Hlavní obsah

Nová funkce Jourové: spása pro Maďarsko a Polsko, nebo napětí pro Visegrád?

Foto: EP/Mathieu Cugnot

Eurokomisařka Věra Jourová.

Reklama

Vstřícný krok směrem ke státům visegrádské čtyřky, nebo pokračování tvrdého kurzu proti Varšavě a Budapešti? Zatímco někteří čeští politici považují nabídku pro Věru Jourovou na komisařku dohlížející na právní stát za excelentní tah, Polsko a Maďarsko si všímají ostrých postojů české nominantky.

Článek

Dohled nad dodržováním principů demokratického a právního státu, ale také témata dezinformací a nenávistného projevu. Takové portfolio podle serveru Politico.eu nabídla zvolená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová české nominantce Věře Jourové.

Nový Timmermans

Funkci by Jourová převzala po nizozemském místopředsedovi Komise Fransi Timmermansovi, kterého dosud vlády v Maďarsku a Polsku považovaly za svého úhlavního bruselského nepřítele. Socialista Timmermans šel totiž tamním konzervativcům tvrdě po krku kvůli změnám v soudnictví a chodu právního státu. S Maďarskem i Polskem teď běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy a také spory u Soudního dvora Evropské unie.

Středoevropské státy v odvetě zablokovaly Timmermansovu kandidaturu na šéfa Evropské komise. Proti byl i český premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš: „Nechceme pana Timmermanse na předsedu Komise. Byla by to absolutní katastrofa,“ prohlásil v červenci.

„Nominace Jourové není pro Polsko ani špatnou, ale ani příliš dobrou zprávou. Z jejích dosavadních výstupů a komentářů je jasné, že je vůči vládě Práva a spravedlnosti kritická. Přinejmenším se dá určitě očekávat, že v tom bude rétoricky pokračovat,” komentoval věc pro Seznam Łukasz Warzecha, publicista polského konzervativního týdeníku Do Rzeczy.

Polský liberální portál NaTemat.pl zase připomíná, že se Jourová v minulosti vyslovila pro mechanismus podmiňující přístup členských států k unijním penězům dodržováním zásad právního státu: „Odebrání dotací je tvrdým krokem, ale musíme o tvrdých krocích přemýšlet,” uvedla dříve Jourová.

Stejným názorem se přitom netají ani von der Leyenová. „Jinými slovy: kandidatura české političky zní jako avízo problémů, které čekají Polsko při vyjednávání o unijním rozpočtu,” píše NaTemat.pl.

Podle serveru Politico.eu je nabídka pro Jourovou snahou von der Leyenové o uklidnění napjaté situace ve střední Evropě, která se v posledních letech přela s Bruselem o migraci i změny v justici. První reakce politiků vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost ale svědčí o opaku. „Věcně připravená je zhruba stejně jako její předchůdce,” napsal na Twitteru s ironickou narážkou europoslanec Patryk Jaki, který byl spoluautorem reforem soudnictví a ostrým kritikem Timmermanse.

Názory na Maďarsko a Polsko připomíná Jourové i jeho stranický kolega Jacek-Saryusz-Wolski. Provládní portál wPolityce.pl píše o „překvapivých informacích” a podotýká, že pokud Jourová do funkce opravdu nastoupí, nelze očekávat žádnou velkou změnu přístupu.

Maďaři připomínají spor s ministrem

Maďarský portál index.hu připomíná, že Jourová letos bojovala se svým možným novým maďarským kolegou Lászlóem Trócsányim, v té době maďarským ministrem spravedlnosti. „Spor vznikl ohledně plánovaného a odloženého zřízení správních soudů. Podle Evropské komise nový soudní systém ohrožuje nezávislost justice. (…) Jourová je mezi těmi, kdo je pro to, aby byl přístup k evropským fondům vázaný na dodržování zásad právního státu. Myslí si, že je to účinný způsob boje s korupcí,” uvádí index.hu.

Maďarský premiér Viktor Orbán žádal pro Trócsányiho post komisaře pro obchod. Člen Fideszu přitom platí za kontroverzní osobu, například obhajoval maďarské odmítnutí přijmout uprchlíky jako „ochranu evropských hodnot”.

Problém pro Visegrád?

Podle komentátora Warzechy by mohlo hrát roli i to, že je Jourová ze země Visegrádské skupiny. „Jako zástupkyně jednoho z nových členských států ale nebude mít Jourová sílu ani průbojnost k tomu, aby měla v komisi tak silný mandát, jako měl Frans Timmermans. Jen těžko se dá představit, že by usilovala o spuštění procedury další kontroly stavu právního státu v Polsku,” myslí si.

„Pro současnou polskou vládu by bylo rozhodně méně příjemné, kdyby stanul na místě Jourové Francouz, Belgičan, Nizozemec nebo Němec,” dodává Warzecha s tím, že původ Jourové z V4 nebude rozhodující.

Server Politico naopak považuje nabídku pro Jourovou za snahu von der Leyenové o uklidnění napjaté situace ve střední Evropě, která se v posledních letech přela s Bruselem o migraci i změny v justici. „Tímto gestem (nabídkou Jourové) vyjadřuje von der Leyenová vděčnost středoevropským vládám za pomoc při jejím zvolení,” uvádí také maďarský portál 444.hu.

Objevují se ale i názory, že nominace Jourové může visegrádskou čtyřku rozklížit. „Přímý políček Babišovi. Věra Jourová bude nikoli mezi dvěma mlýnskými kameny, ale hned mezi nejméně třemi: Visegrádem, Evropskou komisí a Evropským parlamentem,” napsal na Twitteru europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN.

Podle zpravodaje Polské tiskové agentury v Česku a na Slovensku Piotra Góreckého je situace zatím nejasná. „Nikdo neví, jaká bude reakce Visegrádu, pokud by třeba paní Jourová nebo samotná šéfka komise von der Leyenová chtěla navázat čerpání fondů na stav právního státu, protože je to otevřené,” řekl Górecki Seznamu.

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa funkci pro Jourovou považuje za slabost von der Leyenové. „Pověřit Babišova člověka dozorem nad vládou práva prosazování tohoto principu v EU nepřispěje a je to známkou slabosti nominované předsedkyně EK,“ cituje ČTK poslance s odkazem na kauzu Čapí hnízdo a spory o to, zda je premiér Andrej Babiš s ohledem na správu svého majetku ve střetu zájmů.

Jourová: bez komentáře

Dosavadní komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů spekulace nekomentuje, její kancelář se odmítla vyjádřit i k jejímu aktuálnímu postoji vůči kritizovaným krokům polské a maďarské vlády. Právě ty by byly totiž pro Jourovou v nové funkci hlavní výzvou.

„Článek Politica je čirá spekulace. Nic není rozhodnuto, takže nic nemůže být potvrzeno. Zvolená předsedkyně komise Ursula von der Leyenová oznámí složení svého týmu, až budou všechny dílky skládačky,” stojí v oficiálním vyjádření mluvčího Jourové Wojtka Talka. Server Politico se přitom odkazuje na dva vysoce postavené unijní představitele.

Premiér Babiš označil portfolio pro Jourovou za prestiž. „Pokud by to byla pravda, tak si myslím, že pro Českou republiku by to bylo veliké vyznamenání,” citovala středeční vyjádření předsedy vlády ČTK s tím, že premiér informaci o zmíněném portfoliu nemá. „Politico přináší asi tak měsíc starou spekulaci,“ řekl Babiš.

Premiér před týdnem hovořil jako o cíli pro ČR o ekonomickém portfoliu, to podle ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka z ČSSD dál platí. Ministr řekl, že Jourovou čekají ještě další jednání. Seznam nominantů zatím není úplný, svého kandidáta nedodala Itálie. „Za nás stále platí to, že bychom usilovali o nějaké portfolio v oblasti ekonomických politik nebo digitální trh, případně místopředsednickou pozici,” uvedl podle ČTK ve středu Petříček.

Reklama

Doporučované