Obnovené střety na arménsko-ázerbájdžánské hranici si vyžádaly 3 mrtvé

Agentura Interfax později informovala, že se obě strany konfliktu rozhodly přistoupit na příměří, aby se situace uklidnila.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Oba národy z vyostření konfliktu podle webu Washington Post obviňují druhou stranu. Arménská armáda tvrdí, že Ázerbájdžán napadl vojáky kontrolovaná stanoviště, Ázerbájdžán naopak protivníka obvinil z vojenských provokací v okresu Kelbadžar a dodal, že na ně bude dále odpovídat stejnou měrou jako doposud.

Arménské a ázerbájdžánské síly po sobě znovu střílejí od začátku července, kdy se vojáci střetli poblíž arménského města Jerach na hranicích ázerbájdžánské exklávy Nachičevan. Mezi zraněnými byl podle webu Eurasianet i starosta města, Ázerbájdžán později oznámil, že arménský odstřelovač zabil jednoho jejich vojáka v okrese Kelbadžar.

Dnešní incident je jedním z nejtragičtějších od loňské šestitýdenní války. Napětí mezi dvěma státy, které byly v minulosti součástí Sovětského svazu, se po několika letech silně vyostřilo v září loňského roku. Konflikt, který byl nejvážnější za více než 25 let, je součástí několika desetiletí trvajícího sporu o území Náhorního Karabachu, které leží mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

V rámci loňského podzimního konfliktu zemřelo šest a půl tisíce lidí. Válka se vyznačovala bezprecedentním nasazením bezpilotních dronů, ale i souboji na sociálních sítích, kde se šířily státní propagandy z obou stran. Arménie nakonec o území Náhorního Karabachu, které kontrolovala téměř tři dekády, přišla.

I po podepsání příměří, které zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska v listopadu 2020 vyjednali v Moskvě, se vlády v Baku a Jerevanu čas od času obviňovaly z útoků. Konflikt však na několik měsíců takřka utichl.

V letošním květnu ale Arménie obvinila ázerbájdžánskou armádu, že překročila právoplatnou hranici a usídlila se v provinciích Sjunik a Gergarkunik i u jezera, které spolu země sdílejí. Ázerbájdžán své vojáky z mezinárodně uznaného arménského území navzdory výzvám Evropského parlamentu, Spojených států a Francie dosud nestáhl.

Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Obavy panují také o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.

Turecko a Ázerbájdžán ale zřejmě plánují další rozšíření úzkých vojenských vazeb. 15. června se turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v oblasti Náhorního Karabachu setkal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a podepsal s ním další dohodu o vojenské spolupráci.

Předseda tureckého předsednictva obranného průmyslu (SSB) Ismail Demir vyjádřil názor, že Turecko a Ázerbájdžán by měly jednat v souladu s heslem „dva státy, jeden národ“, které země často používají, aby zdůraznily úzké kulturní a politické vazby. Podle webu Forbes se ale nyní díky systematickým společným cvičením a intenzivním interakcím z hesla „dva státy, jeden národ“ téměř stalo „dva státy, jedna armáda“.

Již v měsících předcházejících poslední válce o Náhorní Karabach Ankara výrazně posílila vývoz zbraní do Baku. Mimo jiné Turecko Ázerbájdžánu dodalo právě bezpilotní letouny, které Ázerbájdžánu v konfliktu daly nespornou výhodu. Arménie, jejíž armáda nemá příliš silné letectvo, se totiž s útoky dronů nedokázala nijak vypořádat.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků.