Hlavní obsah

Turisté berou Česko útokem. Staví se proti nim i zábrany

Foto: ČTK

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku rozmístili 11. června 2021 na vrcholu Sněžky v Krkonoších ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody.

Reklama

Příliš mnoho lidí na jednom místě. Tak se dá ve zkratce popsat problém nejen klaustrofobiků, ale také nadměrného turismu, kterému se říká overturismus.

Článek

Nevypadá to hezky, ale podle strážců krkonošského národního parku je to nezbytné. Před týdnem nainstalovali kolem vrcholu Sněžky nevzhledné oranžové sítě. Jednoduše proto, aby lidé nevstupovali tam, kam nemají, a neničili přírodu.

To se dělo sice i dříve, ale druhým rokem je to podle správců parku přes míru. Souvisí to nepochybně s tím, že řada lidí kvůli covidem omezenému cestování do zahraničí začala objevovat Česko. A turistů tak násobně přibylo.

„Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách,“ uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Foto: Ondřej Moštěk, Správa KRNAP

Turisté posedávali i tam, kde už nemají co dělat - za řetězovým plotem.

Fotky neposlušných turistů dal národní park před pár dny na Facebook, aby ilustroval, že jsou ochranné sítě opravdu nezbytné. A upozornil, že na chování návštěvníků parku začnou dohlížet strážci, které ve vypjatých termínech posílí i policisté.

Jenže Sněžka není zdaleka jediná turistická destinace, která se s přemírou návštěvníků musí vypořádávat.

O exkrementech nemluvě

Pro přemíru turistů se i v Česku vžilo z angličtiny převzaté slovo overturimus. O významu pojmu vědí své i v Jizerských horách.

Začíná to přetížením vstupních míst do hor, poté vyčerpáním míst k parkování a z toho vyplynou nepovolené vjezdy motorových vozidel, která parkují na loukách, lesních cestách i v lese. A samozřejmě nastal zvýšený pohyb lidí v místech, kde byl do nedávna klid.

Přesycenosti této lokality turisty nahrává zejména dostupnost lokality. „Z Prahy jste v Jizerkách za maximálně 1,5 hodiny. Velkou měrou k tomu přispělo samozřejmě omezení cestování do zahraničí v souvislosti s epidemickou situací,“ napsal Seznam Zprávám vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Tomáš Korytář.

Kromě návštěvnosti známých lokalit, jako je třeba Bedřichov, se podle Korytáře projevil overturismus téměř všude a téměř vždy. V letní sezoně, ale i v zimní. „Hory jsou totiž atraktivní jak pro cyklisty, tak pro lyžaře. A s dnes pro řadu lidí běžně dostupnou technikou - elektrokola, elektrokoloběžky, skialpy, sněžnice, čelovky atd. - jsou využívány mnohem větším množstvím návštěvníků,“ popisuje Korytář.

Pozitivem v množině negativ je to, že většina lidí dodržuje zásady slušného chování i pravidla návštěvy parku. „Vzrostl ale počet těch, kteří hledají klid a řekněme ‚outdoorovější‘ zážitky a navštěvují místa, kde je vstup zakázán (hlavně národní přírodní rezervace) a ruší zde žijící vzácná a chráněná zvířata a na mnoha místech např. v rašeliništích i ničí sešlapem rostliny. Oproti jiným rokům jsme řešili mnohem víc nepovolených táboření a rozdělávání ohňů. O množství odpadků a exkrementů nemluvě,“ dodává Korytář.

Problémem v Lednici jsou cyklisté

Vzdálenost od Prahy však v návštěvnosti nehraje vždy důležitou roli. Své o tom vědí také na jižní Moravě v Lednicko-valtickém areálu nebo v Mikulově. Zámek v Lednici a přilehlý park jsou nejnavštěvovanější památkou v Česku.

„V době před epidemií covidu se návštěvnost zámku pohybovala kolem 400 tisíc osob ročně (platících), v parku odhadujeme zhruba dva miliony. Většinou to bylo 60 % českých turistů a 40 % zahraničních a tato čísla byla v průběhu posledních 10 let celkem stabilní,“ říká kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

Zatím je návštěvnost parku podle ní zvladatelná, i když se už blíží k horní hranici únosnosti. „Největším problémem Lednicko-valtického areálu je cykloturistika, kdy cyklisté nerespektují zákaz jízdy v areálu parku ani dopravní značení v obci, správu zámku a parku potom nejvíce zatěžuje úklid obrovského množství odpadu, především plastů.“

Foto: Profimedia

Zámek Lednice.

Mikulov na druhé straně láká hlavně vinaře a poutníky. „Třeba na Svatý kopeček přijde za rok 250 tisíc lidí. Pokud jsou neukáznění a chovají se špatně, ztrácejí se hodnoty území a má to i negativní ekonomický dopad v tom, že se musí více uklízet,“ uvedla už dříve Marcela Koňáková, ředitelka Mikulovsko-destinační společnosti, s tím, že na území, kde žije 30 tisíc lidí, je to příliš velká návštěvnost.

Přinášejí problémy, ale i peníze

Velká návštěvnost sice přináší do regionů nové problémy, ale na druhou stranu také hodně peněz. Turisté se ubytují, zajdou na oběd, utratí za suvenýry a cestou domů si mnozí nakoupí lokální potraviny a výrobky.

Lidé v turisticky oblíbených oblastech si to uvědomují. A zdůrazňují, že není jejich cílem mít hory bez lidí. „Naopak je naším úkolem s lidmi komunikovat a vysvětlovat, jaké přírodní fenomény v Jizerkách najdou a proč a jak jsou chráněny. Snažíme se zvýšit informovanost lidí jak přímo v terénu pomocí naučných stezek a informačních cedulí, tak přes média,“ upřesňuje vedoucí Jizerských hor.

Zároveň ale dodává, že samotné hory z turismu peníze nemají. „Je ale potřeba zmínit, že někteří podnikatelé (nejen) v cestovním ruchu se snaží tzv. horám něco vracet a přispívají na činnost v Jizerkách působících spolků a nadací, které se zabývají ochranou přírody,“ uvádí Korytář.

Pro Krkonošský národní park je pak cestovní ruch čistý náklad. „Národní parky v České republice nevybírají žádné poplatky při vstupu, proto všechny opravy spojené se zvýšenou návštěvností hradíme ze státního rozpočtu nebo z naší hospodářské činnosti,“ říká mluvčí Krkonoš Drahný.

Nepostradatelnost turistického ruchu si ale uvědomuje starosta Mikulova a senátor za ODS Rostislav Koštial.

„Turistika je významným pilířem našeho rozvoje a živí spoustu podnikatelských podniků či živnostníků a na ně je synergicky navázáno další podnikání. Nyní v době pandemie se to ukázalo v plné nahotě. Myslím si, že bez turistického dění by byl Mikulov smutné chudé příhraniční město, tak jak si jej pamatujeme zhruba 15 let zpět,“ odepsal Koštial Seznam Zprávám.

Reklama

Související témata:

Doporučované