Hlavní obsah

Obelstil StB a odplata byla tvrdá. Devátý o mimořádném příběhu Palachova týdne

Výzva: Disident Stanislav Devátý o Palachově týdnu, riskantní cestě k Palachovu hrobu a represích StB.Video: Renata Kalenská, Seznam Zprávy

 

Reklama

Navzdory masivním policejním manévrům komunistické policie se mu před třiceti lety podařilo dostat k hrobu Jana Palacha ve středočeských Všetatech. Riskantní mnohahodinovou akci dnes Stanislav Devátý označuje za zázrak.

Článek

21. ledna 1989 mělo ve Všetatech dojít k velké vzpomínkové akci na radikální protest studenta Jana Palacha z roku 1969. Komunistická policie se ale na „celonárodní pouť“ k Palachově hrobu dobře připravila. S předstihem masivně zatýkala a poslala do středočeské vesnice přes tři stovky mužů.

„Všetaty byly obklíčené týden dopředu,“ vzpomíná ve Výzvě bývalý disident a mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý. Právě on několik dní před tím vyzval v Praze k pouti do Všetat. V sobotu 21. ledna tak měla vyvrcholit série protestů, které brutálně potlačila komunistická policie, označovaných jako Palachův týden.

Ten, který hořel, aby zažehl jiskru. Příběh Jana Palacha. Příběh první pochodně:

Pochodeň č. 1. Dokument Televize Seznam (nejen) o Janu Palachovi a Palachově týdnu.Video: Zdeněk Bašus, Samuel Sís, Seznam Zprávy

Jediní dva lidé, kteří se nakonec dostali až k urnovému háji s Palachovým hrobem, byli Stanislav Devátý a jeho přítel Ondřej Bartošek.

„Když vlak zastavil na červenou před Neratovicemi, vyskočili jsme ven. I v Neratovicích byla policie. Potkali jsme lidi, které vrátila StB, a ti říkali, že slyšeli ve vysílačkách mé jméno, že mě mají sebrat,“ říká Devátý a popisuje, jak celou jejich cestu do Všetat provázelo až neuvěřitelné štěstí, když se podařilo vyhnout všem hlídkám.

„Obešli jsme Neratovice i Všetaty. Byl to okruh tak deset, patnáct kilometrů. Když jelo auto, zalehli jsme do příkopu. Celou cestu jsme strávili v příkopech. Pak jsme šli každý zvlášť. Plazil jsem se jako Meresjev,“ vzpomíná bývalý mluvčí Charty 77.

On i Ondřej Bartošek se nakonec k plotu urnového háje dostali. K Palachovu hrobu hodili kytici a trnovou korunu. Policie to zjistila, až když se vrátili do Prahy. „Řekli jsme to Petru Uhlovi a oni to pak hlásili ve Svobodné Evropě.“

Režim potom proti Devátému přitvrdil. Přišly zatčení, bití, výslechy a soudy. „Používal jsem po vzoru Gándhího pasivní rezistenci. Měl jsem 113 kil. Lehl jsem si na zem a policisté mě museli nosit. Jeden mi pak říkal, že si losovali, na koho to padne,“ usmívá se dnes.

Série represí vyvrcholila Devátého útěkem do ilegality v Polsku. Po pádu komunistického režimu byl zvolen poslancem a v 90. letech šéfoval Bezpečnostní informační službě.

Jak s odstupem hodnotí Palachovo sebeupálení? Jak se Devátému podařilo ukázat veřejnosti brutální metody komunistické policie? Jak těžké tehdy bylo nelegálně překročit hranici s Polskem? A co říká na to, že současnou vládu vede premiér registrovaný jako agent StB?

Podívejte se na celý rozhovor se Stanislavem Devátým v úvodním videu.

Reklama

Doporučované