Hlavní obsah

Neúprosná pandí diplomacie. Zoo ve Washingtonu musí do Číny vrátit čtyřleté mládě

Foto: wikipedia.org/Fernando Revilla

Panda velká se jako všežravec živí například bambusem, masem nebo vejci.

Reklama

V rámci velmi výdělečného systému – finančně i mocensky – rozpůjčovala Čína pandy do 27 zoologických zahrad po celém světě. Někdy je ale chce zpátky. Jako právě teď…

Článek

Panda velká není jen tak ledajaké zvíře. Pro Čínu je to politický nástroj, národní symbol a velmi specifický tržní artikl. Všechny pandy na světě jsou majetkem Číny, která je za přísných podmínek pronajímá ostatním zoologickým zahradám na světě. A úzkostlivě dohlíží na to, aby se některé mládě ve světě nezatoulalo.

Nájemní lhůta teď vypršela ve Washingtonu. V tamní národní zoo (Smithsonian National Zoological Park) končí své angažmá čtyřleté pandí mládě Bei Bei a dle dohody s Čínou se musí v tomto věku přesunout zpátky do vlasti.

„Bei Bei je součást naší rodiny,“ řekl pro CNN ředitel zoo Steven Monfort. „Náš tým se o něj staral, učil se od něj a stejně jako miliony dalších s láskou pozoroval, jak roste.“

Na šestnáctihodinový let se mladá panda dlouhé týdny připravovala. Její ošetřovatelé ji učili sedat si v přepravním kontejneru, aby let z Washingtonu do Čcheng-tu proběhl bez komplikací.

Pandí cestovatelské pohodlí - kilogramy bambusu i hudba

Panda, jejíž jméno v mandarínštině znamená „poklad“, o víkendu poletí do Číny na palubě soukromého Boeingu 777F. K dispozici bude mít všechen komfort, kilogramy bambusu, vybrané pochutiny i hudební doprovod. Ani termín odletu není stanoven náhodou na dobu, kdy odeznělo horké léto, které by znepříjemnilo transport.

Zahradu v hlavním americkém městě již dříve opustili dva sourozenci malého Bei Bei. Úplně bez pand ale město nezůstane, minimálně do roku 2020 zůstanou v národní zoo další dva jedinci.

Jaké země lákají na pandu?

Podle údajů Světového fondu na ochranu přírody žije v Číně ve volné přírodě 1 864 pand (údaje z posledního sčítání v roce 2014). Další desítky pobývají ve 27 zoologických zahradách ve 21 státech světa a v Hongkongu.

Na pandu velkou lákají areály v Austrálii, Rakousku, Belgii, Kanadě, Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Indonésii, Japonsku, Malajsii, Mexiku, Nizozemsku, Singapuru, Jižní Koreji, Španělsku, Rusku, Tchaj-wanu, Thajsku, Skotsku a ve Spojených státech.

Čína o pandách nesmlouvá, nikdy je nedaruje a nikdy neprodává. A když půjčuje, rozhodně ne zadarmo. Například zoologické zahrady ve Spojených státech musí v rámci smlouvy o pronájmu platit každý rok za každou jednotlivou pandu milion dolarů (23 milionů korun).

Pokud se v zámoří navíc narodí nové mládě, Čína si účtuje dalších 600 tisíc dolarů (téměř 14 milionů korun) za každý rok. Pokud mládě doroste do předem smluveného věku, většinou do dvou až čtyř let, musí být přesunuto do Číny.

Kdy bude panda k vidění v Česku?

Rozhodně ne v brzké době. Ačkoli byly pavilony pro pandy v Česku ve výstavbě, na podzim roku 2018 se celý projekt pozastavil. Tehdy vypukl spor mezi ředitelem pražské zoo Miroslavem Bobkem a Milošem Zemanem. Prezident měl podle Bobka o zapůjčení pand velkých požádat a neučinil tak.

Prezident Zeman na to reagoval tím, že by se rád přimluvil, kdyby o zápůjčce pand ředitel Bobek jednal s čínskými chovnými stanicemi. „Zažil jsem tolik lidí, kteří omlouvali vlastní neschopnost tím, že svůj neúspěch sváděli na druhé, že pan Bobek není výjimkou,“ řekl prezident v TV Barrandov na podzim roku 2018.

Jak ale upozornil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), základním krokem je, aby hlava příslušného státu o pandy požádala čínského prezidenta. Vzhledem k tomu, že Praha je teď v Číně na „černé listině“, je zapůjčení krásného zvířete v současnosti velmi nepravděpodobné.

Reklama

Doporučované