Hlavní obsah

Nobelovy ceny řekly ne genderovým kvótám

Foto: Profimedia.cz

Generální tajemník Královské švédské akademie věd Göran Hansson.

Reklama

Královská švédská akademie věd nepředstaví genderové kvóty. Oznámil to její generální tajemník Göran Hansson. Chce, aby rozhodujícím faktorem pro ocenění zůstala důležitost vědeckých objevů.

Článek

„Chci, aby lidé vyhrávali, protože udělali důležitý objev,“ řekl tajemník Švédské akademie věd Göran Hansson. Začít zohledňovat ve výběru gender by podle něj šlo proti této zásadě a také „nebylo v souladu s duchem poslední vůle Alfreda Nobela“.

Otázce na genderové kvóty čelil Hansson ze zřejmého důvodu – poměr laureátů a laureátek je velmi nakloněn ve prospěch mužů. Celková bilance od roku 1901, kdy se Nobelovy ceny začaly udílet, je 59 oceněných žen, 28 organizací a 889 mužů. V posledních letech se trend sice mění a ženy se laureátkami stávají častěji než na začátku minulého století, zrovna letos ale byla mezi 13 oceněnými jediná žena.

Akademie si toho je podle její hlavy vědoma, ale řešit tento problém genderovou kvótou nechce. Nerovnost mezi laureáty a laureátkami podle Hanssona nespočívá v nerovném systému výběru nominací, ale v nerovnosti ve společnosti.

„Mluví se o tom, že mezi laureáty Nobelových cen je velmi málo žen a jde o odraz nerovných podmínek ve společnosti zejména v minulosti, ale i v současnosti. Je toho hodně, co je ještě potřeba v tomto ohledu napravit,“ řekl Hansson. „Ale my se obáváme, že kdybychom vyslyšeli například návrh předat jeden rok ceny jen ženám, pak by to vypadalo, že cenu dostaly, protože jsou ženy, a ne protože jsou nejlepší,“ zdůvodnil tajemník akademie odmítavý postoj organizace ke kvótám. „Teď nikdo nepochybuje o tom, že vědkyně jako Emmanuelle Charpentierová nebo Esther Duflová dostaly ceny, protože udělaly ty nejdůležitější objevy,“ dodal.

Genderová nerovnost ve vědě je velkým tématem prostupujícím všemi úrovněmi od vysokých škol přes vědecká pracoviště až po instituce rozdělující granty. Výrazně do toho promluvila Evropská komise, která letos oznámila, že všichni, kdo budou chtít čerpat peníze z evropského programu Horizon Europe, budou muset mít od roku 2022 plán genderové rovnosti. Cílem je dostat víc žen do výzkumných projektů po celé Evropě. Jaké náležitosti takový plán bude muset splňovat, ještě není úplně zřejmé. Přesto je ale naopak jasné, že se genderovou rovností bude muset v Evropě zabývat mnohem více univerzit a výzkumných pracovišť.

Podle Hanssona je v tomto ohledu důležité si uvědomit, že ženy dosud tvoří jen asi 10 % profesorů přírodních věd v západní Evropě nebo Severní Americe a číslo je ještě nižší ve východní Asii. Akademie tak podle Hanssona stejně jako celá společnost potřebuje s problémem „pomoct“. „Potřebujeme odlišný přístup k ženám, které jdou do vědy, aby dostaly šanci objevovat a pak být oceněny,“ řekl Hansson. Do budoucna podle něj nicméně akademie může slíbit například to, že bude pokračovat v péči o to, aby ženy byly v jejích komisích.

Genderová nevyváženost mezi oceněnými letos výrazně vyčnívá v porovnání s loňským rokem, kdy Nobelovu cenu získaly čtyři ženy a alespoň jedna byla oceněná ve třech z celkových šesti kategorií. Vůbec poprvé v historii byla loni také udělena čistě ženské dvojici. Konkrétně šlo o cenu za chemii, kterou získaly Hanssonem zmiňovaná Emmanuelle Charpentierová s Jennifer Doudnaovou za vývoj metody tzv. genetických nůžek CRISPR/Cas9.

Mezi významnými ženskými laureátkami BBC dále zmiňuje první nositelku Nobelovy ceny v historii Marii Curieovou, která byla oceněna za fyziku v roce 1903. Další zápis do historie si tato žena vysloužila v roce 1911, kdy se díky další ceně za chemii stala jedinou ženou, která kdy získala dvě Nobelovy ceny. Ženě patří i titul nejmladšího oceněného člověka historie. Stala se jí v roce 2014 tehdy teprve 17letá pákistánská aktivistka bojující za lidská práva a hlavně za právo žen na vzdělání Malála Júsufzajová.

Ke genderovým kvótám ve snaze vyřešit problém s nerovností mezi muži a ženami sahá v posledních letech stále víc institucí. Asi nejvýraznějším příkladem z odvětví akademických organizací udělujících ceny je přístup Americké akademie filmového umění, která uděluje Oscary. Ta po soutěžících ucházejících se o cenu Nejlepší film roku požaduje plnit standard rozmanitosti alespoň ve dvou ze čtyř kategorií, přičemž jednou z nich je i povinné obsazení určitého množství postav ze znevýhodněných skupin. Do této skupiny se počítají mimo jiné i ženy.

Reklama

Související témata:

Doporučované