Hlavní obsah

Svatý Václav možná vůbec nežil. Neznámé okolnosti nejslavnější české vraždy

Záhady Josefa Klímy z 19. 9. 2019: Smrt svatého Václava. Jak to nebylo?Video: Pavol Martaus, Seznam Zprávy

 

Reklama

Stalo se to v roce 929 nebo 935. Vrahem byl Boleslav, anebo někdo jiný. Byla to vražda, anebo nešťastná náhoda. Dochovala se z ní lebka oběti, anebo někoho úplně jiného.

Článek

Je to beze sporu naše nejznámější vražda. Připomínáme si ji už skoro 1100 let. Boleslav zavraždí svého bratra, knížete Václava, a nastoupí místo něj na trůn. Boleslav potom vybuduje základ našeho státu, jehož symbolem se ovšem stane zavražděný bratr. Ale co když to všechno bylo jinak?

Archeologové stále hledají místo vraždy. Kostel svatého Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, z nějž později povstal kostel svatého Václava s románskou kryptou, zmizel při mnoha přestavbách.

Až nyní se ukazuje, že v průběhu staletí byl zaměněn kostel a místo vraždy.

Historikové se stoprocentně neshodli ani na tom, zda svatý Václav skutečně existoval. Například podle Záviše Kalandry se žádná vražda nemohla odehrát, protože Václav a Boleslav byli jednou a toutéž osobou. Obě jména znamenají totéž. Boleslav je v podstatě polskou variantou jména Václav, význam jména je „více slávy“.

Miroslav Houška je amatérský badatel a o smrti svatého Václava publikoval knihu, která se na smrt světce dívá úplně jinak. Dal dohromady indicie nasvědčující, že Boleslav byl zbožný člověk, který by bratrovraždu nikdy nespáchal. Poukazuje na to, že Boleslavova dcera Mlada byla přijata papežem a stala se abatyší kláštera svatého Jiří. U dcery pohana a bratrovraha by něco takového bylo jen těžko představitelné.

Svatý Václav podle všeho pocházel ze sedmi sourozenců. Miroslav Houška považuje za podezřelé, že minimálně dvě ze čtyř Václavových sester byly z historie zcela vymazány, stejně jako jeho třetí bratr.

Proč mohl někdo chtít sourozence zcela zamlčet? Nemohli mít na Václavově vraždě naopak podíl oni, a proto byli zapomenuti?

Navždy zůstane záhadou i to, jestli už víc než tisíc let neoslavujeme špatnou lebku. Antropologický výzkum profesora Vlčka určil, že lebka odpovídá čtyřicetiletému muži. Svatý Václav se ale rozhodně nedožil třicítky. Podle Kristiánovy legendy navíc Václavova sestra odebrala pohřbenému čelist a rozdávala její kusy jako relikvie. Lebka, kterou máme za lebku svatého Václava, má přitom čelisti kompletní.

Pravdu o stěžejních událostech by mohl naznačit nedávný nález hromadného hrobu několika desítek bojovníků. Naznačuje, že smrt svatého Václava mohla být součástí rozsáhlejšího spiknutí, jehož viníkem vůbec nemusí být Boleslav.

Podrobnosti naleznete v úvodním videu.

Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 20:50.

Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Reklama

Doporučované