Hlavní obsah

Novou jadernou elektrárnu nakonec zaplatí občané. Jde o to, aby nebyla zbytečně drahá

Zuzana Kubátová hledá v mlhách kolem Temelína jasnou odpověď na otázku: Jak postavit novou jaderku?Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Cena příští jaderné elektrárny se podle řady odhadů může vyšplhat až na 300 miliard korun. Vláda slibuje investorský model vybrat do letošního dubna. Proč se to několika předchozím vládním garniturám nepovedlo? A na co nutně narazí i Babišův kabinet?

Článek

Stavby nových jaderných bloků se v současné Evropě nedaří. Přesto Češi jaderné energetice nadprůměrně věří. Podle průzkumů, které pravidelně zpracovává agentura IBRS, podporují jádro v Česku stabilně dvě třetiny občanů. A podpora dokonce mírně roste.

Takový pohled na jádro je v Evropě ojedinělý. Němci, Rakušané či Belgičané se od jaderné energetiky zcela distancují. Francouzi, Finové, Maďaři či Britové sice nové jaderky připravují či staví, všichni s tím ale mají problémy: jaderné projekty se prodražují a nabírají několikaleté zpoždění.

Důvodem je vysoká cena jaderných technologií, zvyšující se požadavky na bezpečnost a nevypočitatelnost energetického trhu, deformovaného evropskou regulací.

Soukromí investoři buď riskují ztrátu, kterou ovšem dříve či později přenesou na své zákazníky v cenách svého zboží a služeb, nebo si nechávají riziko vysoce pojistit vládami – na účet daňových poplatníků.

Jedinou výjimkou je Maďarsko, které si stavbu nové jaderky Paks objednalo u ruské státní firmy Rosatom a vzalo si obří půjčku u ruského státu. Daň, kterou za to platí, je ztráta národní kontroly nad klíčovým energetickým projektem a zvýšená závislost na Kremlu.

V České republice se má investorem nové jaderky stát státem kontrolovaná společnost ČEZ – konkrétně její dceřiná firma Elektrárna Dukovany 2. Stát ale na sebe bude muset vzít řadu rizik z obřího projektu, jinak hrozí střet s minoritními akcionáři ČEZu, kteří se budou bránit oslabení svých investic.

Reklama

Související témata:

Doporučované