Hlavní obsah

Obavy z Číny jsou přehnané. Hlavní je ochrana lidí, říká ministr Petříček

Foto: Seznam Zprávy

Češi mají světu v časech epidemie co nabídnout. řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Reklama

Ministr zahraničí Tomáš Petříček v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří o nákupech pomůcek v Číně a o roli prezidenta Zemana. Chválí vietnamskou komunitu a apeluje na jednání s USA či Japonskem o lécích proti koronaviru.

Článek

Česká vláda objednala v Číně na šest týdnů dodávky ochranných pomůcek. Je v tom Česká republika vzhledem k jiným zemím ojedinělá?

Nejsme ojedinělí v tom, že využíváme čínských výrobních kapacit pro zajištění zdravotnického materiálu. Většina evropských zemí, ale i USA a další v Číně poptávají zboží, které je na evropském trhu nedostatkové. Zároveň se neomezujeme jen na Čínu, jednáme s řadou dalších zemí.

O které země jde?

Vyjednáváme se státy EU, ale i mimo ni. Měli bychom mít v Evropě přehled, jaké jsou výrobní kapacity pomůcek pro zdravotníky a ochranu obyvatel. Je důležité mít v době krize možnost zásobování z vlastních zdrojů. Nyní vyjednáváme s dodavateli v Kanadě, USA a v jihovýchodní Asii.

Nakolik jsou takové dodávky jisté? Zmíněné země a regiony jsou rovněž zasaženy koronavirem. Nehrozí, že budou objednávky zrušeny?

Nehovoříme o tom, zda produkty dostaneme, ale kdy je dostaneme. Věci jsme objednali a usilujeme o to, aby přišly včas. Zároveň se snažíme ulehčit situaci českým firmám, které vyrábějí zdravotnické pomůcky. Hovořil jsem například s firmou Linet, která je největším evropským producentem nemocničních lůžek. Tady bude obrovská poptávka, budeme se snažit Linetu pomoci s tím, aby nic neohrožovalo jejich produkci.

Ještě k Číně. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář před týdnem v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdil, že máme v Číně prominentní postavení zaručující přísun potřebných ochranných pomůcek. Jaké je naše postavení v této zemi podle vás?

Jsem rád, že se velmi rychle podařilo zajistit potřebné dodávky. Vztahy s Čínou jsou na dobré úrovni. Je dobré si uvědomit, že Čína se obrací i na jiné země. Poslala humanitární pomoc do Itálie, rozhodně pak nejsme jediní, kdo v Číně nakupuje. Stejně jako Čína nakupovala ve světě v době, kdy na jejich území vrcholila epidemie, tak teď jiné státy nakupují u nich.

Hradní představitelé, premiér či ministr vnitra uvedli, že dodávku pomůcek z Číny jsme získali především díky nadstandardním vztahům prezidenta Miloše Zemana s Pekingem. Jak to vidíte vy?

Ano. To, že pan prezident věnoval rozvoji česko-čínských vztahů velkou pozornost a má dobré osobní vztahy s čínskými představiteli, v tuto chvíli pomáhá. Pomáhá to diplomacii a vyřizování leteckého mostu. Rovina politického vztahu v tomto hraje roli. Jsem rád, že se systém zásobování povedlo rychle spustit. Zároveň potřebujeme další nemocniční přístroje, kterých třeba Čína nemá takový dostatek. Ministerstvo zahraničí se tudíž snaží pomoci s objednáním některých zařízení i z jiných zemí, v Evropě, Americe i Asii.

Myslím, že je to přifouknuté. Ta zpráva BIS navíc přišla poté, co my sami jsme začali řešit problém se zásobováním zdravotnických pomůcek. Je to ale jedna z věcí, kterou bychom si z této situace měli odnést - totiž být v budoucnu lépe připraveni na podobné krize. Nové nemoci představují obrovské riziko a je třeba si vyhodnotit, co je třeba mít připraveno k potírání budoucích hrozeb. Musíme začít mluvit o strategické výrobě pomůcek, které chrání obyvatelstvo. To jsou všechno výzvy.

Zaznívá kritika, že si nás dodávkami roušek a respirátorů Čína do budoucna geopoliticky koupila. Sdílíte tuto obavu?

To je přehnané. Měli bychom se na to koukat i z té stránky, že do vztahů mezi Evropou a Čínou se vneslo něco pozitivního. V tuto chvíli zkrátka máme možnost využít čínských výrobních kapacit. Teď bychom měli řešit reálné problémy a nespekulovat o tom, jestli někdo něco využívá, nebo ne. Samozřejmě politika v mezinárodních vztazích hraje roli, ale dnes je situace taková, že v Číně chce nakupovat každý.

Takže i Západ?

Východ, Západ, to v téhle věci a v tuto chvíli nehraje žádnou roli. Každý potřebuje zajistit pomůcky pro záchranu života svých lidí, ochránit lékaře, hasiče a policisty. To, že taková snaha má nějaké skryté důvody, jsou nafouklé spekulace.

Špalír členů vlády u prvního čínského letadla se zbožím na pražském letišti byl nutný? Nebo je to určitá součást obchodu s Čínou?

Řekl bych, že je to součást byznysu a zásobovacího řetězce. Realita je, že čínský průmysl je schopen produkovat pro světový trh to, co teď řada států nutně potřebuje. Dělá se z toho teď roušková politika, ale ve skutečnosti je to o tom, že každý tak činí hlavně z důvodu, aby nakoupil materiály, které chrání zdraví lidí.

Dvě obří zavážky obstaral velkokapacitní letoun Ruslan ve službách NATO. Podle mých informací jeden takový let přišel na 1,3 milionu eur. Maďaři využili též Ruslan, ale v ruských službách a za zhruba 700 tisíc eur. Kdybyste si mohl vybrat, preferoval byste dražší NATO variantu, nebo levnější ruskou možnost?

V době, kdy jsme potřebovali dopravit první várku zboží, se hledaly všechny možné cesty, jak to sem dostat. Faktor času byl nejdůležitější. Jsem rád, že se podařilo využít nástrojů NATO. Stejně jako to, že zároveň se rozjela spolupráce se společností Smartwings a otevřela se linka pro čínskou společnost China Eastern. Byla to otázka rychlosti, ne politiky. Sehnat všechna potřebná povolení a certifikace byl těžký úkol. Jsem rád, že je teď vše v plném běhu.

Podívejme se na jiné země. Jaké máme pořadí ve frontě v USA na možný lék proti koronaviru remdesivir?

Jsme v kontaktu s americkou ambasádou v Praze. Uvědomují si, jaká je situace v Evropě a co se může dít ve Spojených státech. Neměli bychom se ale upínat jen na farmaceutický výzkum v USA, protože i v Evropské unii probíhá výzkum léčby koronaviru. Hovořil jsem teď s panem ministrem Vojtěchem a řešili jsme diplomatické jednání v Japonsku, kde se lék rovněž vyvíjí. Opravdu se snažíme řešit situaci paralelně na několika frontách. S řešením musíme přijít co nejrychleji.

V minulém týdnu české úřady zabavily roušky a respirátory překupníkům, z čehož ale část měla směřovat jako čínská humanitární pomoc Itálii. Povedlo se s Italy nepříjemnost zahladit?

S italskou stranou jsme si záležitost vysvětlili. Italský velvyslanec v Praze mi poděkoval, jak rychle jsme situaci vyřešili. V pondělí odjelo 110 tisíc roušek, spolu s nimi 44 italských občanů. Tato doprava byla naším vstřícným gestem vůči Itálii, bylo to na místě, protože celá věc vyvolala velkou negativní reakci u italského obyvatelstva. Měli bychom Itálii pomáhat i nadále, její situace je kritická. Potřebujeme primárně ochránit naše obyvatele, s kolegy se ale bavíme, jak dále pomoci též Itálii. Jako Češi bychom měli být solidární.

Zásilka ochranných pomůcek přišla i z Vietnamu. Jak tam se to podařilo vyjednat?

Jak říkám, nespoléháme na dodávky pouze z jedné země. Sháníme mimo jiné v jihovýchodní Asii, rozjednaný je i Laos.

Tlumočil jste vietnamským diplomatům, jak konstruktivně a solidárně přistoupila k řešení situace v Česku místní vietnamská komunita?

Jsem za to velmi rád. Ocenil jsem i na sociálních sítích, jakým způsobem se Vietnamci v Česku ke krizi postavili. Třeba pracovníkům záchranných sborů nosili kafe. Cítí sounáležitost a chtějí nám pomoci. Česká ambasáda v Hanoji ocenila přístup tamních úřadů k přípravě repatriačního letu, který je v tuto chvíli (středa odpoledne) na cestě do Prahy.

A dozví se Vietnam o vstřícném chování svých krajanů uprostřed Evropy?

Určitě. Součástí repatriačního letu jsou i dary vietnamských komunit. Ta vazba mezi Vietnamem a jeho komunitou v Česku je vidět a je silná.

Co mohou Češi nabídnout světu v rámci koronavirové krize?

Jsou to zdravotnické výrobky vzešlé z 3D tisku, nanotechnologická výroba kvalitních pomůcek a již jsem zmiňoval společnost Linet, která čelí obrovské poptávce po výrobě nemocničních lůžek. Sám vidíte, jak se například ve Španělsku rozšiřují kapacity jednotek intenzivní péče, kde tato lůžka potřebují.

Patříme k zemím s nejpřísnějšími a zároveň nejrychleji přijatými bezpečnostními opatřeními. Jak na to reagují ostatní ministři zahraničí?

Někteří se ptají, samozřejmě sdílíme informace. I my se například informujeme o průběhu epidemie v Itálii, musím ocenit, jak s námi Italové komunikují. Jako ministři zahraničí spolu hovoříme především v rámci regionu střední Evropy, protože tam jsou dopady nejvýraznější. S Rakouskem, Bavorskem a Saskem si pravidelně vyměňujeme informace, v pružném kontaktu jsme i se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Diplomatická aktivita je v těchto dnech vysoká.

Když zmiňujete Maďarsko. Zneklidňuje vás, jak tamní vláda postupuje v opatřeních? Jak „utahuje šrouby“? Budete se na to ptát vašeho maďarského kolegy?

Sledujeme opatření ve všech státech. Ani nouzový stav v Česku nesmí být záminkou k ohrožení naší demokracie. Koronavirus nesmí být příležitostí k okrajování demokracie, musí to být pouze bezpečnostním řešením nebezpečné epidemie. Až se to přežene, musíme se postupně vrátit k normálnímu fungování základních institucí.

Věříte, že schengenský prostor se vrátí do podoby, v jaké jsme jej znali donedávna?

Věřím, že přežije. Nesouhlasím s kritiky, že problém koronaviru je způsobený schengenským prostorem. Naopak bychom se měli zabývat tím, jak posílit třeba spolupráci v oblasti zdravotnictví a prevence epidemiologických krizí.

Reklama

Související témata:

Doporučované