Nové a urputnější. Varianty viru se učí uhodnout heslo, v Česku měly příležitost

Podezření na nebezpečnou brazilskou variantu koronaviru na Děčínsku se naštěstí nepotvrdilo. V České republice už ale byl potvrzen výskyt jihoafrické varianty koronaviru, konkrétně se objevila v Brně a Liberci. A ta britská již od února vytlačuje tu původní „českou“ a stává se na našem území dominantní.

Viry se ale mění a mutují stále. Můžeme si je představit jako dlouhý řetěz písmenek (asi 30 tisíc znaků v RNA). Při kopírování v napadené buňce se občas – u SARS-CoV-2 ne až tak často – nějaké písmenko náhodou přehodí. Obvykle to nemá vliv na funkci a mutace se nijak neprojeví. Jindy mutace několika písmenek zničí virus a ten se dál nešíří. Čas od času ale přehozená písmenka, obrazně řečeno, dají dohromady slovo, které dává smysl. A které nějakým způsobem změní chování viru. Pak už mluvíme o nové variantě.

Některé varianty a mutace se objeví a zase zmizí. Jiné, které mají nějakou evoluční výhodu, naopak zůstanou. A časem mohou nad ostatními převládnout. Zjednodušeně to ukazuje interaktivní ilustrace níže (klikněte na šipku vpravo pro pokračování krátkého průvodce grafem, kartami můžete také listovat).

Co to znamená v praxi? Třeba to, že na novou variantu nemusejí fungovat opatření, která fungovala na variantu předchozí. To si zřejmě na začátku roku 2021 vyzkoušelo i Česko při nástupu tzv. britské varianty. Ta nyní zřejmě v zemi převažuje, ale to se může změnit. Čím více lidí je nakažených, tím větší je šance, že virus náhodnými mutacemi „uhádne“ kombinaci písmen, které mu umožňují se lépe šířit.

„Velký počet nakažených proto nemá jen ten přímý špatný důsledek, že je více lidí nemocných a více lidí zemře,“ vysvětluje výzkumník Jan Kulveit. „Má to i špatný důsledek, že virus má více pokusů ‚uhodnout hesla‘.“ A získat tak snazší přístup do lidských buněk nebo najít nové způsoby, jak uniknout imunitnímu systému.

Varianty viru mohou mít zásadní vliv nejen na to, jak se nemoc šíří, ale i na další aspekty, jako je riziko těžkého průběhu nebo smrtnost nemoci. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dělí sledované varianty do tří základních skupin:

Mezi varianty vzbuzující zájem patří ty, u kterých lékaři a vědci pozorují určité změny. Často se vyznačují potenciální odolností vůči protilátkám.

Varianty vzbuzující obavy jsou ty, mezi které spadá většina těch už dobře známých a podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) jsou rizikem. Vyznačují se vyšším přenosem, který hraje velkou roli při odhadování, jestli má varianta potenciál rozšířit se. Dále jde o účinnost léčby, o to, jak se virus váže na receptory, ale také o případnou odolnost varianty vůči protilátkám, které člověk získal při dřívějším prodělání infekce nebo očkováním. Riziko jejich šíření v EU středisko považuje svými slovy za vysoké až velmi vysoké.

Varianty s vážnými následky momentálně žádné nejsou. CDC mezi ně řadí ty varianty viru, u kterých jsou jasné důkazy, že prevence a léčba fungují výrazně méně než u dříve kolujících variant.

Velké nebezpečí britské mutace spočívá ve vysoké nakažlivosti, která je zhruba o 50 % vyšší. Březnová studie britských vědců publikovaná v British Medical Journal (BMJ) ale ukazuje i na její vyšší smrtnost a agresivitu. Ve srovnání s jinými variantami viru je při ní na stejný počet nakažených o desítky procent úmrtí více.

Stejné výsledky zjistila i jiná navazující studie publikovaná v časopise Nature. Ta uvádí konkrétně o 55 % vyšší riziko úmrtí spojené s touto variantou.

V České republice je Brigita aktuálně nejspíš dominantní. Po potvrzení jejího výskytu 18. ledna zavedla vláda povinné nošení respirátorů FFP2 v obchodech a MHD.

Další variantou spadající pod ty, které vzbuzují obavy, je takzvaná brazilská varianta. Její první výskyt byl potvrzen právě v Brazílii a také v Japonsku, kde ji epidemiologové zaregistrovali u skupiny brazilských turistů.

S variantou se pojí mírně snížený vliv získaných protilátek, a to jak při prodělání nemoci, tak i ze samotného očkování.

Podobně jako ta britská má o zhruba 50 % vyšší přenos i jihoafrická varianta. Problém je ale i její velká odolnost, hlavně proti vakcíně AstraZeneca. První studie odhadují, že se účinnost vakcíny proti jihoafrické variantě viru pohybuje okolo deseti procent.

Vakcína Pfizeru by naopak měla podle vědců z Oxfordské univerzity fungovat při nákaze jihoafrickou i britskou mutací koronaviru. Výsledky studie zveřejnili v únoru na vědecké platformě Research Square.

Kalifornské varianty jsou natolik blízce příbuzné, že se občas pro zjednodušení vydávají za jednu. Obě se vyznačují zhruba o 20 % vyšším přenosem. Mají také zvýšenou závažnost onemocnění včetně zvýšeného rizika vysokého požadavku na kyslík a mají na ně mírně snížený vliv získané protilátky.

V interaktivní ilustraci šíření – tentokrát už bez průvodce – si můžete vyzkoušet různé varianty a scénáře. Připomínáme opět, že nejde o predikci ani simulaci.