Hlavní obsah

Novým radním ČT chce být epidemiolog i jeden z lídrů sametové revoluce

Foto: ČTK

Jedním z kandidátů je novinář a jeden ze studentských vůdců sametové revoluce Martin Mejstřík.

Reklama

aktualizováno •

Sněmovna bude příští týden volit nové členy do Rady České televize. Na čtyři místa se hlásí 54 kandidátů. Mezi vedením veřejnoprávního média a hlídacím orgánem jsou od loňska napjaté vztahy.

Článek

Skoro ze třetiny se může příští týden proměnit Rada České televize. Poslanci budou volit čtyři nové radní patnáctičlenného orgánu. Kulturní, náboženské a zájmové organizace navrhly 54 kandidátů. Za tradičním volebním procesem se však může skrývat tuhý zákulisní boj, který určí další směřování veřejnoprávní televize.

Volebnímu výboru Sněmovny se v úterý a ve středu kandidáti představí v patnáctiminutových pohovorech, vzejde z nich dvanáctka finalistů. Poslanci by mohli novou čtveřici zvolit už ve čtvrtek. Rada České televize kontroluje činnost veřejnoprávního média. Schvaluje rozpočet televize, může jmenovat i odvolávat ředitele.

Na jaře končí mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánu Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a Danielu Váňovi. Dva posledně jmenovaní se o funkci chtějí ucházet znovu. „Je to velmi důležitá volba. Současní členové naklonění ANO, SPD a Hradu systematicky obstruují jednání rady. To minulé trvalo šest a půl hodiny. Nejde jim o nic jiného než odvolání ředitele Petra Dvořáka,“ uvedl jeden z radních Zdeněk Šarapatka. Podle něj předcházejí volby nebývale brzy, mandát čtyř radních končí v květnu.

Mezi dalšími kandidáty figurují třeba novinář a mediální manažer Michal Klíma, epidemiolog Petr Smejkal, bývalý děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a současný ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Jakub Končelík, novinář a studentský vůdce sametové revoluce Martin Mejstřík nebo spisovatel a nakladatel Martin Reiner.

O členství se uchází také sociolog médií Jaromír Volek, bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize Karel Novák nebo Jaroslav Novák Večerníček, který pomáhal politickému vzestupu předsedy SPD Tomia Okamury.

Na seznamu uchazečů nechybějí ani obskurnější jména. Třeba novinář Milan Rokytka, který proslul opileckým kolapsem ve štábu Miloše Zemana při prezidentských volbách. Milovník staré čínské poezie naposledy pracoval jako editor týdeníku Občanské Právo. „Doporučení“ dostal od Institutu Aleny Vitáskové, bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu.

Hrozí České televizi maďarská a polská cesta?

Vztahy mezi radními a vedením televize jsou od minulého roku napjaté. Šéf Rady ČT Pavel Matocha si nedávno vyžádal detailní přehled hostů, které zpravodajci zvou do svých pořadů. Podle radního Šarapatky je to zasahování do nezávislosti média, které se vydává polskou a maďarskou cestou. „Pohybujete se za hranou editoriální nezávislosti České televize,“ vyčetl Matochovi.

Matocha, který radě předsedá od loňského listopadu, nesouhlasí. „Žádost o informaci o účasti hostů ve vysílání takovým zásahem není,“ namítl.

Postup radních se nelíbí ani generálnímu řediteli Dvořákovi. „Tyto informace jsou interní, nijak nevypovídají o vyváženosti vysílání ČT. Rada je kontrolní orgán, má kontrolovat dodržování zákona a Kodexu,“ řekl.

Napjaté poměry v radě v listopadu vyvrcholily rezignací předsedy René Kühna a místopředsedy Jaroslava Dědiče. „Předseda má fungovat jako mluvčí pro veřejnost a má ji seznamovat s rozhodnutími rady. Když se ale názory předsedy liší od většiny radních, tak je těžké stanoviska prezentovat,“ zdůvodnil Kühn konec.

Atmosféra zhoustla poté, co se v březnu a květnu obměnilo šest členů rady. Hlídací orgán televize doplnili radní, kteří jsou kritičtí ke stávajícímu vedení televize. Patří mezi ně šéf rady Matocha, publicista Luboš Veselý nebo ekonomka Hana Lipovská.

Právě na její návrh radní původně neschválili nákup části pozemků pod ostravským studiem ČT. Podle Lipovské byla cena půldruhého milionu korun příliš vysoká. Na její návrh pak rada proti vůli svého tehdejšího šéfa Kühna odvolala dozorčí komisi.

Vyhrocenou situaci přiznal i ředitel televize Dvořák. „Je to komplikovaný vztah. Současná rada v řadě oblastí posouvá hranice možného a jedná na hraně dosavadní interpretace zákona,“ řekl mimo jiné v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Reklama

Doporučované