Nové splátkové prázdniny nebudou. Ale banky slibují shovívavost

Vládní opatření připravila o příjem statisíce lidí a firem. Vláda jim sice slibuje kompenzace nákladů na nájemné či mzdy zaměstnanců, řada podnikatelů i domácností ale bude mít i tak problém se splácením úvěrů nebo spotřebitelských půjček.

Šance, že vláda prosadí u finančních institucí nový splátkový generální pardon, je tentokrát mnohem menší než na jaře.

„Jsme přesvědčeni, že nejefektivnější je individuální pomoc a diskuze s klienty nad jejich aktuální situací. Na jejím základě je možné buď prodloužení odkladu splátek ze strany jednotlivých bank, nebo snížení splátek a rozložení úvěru do delší doby, případně nějaká restrukturalizace klientových závazků,“ říká Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace (ČBA), který zároveň šéfuje největší domácí bance České spořitelně.

Splátkové prázdniny z jara přitom pořád pokračují, jarní koronavirové moratorium vyprší teprve v poslední říjnový den. Od listopadu by tak individuální klienti s hypotékami či spotřebitelskými úvěry, stejně jako korporátní klientela a živnostníci, měli začít své závazky znovu splácet podle původních dohod. Ještě před vyhlášením středečního lockdownu bylo jasné, že ne všichni toho budou schopni.

Podle zkušeností České spořitelny z posledních týdnů může mít problém s obnovením splátek 10 až 15 procent klientů. Splátková společnost Home Credit ještě začátkem října předpokládala neschopnost začít znovu splácet u 15 procent až u pětiny svých klientů.

Včerejší opětovné uzavření většiny prodejen a provozoven služeb může dosavadními odhady radikálně zamíchat. Zástupci podnikatelů proto tlačí na banky, aby prodloužily splátkové prázdniny a zbavily klienty hrozby exekucí nebo bankrotů.

„Banky se k prodloužení moratoria zatím nestavěly vstřícně, ale středeční vládní opatření situaci mění a musíme se k tomu vrátit,“ soudí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ještě ve středu odpoledne se kvůli této otázce sešlo vedení Hospodářské komory s bankéři a otázkou moratoria se ve čtvrtek dopoledne zabývala i bankovní rada ČNB.

Postoj centrální banky je důležitý, bez jejího souhlasu totiž prakticky není možné plošné moratorium vyhlásit. ČNB na jaře mimořádně povolila bankám, aby dočasně uvolnily svá pravidla pro klasifikaci úvěrů a řízení rizikového portfolia. Další plošné moratorium by se neobešlo bez podobného kroku.

Centrální banka je ale proti novému moratoriu. „ČNB se domnívá, že ani ve světle posledních protiepidemických opatření není důvod moratorium na splátky úvěrů prodlužovat. Toto moratorium bylo jedním z důležitých stabilizačních opatření v době velké nejistoty během jarní vlny koronaviru. Umožnilo nejen rychlý a jednoduchý odklad splátek, ale i to, aby banky a družstevní záložny nemusely k takovým pohledávkám vytvářet opravné položky,“ říká mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Podle ní ale moratorium už svou historickou úlohu splnilo. „Je na čase přejít na režim, kdy se poskytovatelé úvěrů budou s klienty domlouvat na odkladu splátek individuálně. ČNB kvituje, že samy banky tuto připravenost deklarují. Mimochodem na situace podobné té, jaké momentálně čelíme, pamatuje i zákon o spotřebitelském úvěru. Ten obsahuje návody pro úvěrové instituce, jak v takových případech vůči klientům přistupovat,“ dodává. Podle Fišerové je třeba zjistit, jaký je teď skutečný stav úvěrového trhu.

„Banky by měly začít mapovat rozsah klientů, kteří budou mít v důsledku koronavirové krize potíže se splácením, a na tyto úvěry začít vytvářet opravné položky. Na pokrytí případných ztrát z nesplácených úvěrů mají dostatečné kapitálové rezervy vytvořené v dobrých časech,“ uzavírá mluvčí ČNB.

Tomáš Salomon připouští, že včerejší rozhodnutí vlády mohou platební schopnost řady bankovních klientů zhoršit. „Ale to nic nemění na našem postoji,“ říká šéf České bankovní asociace.

Bankéři ujišťují, že postiženým klientům budou dál pomáhat, jen odmítají generální pardon a trvají na individuálním jednání případ od případu. „Na jaře bylo splátkové moratorium pojato jako tzv. opt-in, což znamená, že klient odevzdával prohlášení, že ho pandemie zasáhla. I teď bychom byli rádi, kdyby se postupovalo v tomto duchu dál,“ říká Salomon. „Pokud by mělo být moratorium prodlouženo plošně, je třeba si uvědomit, že by období, kdy klient nesplácí, trvalo až devět měsíců – a to už je tak dlouhá doba, že je žádoucí, aby banka mohla s klientem mluvit a zjistit, jak na tom je.“

Pomoc klientům zasaženým vládním lockdownem slibuje i oficiální tisková zpráva České bankovní asociace ze čtvrtečního odpoledne. „Z analýz ČBA vyplývá, že aktuální nutná protipandemická opatření budou znamenat zhoršení ekonomické situace řady bankovních klientů. ČBA je přesvědčena, že nejefektivnějším řešením pro ně je adresná pomoc na individuální bázi. Banky sdružené v ČBA jsou připraveny pomoci na individuální bázi všem klientům postiženým pandemií. Ať už skrze odklady splátek na individuální bázi, snížení výše měsíčních splátek, konsolidaci úvěrů nebo jiné restrukturalizační nástroje,“ uvádí se v dokumentu.

Individuální přístup a pochopení pro lidi zasažené lockdownem vyjadřují i nebankovní společnosti. „Jsme připraveni i nadále, pokud se nám klienti ozvou, s nimi individuálně řešit jejich konkrétní případy a komplikované životní situace,“ říká například Luděk Jírů, generální ředitel společnosti Home Credit.

Podle ČNB celkově požádali klienti bank do 9. října v Česku o odklad splátek v celkovém objemu 448 miliard korun, což představuje téměř 15 procent úvěrového bankovního portfolia. Home Credit jako největší nebankovní hráč v Česku hlásí odložení splatnosti u více než 10 tisíc svých úvěrů.

Klientům, kteří předpokládají další problémy se splácením závazků, doporučují banky i splátkové společnosti co nejdříve kontaktovat svého věřitele a začít s ním o situaci jednat.

Zástupci podnikatelské sféry postoj finančních institucí nakonec akceptovali, ale chystají se přístup úvěrujících společností hlídat. „Informovali jsme banky, že budeme jejich přístup ke klientům monitorovat a podle toho zvolíme další kroky. Tedy otevřeme znovu jednání s bankami nebo iniciujeme legislativní zákrok,“ řekl pro Seznam Zprávy mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

„Hospodářská komora bude shromažďovat od firem podněty, nakolik banky tento příslib plní. Na základě toho povede s bankami a vládou další diskuzi o případné legislativní úpravě, která by podnikům pomohla,“ dodal. A vyzval podnikatele, aby se v případě neopodstatněné neochoty bankéřů jednat o změnách úvěrových podmínek obrátili přímo na Hospodářskou komoru.