Hlavní obsah

Neštěstí na Karlovarsku se dalo snadno odvrátit. Odborář říká jak

Foto: Drážní inspekce

Čelní srážka vlaků v Perninku.

Reklama

Při čelní srážce dvou vlaků v úterý zemřeli dva lidé. Odborář Jindřich Berounský tvrdí, že bezpečnost na železnici se v posledních letech z různých důvodů snižuje. Na vině je Ministerstvo dopravy, říká.

Článek

Železniční neštěstí u Perninku na Karlovarsku, při němž v úterý dva lidé zahynuli a další desítky byly zraněny, nemuselo být, kdyby tato jednokolejná trať disponovala bezpečnostním zařízením, o němž se už léta mluví.

Ministerstvo dopravy však takzvaný Radioblok, kterým by drážní dispečer nepovolil jednomu z vlaků na jednokolejku vyjet, odmítá. V článku na serveru Zdopravy.cz a také v rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká zástupce Odborového svazu služeb a dopravy Jindřich Berounský, někdejší výpravčí a přednosta stanice v Jablonci nad Nisou.

Proč se nehoda stala právě na trati mezi Perninkem a Novými Hamry?

Až do Nejdku je trať mezi Karlovými Vary a Johanngeorgenstadtem modernizovaná, s dálkovým řízením z Karlových Varů. Úsek mezi Perninkem a Novými Hamry však funguje podle starého režimu bez dálkového řízení. Je to jednokolejná trať, kde se kříží vlaky proti sobě. Vlak jedoucí z Johanngeorgenstadtu do Varů je úplně pravidelný, jezdí každý den ve stejný čas, zatímco spoje v protějším směru jezdí v pracovní dny o půl hodiny dříve. Proto v sobotu, v neděli, ale tentokrát výjimečně i ve sváteční pondělí se křižují se spojem z Johanngeorgenstadtu až v Nových Hamrech, zatímco v pracovní dny se křižují v Perninku.

Stačí tedy, když strojvedoucí jede nějakou směnu třeba dvakrát, třikrát po sobě a rutinně předpokládá ten stav, který má zažitý. Irituje mě však, když se pořád dokola omílá chyba lidského faktoru. Chybí tady kontrola, navíc k úternímu neštěstí jednoznačně přispělo to, že i v pondělí byl tentokrát víkendový provoz.

Drážní inspekce podle vás přiměla Ministerstvo dopravy, aby koupilo bezpečnostní systém zvaný Radioblok. Proč se na trati mezi Perninkem a Novými Hamry nepoužívá?

Systém „Radioblok“ vyvinula po několika urgencích a tlaku Drážní inspekce pro ministerstvo firma AŽD. Systém automaticky nedovolí strojvedoucímu odjet bez svolení dispečera a nedovolí jízdu dvou vlaků proti sobě. Zařízení bylo instalováno pilotně na trati Číčenice-Volary v jižních Čechách a následně mělo být zavedeno na dalších obdobných tratích jako například Čáslav-Třemošnice, na které se 4. 3. 2019 stala další zbytečná srážka osobního a nákladního vlaku se šesti zraněnými. Ministerstvo dopravy ale rozvoj tohoto systému zarazilo s tím, že údajně musíme vytvářet evropsky operabilní systémy, které vidí jenom v ETCS (Evropský systém kontroly vlaků, pozn. red.), nebo nějaké varianty těchto systémů. Evropský zabezpečovací systém je neskutečně drahý, znamená to na každé vozidlo instalovat mobilní jednotku, která stojí kolem deseti milionů. V případě regionální dopravy a malých motoráčků to znamená větší investici, než je jejich hodnota - tam jezdí téměř odepsaná vozidla. Kdyby někdo chtěl použít evropský zabezpečovací systém, znamená to konec regionální dopravy, ekonomicky je to nepoužitelné.

Skutečně není možné používat levnější systém?

Zajímavé je, že i ostatní země mají svoje jednodušší národní bezpečnostní systémy. Jako Česká republika se samozřejmě musíme přizpůsobit na koridorových mezinárodních tratích, tam je to bez diskuze. Ale pro regionální tratě, jako je přesně ta z Karlových Varů, se určitě vyplatí nějaká levnější varianta. Neříkám, že to musí být zrovna Radioblok, který byl vyvinut už v roce 2011. Vyvíjí se různé varianty, ale rozhodně nejde plně aplikovat evropský zabezpečovací systém na všechny tratě. A tady je právě problém v Ministerstvu dopravy, které v tomto oboru postrádá odbornost a úplně nesmyslně zarazilo vývoj toho Radiobloku.

Závěrečná zpráva z loňské nehody u Ronova

Server Zdopravy.cz upozornil, že Drážní inspekce v závěrečné zprávě z loňské vlakové nehody u Ronova vyzvala Ministerstvo dopravy k zabezpečení lokálních tratí.

„Takové tratě nejsou vybaveny žádným zabezpečovacím zařízením ani jiným technickým zařízením, které by plnění pokynů dirigujícího dispečera kontrolovalo, vyhodnocovalo a v případě omylu nebo selhání strojvedoucího zamezilo vzniku obdobné mimořádné události. Tento stav není ideální a na tratích, kde se současně pohybuje více vlaků, generuje pravděpodobnost vzniku obdobné mimořádné události, ke kterým opakovaně dochází,“ píše se ve zprávě Drážní inspekce.

Vy ministerské úředníky dokonce nazýváte analfabety na bezpečnost železnic. Koho tím myslíte?

Já si za tím stojím, zeptejte se kohokoliv, kdo teď do Ministerstva dopravy vidí. Jejich erudovanost a praktická zkušenost je úplně minimální. Je to přímo odbor drah, ale těch viníků je víc. Jde to za sekčním náměstkem Ladislavem Němcem, který byl čerstvě potvrzen ve funkci. Jde to i za náměstkem pro legislativu Jakubem Kopřivou, který napomohl tomu, že jsme na tom dnes na železnici tak, jako kdyby na silnici vůbec nefungovala dopravní policie.

Jak to myslíte?

Na železnici teď lze kontrolovat jenom na základě předem ohlášeného státního dozoru. Jinak toho dopravce, který se spoléhá na vlastní kontrolní systém, nemá kdo kontrolovat, pokud se nestane přímo nehoda. Vážné nehody vyšetřuje Drážní inspekce, jinak je národním bezpečnostním úřadem Drážní úřad. V době, kdy stoupá počet dopravců, a u nás už jich je zhruba 115, tak ministerstvo ještě snížilo počet zaměstnanců Drážní inspekce i Drážního úřadu. A do toho máme celou řadu tratí tohohle druhu, řízených zjednodušeným způsobem dopravy.

Jak jsou tyto tratě zabezpečené?

Strojvedoucí musí ohlašovat v předepsaných místech a domlouvat s dirigujícím dispečerem na křižování. Je tam jenom lidský činitel a není žádné jiné zabezpečení. Tohle už dávno mohlo být vyřešené. Všechny ty tratě v rámci zjednodušeného způsobu řízení mohly být vybaveny minimálně Radioblokem, protože ten je i relativně levný oproti různým variantám ETCS. Stojí v řádu statisíců, nikoliv desítek milionů. Tady je trošku smutné, že se v rámci správy železnic staví kilometry protihlukových stěn, které jsou k ničemu a mají naopak negativní vliv na cestující, nebo kilometry úplně nesmyslných zábradlí. To jsou investice do železnice úplně zbytečné, naopak překážejí cestujícím, ale dnes často převažují na úkor bezpečnosti.

Jestliže už Drážní inspekce vydala doporučení a od roku 2011 máme systém, který mohl pomoci právě tratím závislým na lidském činiteli, tak je zarážející, že se to ještě nestalo, to jsme v roce 2020.

V únoru odbory jednaly s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem o tom, že bezpečnost se v posledních letech snižuje. Z jakého důvodu?

Zvyšuje se využití železnice, což je samozřejmě pozitivní. Zvyšuje se počet dopravců. A přitom se snižuje počet zaměstnanců Drážní inspekce a Drážního úřadu. Navíc budou přejímat další úkoly, které nám stanovuje Evropská unie.

Také jste na serveru Zdopravy.cz psal o lidech, kteří se bezpečnosti věnovali, ale ministerstvo je vyhodilo. Koho jste měl na mysli?

V poslední době to shodou okolností řeším, jde o šikanu generálního inspektora Drážní inspekce Romana Šiguta. Přesně on byl tím člověkem, který vydával doporučení a snažil se bezpečnost řešit. Vždycky stál co nejvíce nestranně na Ministerstvu dopravy. Evropská unie nám nařizuje, že Drážní inspekce i Drážní úřad by měly být opravdu nezávislé instituce. Zatímco u nás to tak není a Drážní inspekce i Drážní úřad se podřizují Ministerstvu dopravy, které si dokonce určuje, kolik lidí bude v rámci systemizace zredukováno. Ministerstvo vytvořilo tento stav snížení úrovně bezpečnosti, a to doslova.

Reklama

Související témata:

Doporučované