Hlavní obsah

Neziskovky se bojí novinky, kterou stát zvažuje. Přišly by o miliardy

Foto: Getty Images

Azylové domy nebo psychiatrická péče. Široka škála veřejně prospěšných projektů nemusí být podpořená v příští letech z evropských dotací, záleží na tom, jak Ministerstvo financí nastaví podmínky.

Reklama

Od evropských miliard, které mají do Česka přitéct v příštích letech, může být odstavená řada veřejně prospěšných projektů, od azylových domů až po dluhové poradny. A to kvůli novému nastavení podmínek spolufinancování.

Článek

Je to jako když si něco objednáte a řeknete, že nezaplatíte plnou cenu, a ať si zbytek dodavatel někde sežene.

Tak představitelé neziskových organizací vysvětlují své obavy z probíhajících diskuzí o tom, jak se nastaví nové podmínky spolufinancování u evropských dotací, které mají do Česka začít proudit v příštích letech.

Ve hře je totiž varianta, že neziskovky budou muset samy dodat část peněz - třeba 5 procent cílové částky - pokud budou chtít unijní dotace čerpat.

Zásadní problém by to mohlo znamenat zejména u veřejně prospěšných projektů, které zejména v době řešení důsledků pandemie mohou významně pomáhat - od azylových domů pro matky s dětmi a terénní programy pro lidi bez domova přes dluhové porady až po psychiatrickou péči nebo například školení zdravotního personálu nebo vyšetření lidí, kteří darují plazmu s imunitou na covid-19.

Jde zejména o projekty, které by měly být podpořené z Evropského sociálního fondu, kam má zamířit v následujících letech 46 až 73 miliard korun. Přesná částka ještě není jasná. (Uvažuje se i o tom, že část peněz z fondu se přesune na dopravu a přeměnu uhelných regionů - i proti tomu představitelé neziskových organizací protestují.)

Jak nastavit pravidla

Do konce roku má od vlády Ministerstvo financí za úkol vypracovat přehled toho, kolik se bude ze státní kasy na dofinancování dotačních projektů přispívat. Z evropských peněz lze čerpat jen část nákladů na podpořený projekt a zbytek doplácí buď příjemce dotace, nebo mu pomáhá stát.

Ve zvláštních případech – jedná se o vybrané projekty zaměřené na sociální služby a podporu znevýhodněných – stát doplatí zbylé náklady tak, aby se příjemce nemusel podílet na spolufinancování.

Aktuálně se ale uvažuje i nad variantou, že by stát se záporným rozpočtem nebyl v budoucím programovém období tak štědrý a minimální pětiprocentní spoluúčast by vyžadoval.

Taková varianta byla podle informací Seznam Zpráv nastíněná Ministerstvem financí na konci listopadu na Národní stálé konferenci, která má za úkol koordinovat práci státu a regionů ohledně spolufinancování z Evropských strukturálních a investičních fondů. Redakce má k dispozici i prezentovaný dokument.

Rozdíl ve hvězdičce - ve stávajících pravidlech existuje výjimka pro sociální projekty, v nově prezentovaných pravidlech na příští programovací období výjimka není:

Foto: Seznam Zprávy

Tabulka, jak by mohlo vypadat spolufinancování dotací u veřejně prospěšné činnosti. SR představuje podporu ze státního rozpočtu.

Foto: Dokument Pravidla spolufinancování ESI fondů

Aktuální pravidla spolufinancování obsahují výjimku.

Nevíme, kde ty peníze sehnat, zní z neziskovek

Pokud by Ministerstvo financí na pětiprocentní účasti i u veřejně prospěšné činnosti trvalo, znamenal by to pro neziskové organizace zásadní problém.

„Pět procent se zdá málo, ale je to další bariéra k tomu, aby si neziskové organizace na evropské peníze nesáhly,“ říká Aleš Mrázek, tajemník Asociace veřejně prospěšných organizací a člen Rady vlády pro neziskové organizace.

V praxi podle Mrázka totiž musí vždycky neziskové organizace na dotace doplácet i ve chvíli, kde se na spolufinancování netrvá, protože například práci spojenou s přípravou projektů nelze z dotačních peněz pokrýt. Navíc jsou to jednotlivá ministerstva, která si „objednávají“ od neziskovek služby tím, že vypisují jednotlivé dotační tituly a definují je tím, co chtějí a co nechtějí podpořit.

„Pokud investujete do hospicu nebo do seniorského zařízení, tak to samozřejmě nedělá neziskovka pro sebe. Má to celospolečenský efekt,“ ohrazuje se proti pevně dané pětiprocentní spoluúčasti u veřejně prospěšných projektů Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin.

„Kdo může v dnešní době dát neziskovým organizacím dar? Z ničeho jiného to nedokryjete. Nejde ekonomika, takže fundraising je omezený. Kde na to vzít?“ děsí se Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast v Charitě ČR, pragmatické otázky, kde by měly neziskové organizace peníze na spoluúčast shánět.

Pravidla jsou teprve v přípravě, klidní situaci ministerstvo

Podle Ministerstva financí ale pravidla spolufinancování ještě nejsou ve finální verzi.

„Stejně jako v tomto období však bude za určitých podmínek možné udělit příjemci výjimku, v důsledku může být jeho spoluúčast nižší,“ reaguje Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení na dotaz, jestli se i dále počítá s možností, že by se někteří příjemci dotací nemuseli podílet na spolufinancování.

Zdeněk Vojtěch přitom vysvětluje, že spoluúčast příjemců na financování projektů slouží jako motivace, aby byl projekt dokončený. Zároveň i připouští, že roste ze strany Evropské unie tlak, aby se zvyšoval podíl spoluúčasti na národní straně. Spolufinancování příjemců tak znamená úsporu státního rozpočtu.

Zdeněk Vojtěch také dodává, že jako spolufinancování můžou neziskové organizace využít dobrovolnickou práci. „Dobrovolnické práce tedy nejsou tímto materiálem vyloučeny. Dobrovolnická práce jako možný způsobilý výdaj je upravena v Metodice způsobilých výdajů v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj,“ říká Vojtěch.

Možnost využívat dobrovolnickou práci někteří představitelé neziskového sektoru hodnotí kladně, další ale upozorňují, že takto nelze financovat vše.

Problém se spolufinancováním dotačních projektů se přitom netýká jen neziskových organizací, ale i měst, obcí a krajů. I ty se obávají, že kvůli propadu ekonomiky, diskuzím ohledně zrušení superhrubé mzdy a nižšímu příjmu z rozpočtového určení daní nebudou mít peníze na to, aby mohly zažádat o evropské projekty.

„Pokud města, obce a kraje nebudou mít finance na kofinancování dotačních titulů, tak je úplně jedno, kolik vláda vyjedná,“ říká Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR s narážkou na to, že v létě premiér po summitu EU hodnotil jako úspěch, že se dohodl na tom, že do České republiky by mělo přitéct bezmála 950 miliard korun v následujícím programovém období.

Reklama

Doporučované