Článek
Jihočeský kraj podal správní žalobu na Správu národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Důvodem je údajné přehlížení při přípravě nové zonace Národního parku Šumava (NPŠ).
Jihočeský kraj tvrdí, že NPŠ ani MŽP mu neposkytly dostatek odborných materiálů k posouzení nových zón. Podle kraje je nové územní uspořádání parku nevhodné a v nadbytečné míře ovlivní život nejen v parku, ale i v celém Jihočeském kraji.
Podle hejtmanky Ivany Stráské se Jihočeský kraj nechce smířit s tím, „že bez jakékoliv hlubší diskuze bude minimálně na dalších patnáct let stanoven takový režim Národního parku Šumava, který bude zásadním způsobem ovlivňovat život a rozvoj v obcích nejen na území parku, ale na území celého kraje, a to bez možnosti ho v průběhu této doby změnit“.
Jihočeskému kraji je vedení NPŠ dlouhodobě trnem v oku. V poslední době proti němu brojí na sociálních sítích, kde správu parku viní z toho, že nedostatečně bojuje s kůrovcem, který devastuje smrkové lesy.
Park se brání
NPŠ reagoval na osočení od kraje v tiskové zprávě, ve které zmínil, že ředitel parku Pavel Hubený ohledně přípravy nových zón jednal se zástupci obcí Plzeňského i Jihočeského kraje. „Před samotným hlasováním rady NP Šumava o zonaci proběhlo několik seminářů i za účasti Jihočeského kraje. V některých šumavských obcích navíc o tom hlasovali i ve svých zastupitelstvech," uvedl mluvčí parku Jan Dvořák.
Rada šumavského parku, jejímž členem je i Jihočeský kraj, nakonec zonaci schválila na svém zasedání, když pro hlasovalo 29 z 41 přítomných členů.
Rozpory budí také kampaň Jihočeského kraje na sociálních sítích, vědci ji viní ze lživých a tendenčních závěrů. „Fotografie z vrcholu Poledníku, kterou kraj použil pro ilustrace kampaně, je zcela zavádějící. Jedná se o fotku několik let starou. Navíc z dálky pořízený záběr nadhodnocuje masu uschlých kmenů nad podrůstajícím zmlazením," řekla přírodovědkyně z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Zdenka Křenová.
Jihočeský kraj za kampaň zaplatil PR agentuře přibližně dva miliony korun.
„Kampaň je uváděna bombastickými, ničím nepodloženými výroky o katastrofě, mizící Šumavě či o tom, že příští generace ji poznají už jen jako měsíční krajinu. Ve skutečnosti však Šumava naprosto nemizí, naopak se z kůrovcové gradace neobvykle rychle zotavuje. Domnívám se, že tohle by hejtmanku mělo stát její post,“ řekl Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Plánované rozdělení šumavského parku na čtyři zóny.
Jak by mělo vypadat nové uspořádání parku?
V případě, že MŽP novou strukturu parku potvrdí, bude NPŠ rozdělen do čtyř zón. Zóna přírodní (zelená) se vyhlásí na místech, kde převažují přirozené ekosystémy, uvádí web parku. V této zóně, která bude mít 27,7 procenta rozlohy parku, nebude správa nijak zasahovat do vývoje fauny a flóry.
Zóna přírodě blízká (modrá) bude vyhlášena v oblastech, ve kterých už člověk ekosystémy mírně pozměnil (například bojem proti kůrovci). Park chce v budoucnu regenerované části této oblasti přičlenit pod první zelenou zónu.
Zóna soustředěné péče o přírodu (žlutá) se vymezí na místech, do kterých člověk již výrazněji zasáhl (například v oblastech zemědělských pozemků). Hlavní snahou správy parku bude v této zóně ochrana ohrožených zvířecích druhů a biotopů.
Čtvrtá zóna kulturní krajiny (červená) se vyhlásí na zastavěných plochách, které člověk trvale využívá a nadále je bude rozvíjet.
