Hlavní obsah

Noční můra těžařů se naplnila. Proč se ropa prodává za zápornou cenu?

Foto: publicdomainpictures.net

Ilustrační snímek.

Reklama

Záporná cena ropy znamená jediné: investoři nevěří v rychlý rozjezd evropské a americké ekonomiky.

Článek

Že budou někdy těžaři ropy tlačit surovinu odběratelům a ještě jim platit za to, že ji milostivě odeberou, si dokázal představit jen málokdo. Je to asi stejně pravděpodobné jako příslovečná prasata, kterým dá svědomitý zaměstnanec na konci měsíce nažrat a ona spokojeně odlétnou.

Přesto přesně k tomu došlo: americká ropa WTI včera uzavírala s cenovkou -37,63 dolaru a i dnes se pohybuje kolem nuly a pod ní. Těžařova noční můra. A nejen jeho.

Současný propad cen, který nikdo z obchodníků ještě neviděl, však má logické vysvětlení. Během několika týdnů se potkaly dvě extrémní události – ani jedna by sama o sobě na podobný kousek, jaký se nyní na trzích děje, nestačila.

Moc zboží, které nikdo nechce

Nejdřív z řady důvodů zkrachovala vyjednávání o omezování těžby mezi ropným kartelem OPEC (rozuměno Saúdskou Arábií) a Ruskem. A rozmíška to byla kolosální, obě země se rozhodly vrhnout na trh maximum možného, aby si podržely podíl, Saúdové chtěli zvýšit svou denní produkci až na 13 milionů barelů denně z únorových zhruba 10 milionů. Ani Rusové si nebrali servítky a ústy ministra energetiky Alexandra Novaka oznámili, že budou těžit dle libosti.

Podobně se zachovali i ostatní těžaři, protože nechtěli dopustit, aby jim levnější zboží z pouště či Sibiře přebralo zákazníky. Výsledkem byl a je obrovský nadbytek ropy na trhu… A pokud je něčeho moc, cena klesá.

Dalším členem ropné rovnice je poptávka. A zde zase platí, že pokud po zboží není poptávka, jeho cena klesá. Už v únoru, když kvůli koronaviru zavřela továrny Čína, vyvolalo její opatření největší propad poptávky po klíčové surovině od velké recese v letech 2008 a 2009.

Druhá největší ekonomika světa kvůli karanténě odebírala zhruba o 20 procent méně (tři miliony barelů denně) a už toto číslo vyvolalo v řadách OPECu poprask a spekulace o omezování těžby, aby cena ropy nespadla příliš nízko. Čínské továrny už sice nabíhají, ale virus pro změnu řádí v Evropské unii, v součtu největší ekonomice světa, a v USA.

OPEC ve své dubnové měsíční zprávě snížil výhled celosvětové poptávky po ropě o téměř sedm procent. Organizace to zdůvodnila „historickým šokem“, který vyvolalo šíření koronaviru, a dodala, že snížení nemusí být poslední.

Plné zásobníky

Na rozdíl od jiných druhů zboží ropa (a její producenti) doplácí na to, že přestat těžit ze dne na den prostě nelze. Jde o dlouhodobější proces, mnohem náročnější než pověstné „zavírání kohoutů“. Stejně jako navýšení těžby trvá řádově týdny, stejnou dobu zabere i její snižování.

Pokud by za normálních časů došlo k takovému cenovém propadu a totemy čerpacích stanic by ukazovaly litr naturalu pod 25 korun, vyrazilo by na cestu mnohem víc řidičů a svou poptávkou by cenu šroubovali nahoru. Zvlášť když se motoristická sezona měla rozběhnout po celé severní polokouli. Jenže řidiči sedí doma…

Před takovým cenovým masakrem trh většinou chránily zásobníky. Pokud těžaři nedokázali surovinu udat za rozumných podmínek, odložili si ji stranou do doby, než se světové ceny zase zmátořily. Jenže zase ouha – zásobníky jsou skoro plné, protože producenti je takhle plní už několik týdnů.

Například ropa WTI je závislá na zásobnících v USA, především ve městě Cushing v Oklahomě. Od konce února se zaplněnost tohoto hlavního obchodního uzlu zvýšila o 40 procent na téměř 55 milionů barelů – ještě dalších 20 milionů a ropa začne „přetékat“. Podobně „vany“ v Cushingu posloužily i v letech 2015 až 2017, kdy se naplnily i nad hranici 70 milionů barelů. Plné jsou i tankery, které v případě přebytků dokážou posloužit jako mobilní zásobník.

A rovnice je kompletní: vysoká nabídka + nízká poptávka + plné sklady = záporná cena. Došlo k tomu, že řada těžařů raději zaplatila odběratelům za to, že si jejich ropu vezmou, protože do země ji zpátky nezatlačí, ve skladech není místo a vylít ji nemohou.

Foto: Thomas & Dianne Jones/Flickr

Město Cushing v Oklahomě nenechá návštěvníka na pochybách, že jeho bohatství tvoří ropa. A její skladování.

Co bude následovat

Aktuální záporné ceny se týkají kontraktů uzavřených na květen, ale turbulence se začala přenášet také do červnových obchodů. Podle Štěpána Křečka, analytika BH Securities, spadla během úterního obchodování z 22 na 12 dolarů. Trend je zřejmý.

V obchodování s ropou se na Wall Street protočí desítky miliard dolarů denně, obchodníci obvykle uzavírají obchody na budoucí období. Ty mohou sloužit jako zajištění proti cenovým výkyvům (stejně jako například zafixování cen elektřiny), ale také se s nimi dá spekulovat.

Současné dění je do určité míry odrazem těchto spekulací – pokud by obchodníci své kontrakty neprodali, museli by předobjednanou ropu odebrat a někde ji uskladnit, což je stále dražší a dražší, protože na rozdíl od ropy se kapacit k jejímu uskladnění nedostává. Padající cena červnových kontraktů neznamená nic jiného, než že obchodníci ani analytici nevěří v rychlý rozjezd americké ekonomiky a snaží se množství ropy zbavit ještě před termínem odebrání.

A pak jsou zde samozřejmě samotní těžaři, především v USA. Řada z nich nebude schopná dostát svým závazkům, nebude mít z čeho platit bankám splátky úvěrů a začnou propouštět – a krachovat.

Není proto divu, že se americký prezident Donald Trump pokusil situaci uklidnit oznámením, že federální vláda posílí rezervy o 75 milionů barelů. Podle všeho prohlášení na obchodníky velký dojem neudělalo, protože k podobnému kroku potřebuje souhlas Kongresu. A ten před pár týdny nedostal. „Buď svolení dostaneme, nebo to stejně provedeme,“ oznámil Trump směrem k zákonodárcům. K 17. dubnu evidovaly federální rezervy ve čtyřech tancích na pobřeží Mexického zálivu 635 milionů barelů ropy, s dalšími 75 miliony navíc by se naplnily téměř na maximum.

Stejně tak si pán Bílého domu pohrává s myšlenkou, že omezí dovoz saúdské ropy, což by mělo ochránit americké těžaře. Ti totiž často působí v republikánských baštách a obzvlášť ve volebním roce je představa měst duchů v těžařských oblastech politicky nestravitelná.

Rozhovor s analytikem BH Securities Štěpánem Křečkem.Video: Anita Baselová, Seznam Zprávy

Lze předpokládat, že červen a částečně i červenec budou pro těžaře kritické. OPEC a Rusko sice dohodly snížení těžby zhruba o deset milionů barelů, ale ani to není zjevně dost, aby to vyrovnalo pokles poptávky kvůli koronaviru a popohnalo cenu za barel vzhůru. Podle analytiků v tomto případě platí „příliš málo, příliš pozdě“. A pokud se kroky na omezovaní těžby přeženou a ropa bude drahá až příliš, zadusí rozjezd ekonomiky v pokoronavirových měsících a dál podváže poptávku.

Není ropa jako ropa

Lehká americká ropa WTI je však jen jedním ze dvou nejznámějších typů, tím druhým je Brent. A u něj cena pod nulu neklesla.

Severomořský Brent se těží hlavně na plošinách mezi Velkou Británií a Norskem a podle listu Financial Times ho plné zásobníky zase tolik nelimitují. Tankery ho totiž mohou rozvážet vcelku operativně po celé zeměkouli. Ani to však obchodníky s tímto typem ropy nemusí ochránit nadlouho. „Pokud se budou zásobníky stále plnit, může Brent rychle následovat WTI,“ sdělil agentuře Bloomberg obchodník s ropou v Citigroup Ed Morse.

Ropa však není jedinou energetickou komoditou, u které se může stát, že za ni odběratel dostane zaplaceno. Vcelku pravidelně se toto děje o víkendu na některých trzích s elektřinou, pokud slunce svítí a vítr fouká – elektřiny u obnovitelných zdrojů je nadbytek a její cena se propadá do záporu.

Reklama

Doporučované