Hlavní obsah

Nový ruský zákon umožní novináře označovat za „zahraniční agenty“

Ruský prezident Vladimir Putin.

Reklama

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, podle kterého mohou úřady označovat novináře ze zahraničních médií za „zahraniční agenty”. Doposud se toto nařízení vztahovalo pouze na zahraniční média jako právnické osoby.

Článek

Označení se bude týkat jednotlivých novinářů, kteří spolupracují se zahraničními médii a získávají od nich finanční či jinou materiální odměnu. Opatření se týká i publikace na internetu.

Pokud by cokoliv z publikovaných materiálů zahraničních médií porušilo ruské zákony, „nová norma umožní ruské vládě blokovat webové stránky nebo legální entity, které tato média založila,” uvedla ruská zpravodajská agentura TASS.

Pro mediální společnosti a nyní i pro jednotlivé novináře bude zařazení mezi „zahraniční agenty” znamenat zesílenou kontrolu a pracovní omezení. Například mají zakázaný vstup do ruského federálního parlamentu, ruské úřady musí pravidelně informovat o své činnosti a závazně používat přidělené označení.

Nálepka i pro uživatele internetu

Novelu zákona přijala Rada federace, horní komora ruského parlamentu, 25. listopadu. Údajně jde o reakci na krok ministerstva spravedlnosti USA, to do své kategorie „zahraničních agentů” zařadilo americkou filiálku ruské státní televize Russia Today.

Dosud se v postavení „zahraničního agenta“ ocitla v Rusku desítka médií vesměs spjatých s americkými rozhlasovými stanicemi Hlas Ameriky a Rádio Svoboda. Právníci oslovení listem Vedomosti už ale varovali, že nálepku „zahraničního agenta“ mohou napříště dostat i ruská média, novináři, blogeři, občanští aktivisté, a dokonce i obyčejní uživatelé internetu.

Zákon místo jasných definic a kritérií používá velmi obecně sepsaná ustanovení. Dá se tak uplatnit na jakéhokoliv uživatele počítačové sítě, který vyjádří svůj názor tím, že přepošle dál informaci z média uvedeného na černé listině.

Rusko přijalo původní zákon o „zahraničních agentech” už v roce 2012 po vlně největších protivládních protestů od nástupu Vladimira Putina do funkce. Z financování a iniciace demonstrací tehdy ruský prezident obvinil západní mocnosti. Podle nařízení se musely registrovat všechny neziskové organizace čerpající peníze ze zahraničí.

Prezident Rádia Svobodná Evropa Jamie Fly prohlásil, že nový zákon „narušuje” životy a bezpečnost reportérů a „připomíná nejhorší časy ruské historie”.

Reklama

Související témata:

Doporučované