Nobelova cena za mír zamířila do Etiopie zmítané etnickým násilím. Ahmed zemi pomohl, ale nespasil ji

Že v Etiopii laureátovi Nobelovy ceny za mír ještě zbývá hodně práce, vzkázali i samotní členové norského výboru, kteří o prestižním ocenění rozhodují. Podobně se vyjádřila i organizace monitorující porušování lidských práv Amnesty International. Pro lidská práva obyvatel Etiopie udělal Abiy Ahmed hodně, ale „jeho práce ještě zdaleka není u konce“, píše se na oficiálním twitterovém účtu celosvětového hnutí.

„Na straně jedné mu nelze upřít regionální a mezinárodní úspěchy, na straně druhé spoléhá na to, že má velmi dobré PR, které umí skvěle prodat. Zatímco v zahraničí je Abiy Ahmed veleben a uctíván jako velký mírotvůrce, situace v Etiopii je taková, že i ti jeho původní podporovatelé se pomalu vytrácejí,“ popsal Seznam Zprávám afrikanista a odborník na Etiopii Jan Záhořík.

Předseda vlády Ahmed se od svého zvolení v loňském roce snažil provádět demokratické reformy; propustil tisíce politických vězňů, posílil svobodu slova a pronásledoval činitele obviněné z porušování lidských práv. Z jeho progresivní agendy nebyly vynechány ani ženy. Projevil svůj závazek k genderové rovnosti jmenováním žen do poloviny svého kabinetu. Kromě mírové dohody s Eritreou se mu podle Záhoříka podařilo „nastartovat politiku dobrého sousedství“, když se angažoval i v mírových rozhovorech v Somálsku a Súdánu, čímž udělal „obrovský kus práce pro celou severovýchodní Afriku“.

Přesto kvůli níže rozvedeným problémům už se dnes Ahmed v Etiopii netěší takové popularitě jako krátce po svém zvolení, kdy podle Záhoříka Ahmedovy portréty byly v Etiopii „na každém rohu, autě a v každé restauraci“.

Mírová dohoda s Eritreou zajistila zlepšení vztahů se sousedem, se kterým Etiopie v letech 1998 až 2000 přímo válčila a zbylých 18 let byla prakticky ve studené válce. Problémů má ale Etiopie stále ještě mnoho.

Fotografie ze setkání rodin, které rozdělila válka Etiopie s Eritreou:

BBC v pátek připomněla, že od Ahmedova nástupu k moci v dubnu 2018 v zemi s více než 100 miliony obyvateli opustilo své domovy již asi 2,5 milionu lidí kvůli etnickému násilí. Podle Záhoříka jde o důsledek dlouhodobého boje mezi jednotlivými etniky o moc.

V Etiopii je kolem 80 etnických skupin. Nejpočetnější jsou Oromové, kteří tvoří asi 40 % populace, další početnou skupinou jsou Amharové a Tigrejci, kteří v Etiopii vládli od roku 1991 do roku 2018. Ahmed se pak stal prvním oromským politikem s rozhodující funkcí v Etiopii.

„Jeden z prvních kroků Abiyho Ahmeda ve funkci bylo propuštění asi 60 000 politických vězňů, z nichž většina byli právě Oromové. Nicméně po roce a půl jeho vlády se ukazuje, že stabilizovat zemi, vytvořit systém, ve kterém by se cítili všichni uspokojeni, je v podstatě velmi obtížný úkol. Jsou mnozí, kteří Abiymu Ahmedovi vyčítají, že dosud nebyl schopen tyhle etnické vášně nějakým způsobem utlumit,“ vysvětlil Záhořík.

Potenciálně výbušným materiálem mohou být podle Záhoříka parlamentní volby v roce 2020. „Ať už ty volby dopadnou jakkoliv, hrozí, že některá z těch znesvářených skupin nebude schopná smířit se s výsledkem." V kombinaci s tím, že země prošla v posledních letech silnou militarizací a jak v oromských, tak v tigrejských regionech jsou tajné sklady zbraní, to podle Záhoříka znamená jistý potenciál k civilnímu konfliktu.

Situace v Etiopii se během zhruba roku a půl působení nového premiéra zlepšila. Předešlá vláda používala běžně nedemokratické praktiky jako například zatýkání opozice nebo násilné potlačování demonstrací a země byla na pokraji občanské války. „Ve hře byly dva scénáře. Že to takhle bude pokračovat dál a země skončí ve válce, nebo že se udělá kompromisní řešení,“ řekl Záhořík a dodal, že kompromisním řešením byl právě Abiy Ahmed.

„Cesta ke smíru je dlouhá a trnitá,“ uzavřel Záhořík a dodal, že je Nobelova cena pro etiopského premiéra přínosem pro celou Afriku, protože to ukazuje, že i tam se děje „spousta dobrého“.