Hlavní obsah

MPSV mírní odhady analytiků: Nezaměstnanost v březnu zůstala na třech procentech

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Nezaměstnanost zůstala v březnu na únorových třech procentech. Ubývá ale volných pracovních míst. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Článek

MPSV již dříve uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Ekonomické dopady budou podle něj záviset na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jak dlouho. Resort to uvedl v materiálu ke kurzarbeitu.

Odhady analytiků se lišily

Analytici přitom byli přesvědčeni, že nezaměstnanost v březnu z únorových tří procent stoupla. Kvůli dopadům šíření koronaviru, které nutí firmy propouštět zaměstnance, se ovšem neshodují na velikosti nárůstu nezaměstnanosti.

Vše podle nich závisí na tom, kolik lidí se již v březnu přihlásilo na úřady práce. Odhady nezaměstnanosti za březen se tak pohybují od 3,2 až 4,3 procenta. Plný dopad krize způsobené šířením koronaviru lze podle ekonomů čekat v následujících měsících, kdy by mohla nezaměstnanost stoupnout až k 10 procentům. V březnu přitom díky zahájení sezonních prací nezaměstnanost za normálních podmínek klesá.

Úřad práce ČR zveřejní údaje o nezaměstnanosti za březen ve středu 8. dubna.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška podíl nezaměstnaných v březnu stoupl na 3,2 procenta. „Nárůst by měl činit 12 000 osob, ale obvykle v tomto měsíci dochází ke snížení o 18 000. To znamená, že se na úřady práce přihlásí kolem 30 000 osob kvůli koronavirovým opatřením,“ odhadl. Číslo je ale podle něj zatíženo značnou nejistotou. „Jisté ale je, že si podniky zkusí převážnou většinu svých zaměstnanců za pomoci vládních dotací udržet aspoň pár měsíců, i když pro ně momentálně nemají práci,“ dodal.

Podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové šířící se nákaza a mimořádná restriktivní opatření spolu s významně klesající poptávkou nutí firmy snižovat stavy. „Navíc i někteří podnikatelé, kteří byli nuceni pozastavit svou činnost z důvodu nařízení vlády, se ocitli bez příjmů, a tedy žádali o podporu v nezaměstnanosti,“ uvedla. Nezaměstnanost tak podle ní stoupla na 3,6 procenta, tedy počet nezaměstnaných stoupl o 45 000. Stejnou míru nezaměstnanosti odhadují i analytici České spořitelny.

Standardní vývoj trhu práce by přitom podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky vedl k snížení nezaměstnanosti v březnu. „Nástup pandemie a opatření proti zpomalení jejího šíření má ale za následek recesi ekonomiky a okamžité propouštění zejména ve službách a v menší míře i v průmyslu. Počítáme s tím, že hibernace ekonomiky přivedla již v březnu na pracovní úřady navíc zhruba přes 100 000 žadatelů. To by znamenalo nárůst podílu nezaměstnaných na 4,3 procenta. Tak vysoko byla naposledy v dubnu 2017,“ uvedl.

Jedinou jistotou u nezaměstnanosti je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka, že vzrostla. „Vyjdu-li z dvou extrému 50 000 až 150 000 nově nezaměstnaných, tak bychom obdrželi podíl nezaměstnaných osob 3,7 procenta, respektive až 5,2 procenta. Nejpravděpodobnější variantou je podle mě nárůst podílu nezaměstnaných osob na necelá čtyři procenta,“ uvedl.

Poměrně razantní nárůst letošní březnové míry nezaměstnanosti na 3,8 procenta je ovšem podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy jen „slabým odvarem toho, co přinesou další měsíce“. Během dubna lze podle něj čekat plně dopady koronavirové krize. „Takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne. Míra nezaměstnanosti stoupne k úrovni šesti až sedmi procent, v dalších měsících roku se pak přiblíží k desetiprocentní hranici, v horším případě ji překoná,“ uvedl.

Reklama

Doporučované