Článek
Lidé odkázaní na osobní asistenci se bojí, že je novela zákona o sociálních službách, která počítá s možným zdražením služeb, připraví o cenné hodiny, kdy se jim mohou věnovat asistenti.
Obávají se, že budou nuceni jít do ústavů.
Poskytovatelé sociálních služeb by podle návrhu mohli od ledna příštího roku zvýšit ceny poskytovaných služeb o pětinu.
To se nelíbí lidem, kteří jsou odkázáni na pomoc asistentů a platí je právě z příspěvků na péči.
Obávají se, že kvůli zdražení služeb by někteří z nich byli odkázáni na ústavní péči.
I proto svolali na úterní ráno demonstraci před Poslaneckou sněmovnu.
Bez komentáře...
Předkladatelé novely v odůvodnění uvádějí, že výše cen za poskytované služby se nezměnila od roku 2014, avšak od té doby rostly poskytovatelům vstupní náklady.
Autoři novely argumentují také tím, že za dané období se výrazně valorizovaly důchody a příspěvky na péči.
Všichni klienti, kteří využívají osobní asistenci, ovšem nejsou příjemci důchodu a jsou odkázáni pouze na příspěvek na péči.
Nejvyšší současný příspěvek hendikepovaným podle typu péče stačí na 4,75 až 5,5 hodiny asistence denně, po zdražení by se čas zkrátil.
Mnozí potřebují asistenci nejen s převlékáním, ale také s hygienou. Někteří se sami nedokážou ani najíst a napít a kvůli bolestem potřebují pravidelné polohování, a to i v noci.
Mnoho z nich využívá domácí zdravotní péči a pomoci příležitostných asistentů z řad přátel, kteří to dělají bezplatně.
Novela zákona o sociálních službách mimo jiné navrhuje možnost zvýšení cen sociálních služeb až o 20 procent. Proti tomu se postavili těžce zdravotně postižení lidé, kteří využívají osobní asistence ve svých domovech. Po zdražení by nebyli schopni si zaplatit dostatek hodin potřebné péče.
Postavily se za ně i některé poslankyně. „Mluvíme zhruba o pěti tisících lidech. Je to pět tisíc životů, na které bychom měli myslet,“ uvedla poslankyně Olga Richterová (Piráti).
Měla na mysli zejména lidi, kteří jsou plně odkázáni na pomoc druhých a často kombinují péči rodiny s pomocí placených asistentů. Ti lidem, kteří jsou mnohdy z různých důvodů ochrnutí od krku dolů, pomáhají i s tak triviálními úkony, jako je třeba běžné napití.
„Zatím se o mě starají rodiče, do budoucna ale budu odkázaný jen na asistenční služby. Pokud bych na ně neměl dostatek financí, byl bych odkázaný na ústav,“ popsal Seznam Zprávám čtyřiatřicetiletý muž po dětské mozkové obrně.
Právě ústavní péče je pro mnohé lidi s hendikepem strašákem, chtějí zůstávat ve svém přirozeném prostředí, stýkat se s přáteli, mít koníčky. „Mnoho z těžce postižených lidí se mi svěřilo, že pokud by měli skončit v ústavu, zvolili by raději eutanazii,“ uvedla Agáta Jankovská, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu.
„Lidé, kteří zůstávají v domácím prostředí, i když pobírají příspěvek na péči, šetří náklady státu,“ upozornila své kolegy poslankyně hnutí STAN Věra Kovářová.
Poslanci přesto poslali novelu přes první čtení. Výhrady, které k němu někteří poslanci a především uživatelé sociálních služeb mají, prodiskutuje výbor pro sociální politiku.
