noční kluby reagují na kontroly tancujících

Víkendové zkušenosti policistů a hygieny z pražských barů a klubů podle Ministerstva zdravotnictví znamenají jediné – dodržování protiepidemických opatření se bude kontrolovat častěji. Pro SZ Byznys to potvrdila tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

„Je možné, že vzhledem ke zjištěným prohřeškům se zvýší frekvence podobných kontrol, jejichž cílem bude dodržování platných opatření,“ sdělila za resort mluvčí.

Podniky z oblasti nočního života ale opatření i přístup státu nechápou. Dodržování některých ze zavedených opatření podle nich nelze uhlídat.

„Jak asi může fungovat taneční klub, když se zakáže tančit? Jak by mohla fungovat například plovárna, kdyby se vláda rozhodla zakázat plavání?“, ptá se v úvodu rozhovoru řečnicky Jaroslav Stanko, manažer pražského tanečního klubu Roxy, který s některými zákazy nesouhlasí.

Podle jeho slov, kterými reagoval na proběhlé kontroly zaměřené na dodržování protiepidemických pravidel, podnik není schopen veškeré vládou nařízené opatření dodržovat. „Nejsme schopni a rovnou se přiznám, že ani ochotni, tyto nesmysly dodržovat,“ říká Stanko pro SZ Byznys.

Jako přiměřené restrikce vnímá přísná hygienická opatření, kontrolu bezinfekčnosti a dokonce testování návštěvníků přímo na místě. Zákaz shlukování a tance je podle něj naopak nepřiměřený a zbytečný.

Stejně jako u další byznysů ochromených koronavirem i noční kluby a bary si po dlouhém uzavření snaží alespoň částečně spravit chuť a začít generovat nějaké tržby. Právě ve většině pražských klubů, zejména usazené lokalitou v centru hlavního města, jsou závislí na turismu. Konkrétně taneční klub Roxy tvoří během letních měsíců turisté z přibližně 90 procent. V běžné koncertní sezoně pak z více než pětiny.

Dle Jaroslava Stanka se tento poměr ani dnes nijak zásadně neproměnil. Větší problém jsou ale propady tržeb, který byl způsoben v důsledku vládních opatření a dopadů pandemie koronaviru.

„Propad tržeb v období, kdy platily uzávěry činnosti v kulturním sektoru, byl 96 procent. Ta čtyři zbylá procenta představují drobné pronájmy filmařům na natáčení. Jinak bychom byli na propadu 100 %,“ říká manažer.

Klub během letních měsíců očekává, že propad tržeb lehce stáhne, přibližně na 80 procent, odhaduje Jaroslav Stanko. Přesto že u nich i u mnoha dalších podniků dojde k lehčímu vybalancování jejich ušlých zisků, jde stále o hluboké rány, které se budou hojit ještě dlouho.

I přes striktní opatření navíc v tomto odvětví skončila vládou řízená finanční podpora, která se na kulturu dříve vztahovala.

„Vláda ukončila podpory i kompenzace, ale současně nastavila podmínky tak, že bychom klub nemohli provozovat. Fungujeme tedy vědomě mimo vyhlášená pravidla,“ říká Stanko.

Obrovský problém ve spojení striktních opatření a nulových kompenzací vidí také Jiří Podroužek, jednatel nočního klubu a tanečního baru P.M. v Praze. Podnik dle jeho slov dříve pořádal klidně i 25 akcí do měsíce, v současnosti jsou to v průměru dvě.

„Vím, že doba je strašná, ale když vám někdo zakáže něco dělat a zruší vám veškeré kompenzace, tak je to doslova likvidační. Musíme platit nájem a mnoho dalších výdajů, vůbec nevím, kde na to máme brát peníze,“ říká Jiří Podroužek, jednatel firmy.

Vládní zákaz tance, který je pro úspěšný provoz tanečního klubu zásadní, dle jeho slov znamená automatický pokles tržeb o přibližně osmdesát procent. „Současný provoz, který máme se zákazy nastavený, nám nepokryje ani náklady,“ dodává podnikatel.

Na tom, jak efektivní je zákaz tance v nočních klubech a barech, se ale neshodnou dnes ani odborníci. Podle biochemika Zdeňka Hostomského by lidé, kteří v nočním klubu doloží svoji bezinfekčnost, za odměnu měli mít možnost i tancovat. Řekl to ve vysílání CNN Prima NEWS.

V tom se ale neshodne s imunologem Václavem Hořejším, podle kterého dává opatření smysl. „Důvodem je, že lidé jsou při tanci v intenzivním kontaktu. Potvrzení, že nedávno byli bezinfekční, není jistotou. Lidé by to ještě chvíli mohli vydržet,“ uvedl.

A jistí si dle informací, které zveřejnil server Lidovky.cz, nejsou ani ve vládě. Ministerstvo zdravotnictví prý debatuje o efektivitě tohoto zákazu.

Podle Štěpanyové z Ministerstva zdravotnictví je i přesto dodržování striktních pravidel nutno vyžadovat. Jak sdělila, jejich porušování se totiž logicky může negativně podepsat na vývoji epidemické situace.

„V případě že k porušování opatření dochází opakovaně, což s vysokou pravděpodobností dokazují i počty případů ve věkové skupině 16 až 29 let a zaznamenané výskyty s anamnézou návštěvy barů či klubů, na vývoji epidemické situace se to může negativně projevit,“ řekla tisková mluvčí MZ ČR.

Během minulého víkendu v desítce pražských barů a klubů kontrolovala dodržování epidemických opatření policie a hygienici. V několika z nich zjistili porušení pravidel jak u provozovatelů, tak u návštěvníků. Mezi návštěvníky bylo nejčastějším prohřeškem neprokázání negativity.

U provozovatelů byl často problém s dodržením kapacity povoleného počtu hostů, část klubů nedodržela pravidla rozmístění stolů a hostů u nich. Hygienici dále zaznamenali porušení zákazu tance a shlukování. V jednom z kontrolovaných klubů odhalili nedostatek dezinfekčních prostředků a neuspokojivý způsob informování hostů o nutnosti dodržovat protiepidemická opatření.

Za celou noc zkontrolovali policisté a hygienici v klubech a barech bezmála 500 lidí.

„Případy více než 40 osob z důvodu přestupkového jednání policisté na místě vyřešili v příkazním řízení,“ uvedla Kropáčová. Celková částka uložená v příkazním řízení podle ní přesáhla 20 tisíc korun.

V klubech či diskotékách je už povolena hudební produkce, dál je ale v těchto zařízeních zakázáno tančit. Tanec je totiž podle hygieniků typ fyzické aktivity, kde se při počtu relativně vysokého množství lidí na jednom místě koronavirus velmi snadno šíří.

Pro prokázání bezinfekčnosti je třeba platný negativní test na covid, doklad o očkování nebo prodělání nemoci v posledním půlroce. V Česku se nyní mohou nechat očkovat lidé od 12 let.

Odborníci už delší dobu poukazují na to, že nejvíc nakažených je v poslední době mezi lidmi mezi 16 a 29 lety, kteří jsou málo očkovaní a mají hodně sociálních kontaktů.

Zatímco v Česku byznys nočního života dostal za striktních opatření od letošního června zelenou, v části Velké Británie v pondělí poprvé po 16 měsících poprvé otevřely noční kluby. Jejich obnovení provozu znamenalo pro celou Anglii zásadní změnu, byla totiž zrušena poslední koronavirová opatření a země se vrátila k normálnímu životu.

Nadšení to vyvolalo zejména u mladých lidí, kteří o půlnoci před kluby tvořili dlouhé fronty. Krátce na to ale britský premiér Boris Johnson jejich nadšení zmírnil prohlášením, že noční kluby podle něj i nadále představují vysoké riziko nákazy.

Od září, do kdy by všichni dospělí v Británii měli mít možnost nechat se naočkovat, tak bude vstup do nočních podniků povolen právě jen plně očkovaným lidem.

Dosud ke vstupu stačil negativní antigenní test. Podmínka dokončeného očkování bude od září platit pro všechny podobné podniky, kde se koncentruje velké množství lidí, píše BBC.

„Nechci, abychom znovu museli zavřít noční kluby, jako se to stalo jinde. To znamená, že se noční kluby musejí chovat zodpovědně. Jak už jsme řekli, vyhrazujeme si právo nařídit povinné dokládání certifikátů kdykoliv, kdy to bude nezbytné pro snížení přenosu nákazy,“ uvedl premiér na tiskové konferenci.

Británie v úterý oznámila 46 125 nových případů nákazy koronavirem. Ze zhruba 67 milionů obyvatel Británie už dostalo alespoň jednu dávku očkování 46,3 milionu lidí.