Hlavní obsah

Nositelka Nobelovy ceny míru odmítá zprávy o etnických čistkách ve své zemi

 

Reklama

Násilí míří proti muslimskému etniku Rohingům. Vláda tvrdí, že je vše v pořádku.

Článek

Barmská armáda na hranicích s Bangladéšem mučí, znásilňuje a zabíjí příslušníky muslimského etnika Rohingů. Počínání vojáků označila v nové zprávě organizace Amnesty International za zločiny proti lidskosti. V listopadu už OSN označilo ničení rohingských vesnic a vraždění za etnické čistky. Organizace Human Rights Watch poskytla jako důkaz satelitní snímky zničených oblastí.

Vláda ale nařčení odmítá, v Arakanském státě, kde Rohingové žijí, prý vede jen protiteroristickou kampaň. Tu zahájila poté, co bylo v říjnu na hraničním policejním stanovišti zabito devět policistů a armáda v odpovědi zahájila akci proti údajným povstalcům.

Tvrzení, že na severovýchodě Barmy probíhají etnické čistky a zločiny proti lidskosti, odmítá i nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, která je vůdkyní vládnoucí strany v této převážně buddhistické zemi. Podle ní armáda jedná v souladu se zákony.

Odmítala také pořádání schůzky, která by se údajnými násilnostmi na tomto menšinovém etniku zabývala. Nakonec ale dvě země s největší muslimskou populací v regionu - Malajsie a Indonésie - jednání prosadily, napsal zpravodajský server BBC News.

Foto: Human Rights Watch

Mapa vypálených rohingských vesnic v Barmě

Organizace Amnesty International ve své zprávě vychází z rozhovorů s 35 oběťmi násilí vojáků a s dalšími dvaceti lidmi, kteří se účastnili humanitární pomoci v Barmě. Ti popsali humanitární katastrofu v Arakanském státě, včetně náhodného zabíjení, svévolného zatýkání a zadržování lidí, znásilňování, plenění a ničení majetku, včetně vypálení 1200 domů a dalších budov jako jsou školy či mešity.

Počet civilních obětí konfliktu není známý, protože barmská vláda brání novinářům a humanitárním pracovníkům v přístupu do oblasti. Amnesty International odhaduje, že od října uprchlo do sousedního Bangladéše před násilím nejméně 27 000 Rohingů. Bangladéšskou vládu organizace kritizuje, že uprchlíky pravidelně vrací zpět. Barma neuznává Rohingy jako etnikum. Tvrdí, že to jsou nelegální přistěhovalci ze sousedního Bangladéše, ačkoli žijí v zemi už po generace. Příslušníkům zhruba milionové menšiny barmské úřady odmítají udělit občanství a omezují jejich svobody. Po střetech mezi buddhisty a muslimy z roku 2012 byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů.

Reklama

Doporučované