Hlavní obsah

Nová formace Nigela Farage nejspíš s přehledem vyhraje eurovolby v Británii, tedy hlasování, které se vůbec nemělo konat

Situaci ve Velké Británii před eurovolbami přiblížil šéfkomentátor Jiří Hošek. (Video: Seznam.cz)

21. 5. 13:52

Nově vytvořená Brexit Party by podle průzkumů měla ve Spojeném království jasně vyhrát volby do Evropského parlamentu. Formace někdejšího předsedy strany UKIP Nigela Farage by mohla získat až 35 procent hlasů. Není úplné jasné, jak Britové k hlasování, které se podle všeobecného ujišťování nemělo vůbec konat, nakonec přistoupí.

Článek

Základní údaje

V případě završení odchodu Spojeného království z Evropské unie do konce října 2019 nově zvolení britští zástupci v Evropském parlamentu vůbec nezasednou.

O přízeň veřejnosti se v Británii uchází celkem 23 subjektů. Nejvíce stran, konkrétně 11, kandiduje v Londýně. Největší počet europoslanců (10) bude zvolených za jihovýchodní Anglii. Zájmy ostrovních voličů momentálně hájí 72 europoslanců. Jedno poslanecké křeslo za Spojené království nebylo obsazené. 43 politiků se uchází o znovuzvolení. V Anglii, Skotsku a Walesu se europoslanci vybírají poměrným volebním systémem d‘Hondtovou metodou. Tři zástupci v Severním Irsku se volí systémem jednoho přenosného hlasu (single transferable vote), kdy si volič odstupňuje kandidáty podle míry oblíbenosti.

Zastánce setrvání Británie v EU v pondělí napadl Farage mléčným koktejlem. (Video: Šimon Felenda, AP)

O co v hlasování jde

Vzhledem k tomu, že britští zástupci možná nakonec v europarlamentu vůbec nezasednou, by se na jednu stranu mohlo zdát, že se asi zástupy voličů k urnám nepohrnou. V roce 2014 odvolila v Británii asi třetina oprávněných voličů. Na druhou stranu je ale čtvrteční hlasování (ve Spojeném království se hlasuje pouze 23. května) příležitostí vyjádřit se k fiasku jednání o brexitu a k odchodu z Unie jako takovému. Není to ale rozhodně potvrzovací referendum o brexitové dohodě, kterou premiérka Theresa Mayová dojednala a kterou Dolní sněmovna třikrát odmítla.

Farageova Brexit Party a prounijní Change UK vznikly právě z chaosu kolem britského unijního odcházení. Jeden z architektů brexitu Nigel Farage se z politiky stáhl s tím, že se vrátí jedině tehdy, pokud by hrozilo, že Británie v EU zůstane. Comeback politika, který se nikdy nedostal do Dolní sněmovny, je doslova raketový.

Brexit Party jsou evidentně ochotní volit Britové napříč politickým spektrem, hlavně pak tradiční podporovatelé Konzervativní strany, kteří si myslí, že jejich vlast měla Evropskou unii už dávno opustit. „Kvůli Brexit Party mohou konzervativci očekávat svůj nejhorší volební výsledek v historii,“ předpovídá politolog, profesor John Curtice. Podle Curtice se Farageovi podařilo pod svým praporem shromáždit až dvě třetiny lidí, kteří v referendu v červnu 2016 hlasovali pro odchod z EU.

Taktika voličů

Zatímco „brexiteři“ se celkem bezmyšlenkovitě upínají k Farageově formaci, uvažování zastánců setrvání v EU je o poznání složitější. Odpůrci brexitu dělí svou přízeň mezi labouristy, Stranu Zelených, liberální demokraty novou formaci Change UK a potom samozřejmě regionální strany, v první řadě Skotskou národní stranu. Volební koalice na půdorysu odmítání odchodu z EU, respektive požadování druhého referenda, nebyla úplně na pořadu dne a nemá ve Spojeném království ani tradici. Podle analýzy The Daily Telegraph by při určité konstelaci volební koalice Zelených, liberálních demokratů a Change UK získala dohromady 18 mandátů, což je o 10 víc, než kolik by tyto formace získaly jednotlivě.

U Labour Party si člověk není jejím postojem k brexitu pořád jistý. Podle týdeníku The Observer je většina voličů Labour Party z předčasných parlamentních voleb v roce 2017 připravená „dezertovat“ k jiným formacím. Podle agentury YouGov pak třikrát víc tzv. „remainers“, tedy odpůrců brexitu, se chystá zběhnout od labouristů ke stranám jednoznačně hájícím setrvání v EU, než kolik je připraveno labouristických „brexiterů“ odejít k Farageovi.

Vzhledem k volebnímu systému se ale vysloveně nabízí taktické hlasování podle toho, která z proevropských stran má naději v té které části země uspět. K takovému postupu třeba vybízí kampaň Remain United Giny Millerové. Ano, té Giny Millerové, jejíž úspěšný soudní boj zdržel unijní odcházení o hezkých pár měsíců. Naopak zakladatelka stránky Tactical2017.com Becky Snowdenová zase radí, aby voliči taktiku hodili za hlavu a hlavně se ujistili, že se voleb skutečně zúčastní.

Heinz Brandenburg z LSE pak upozorňuje na to, že zatímco v severovýchodní Anglii, kde se bojuje o tři mandáty, musí strana získat na jeden mandát 15 procent odevzdaných hlasů a na dva europoslance pak dokonce 30 procent, v jihovýchodní Anglii vám mandát získá už 8 procent odevzdaných hlasů a 15 procent je dostatečných pro vyslání dvou zástupců do Evropského parlamentu.

Možné dopady

73 britských europoslanců už je pořádná síla, která by v EP mohla klidně ovlivnit to, kdo se stane příštím předsedou Evropské komise. Bylo by to o to pikantnější, kdyby posléze britští europoslanci svá parlamentní místa vůbec neobsadili. Eurovolby mohou představovat nové dno pro Konzervativní stranu, jíž některé průzkumy přisuzují zisk jen 9 procent hlasů. To by podle The Daily Telegraph znamenalo nejnižší podíl hlasů v celonárodních volbách od vytvoření strany v roce 1834. Konec Theresy Mayové by pak byl nejspíš na spadnutí.