Komunitní kurníky se začaly rozmáhat na Liberecku. Před čtyřmi lety vznikl první a dnes jich je v Česku 14 a vznikají další.
Kolik lidí je může založit, na jakých principech stojí, kde berou slepice a kolik vajec si rodiny odnesou? V galerii přinášíme odpovědi na základní otázky. (Pro snadnější procházení galerií klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.).
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy V Kokoníně v Jablonci nad Nisou založili komunitní kurník loni těsně před prvním lockdownem. Vznikl kousek od hlavní silnice, mezi domy a loukami.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Materiál na kurník, o který se stará sedm rodin, stál 13 tisíc korun. Každý den pečuje o slepice jeden člen spolku.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy „Část jsme koupili, část dřeva recyklovali z toho, co kdo měl doma. Každý zde dělá něco. Stavbu si vzal na starosti stavbyvedoucí a byla radost sledovat, jak to šlo od ruky. Další člen se postaral o elektřinu, další má na starosti zásobování, já koordinuji, když je třeba něco opravit, svolat brigádu nebo se postarat o uhynulou slepici,“ říká jedna z členek spolku Zdenka Drobníková.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Zdenka má pravidelnou péči o kurník na starosti v neděli. S dětmi tak každý týden vyráží na pravidelnou procházku zakončenou péčí o slepice a pro celou rodinu se z toho stal příjemný rituál. Pravidelná údržba trvá zhruba čtvrt až půl hodiny.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Při každé návštěvě je třeba zkontrolovat elektrický ohradník, zda správně přivádí elektřinu z baterie, která je dobíjena ze solárního panelu umístěného na střeše kurníku. Elektrický ohradník slouží jako prevence před predátory, jako je například liška.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy V kurnících založených u lesa je dobré pořídit slepicím také krycí síť, která je chrání před dravci.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Slepice je třeba nakrmit.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Chutná jim všechno. Zbytky od kuchyně, hlávky zelí nebo spařené kopřivy.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy A také rozmačkané skořápky, které jim dodají vápník, rozdrcené kosti, maso, zrní či obyčejné vločky.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Následně je třeba shrábnout všechny nečistoty (hlavně trus) z podestýlky, aby nešpinily vejce.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Stačí na to malá motyčka a kýbl. Jednou za týden je pak třeba podestýlku vyměnit celou a použité seno a slámu vyhodit na kompost. Protože se u této činnosti rodiny střídají, na každou vyjde tato práce jednou za sedm týdnů.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy V létě snášejí slepice více vajec než v zimě. Hejno slepic o 50 kusech by mělo vystačit na spotřebu průměrné rodiny na týden. Jablonecké hejno čítá aktuálně 44 slepic, které v průměru snášejí zhruba 25 vajec denně. I se stavbou kurníku přišlo jedno vejce na zhruba dvě koruny. Letos budou náklady na sdílené slepice mnohem nižší a náklady na jedno vejce by měly vyjít zhruba na jednu korunu.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Všechny údaje o tom, v kolik hodin byl kurník kontrolován, kolik vajec v něm bylo a kolik jich bylo rozbitých, jaké napětí ukazovala baterie a co nestandardního se případně stalo, se zapisují na jedno místo.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Členové nových komunitních kurníků si alespoň na začátek, kdy nemají s chovem žádné zkušenosti, berou do hejna slepice z konvenčních chovů.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Pro slepice to bývá šok. Nejsou zvyklé spát pohromadě v kurníku a chodit ven, jsou vypelichané, často mají místo per jen brka a holé krky.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Většina z nich se sama bez jakékoliv další péče opeří a spraví, takže vypadá jako normální slepice z domácího chovu.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Tato slepice – Puťa č. 3 se na začátku projevovala agresivně a klovala další slepice. V takovém případě je nutné ji oddělit a nejlépe dát na převýchovu do jiného chovu, kde panuje rozdílná nálada. Když se Puťa vrátila, byla na chvíli naopak submisivní, a pak se to srovnalo tak, že se ani nenechá šikanovat, ani neklove ostatní.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Dětem dělají slepice velikou radost a v pandemii, kdy bylo vše zavřené, pro ně byly nečekaným a pravidelným rozptýlením.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Tak například osmiletou Milu baví to, že může ke slepicím sama jezdit na kole, dávat jim krmení a že se může ve škole bavit s kamarády o tom, kolik bylo vajec, nebo sdílet smutek nad tím, že jim oblíbená slepice umřela.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Stejně starého Jindřicha baví sbírání vajíček a to, jak kolem něj slepice krouží, když jim nese krmení.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Malá Maruška, které budou v létě dva roky, toho sice zatím moc nenamluví, ale když se maminka v neděli chystá ke kurníku, tak radostně volá: „Pipi, jdeme ke slepičkám.“
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Jedenáctileté Lucii se líbí, že si může slepice chovat a hladit.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Občas za nimi chodí i se strýcem a babičkou, která je ráda krmí salátovými lístky. Na chování slepic si také vypracovala referát a v rámci něj pozvala celou třídu na exkurzi.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy „Přijeli jsme sem autobusem a paní učitelka nám pak dala úkol postavit se na papír A4, abychom si uměli představit, jak se asi žije slepicím v klecích,“ říká jedenáctiletá dívka.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Nyní v Česku funguje 14 sdílených kurníků – 13 na Liberecku a jeden v Praze – a další tento projekt chystají nebo s ním začínají, například na pražské Hanspaulce či ve Zdislavě v Podještědí.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Vůbec nejtěžší je na začátku sehnat pozemek. Jablonecký komunitní kurník ho získal od farmáře za pomoc s prací na poli.
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy Důležitou zásadou je také rozdělit si na začátku role tak, aby každý odpovídal za jinou činnost a byl spokojen s tím, co dělá. „Obecně nám všechny naše aktivity musejí dělat radost, to je úplný základ,“ říká zakladatelka komunitních kurníků Anna Hudská z organizace ZAzemí, která vedle kurníků zakládá také komunitní zahrady, komposty, lesy či sady.