Článek
Mokřady jsou jednou z nejdivočejších končin jihoamerické přírody. Největší světový mokřad Pantanal oplývá jedinečným bohatstvím fauny i flóry.
V oblasti s rozlohou 140 000 až 160 000 metrů čtverečních žijí tisíce druhů včetně ohrožených jaguárů, kapybar, mravenečníků nebo anakond či piraň.
Tento obrovský požár je jedním z tisíců, které letos zasáhly nejkrásnější bažinu světa. Vědci zabývající se klimatickou změnou se obávají, že by se letní požáry v mokřadech mohly stát novým normálem.
Skupina složená z dobrovolníků z řad veterinářů a biologů pracuje na záchraně zvířat, která utrpěla zranění během požárů. Na snímku tapír o hmotnosti 200 kilogramů, který byl pod sedativy převezen do veterinární nemocnice.
V posledních měsících se nejrozmanitější ekosystém na světě proměnil v hořící krematorium.
Výskyt požárů za letošní rok je nejvyšší, který byl v regionu zaznamenán od začátku měření v roce 1998.
Tukan, který nyní nemůže nalézt potravu, je krmený ovocem. Pantanal poskytuje útočiště 650 druhům ptáků včetně barevných papoušků ara.
Letecký pohled na silnici u parku Transpantaneira v mokřadech Pantanal v brazilském státě Mato Grosso.
Letos shořelo už více než 2,3 milionu hektarů, což je oblast 388krát větší než Manhattan.
V roce 2020 došlo v brazilském Pantanalu již k 12 567 požárům, což je podle satelitních údajů shromážděných brazilskou národní vesmírnou agenturou INPE nový místní rekord.
Mrtvý aligátor v oblasti spálené požárem.
Škody jsou nenapravitelné. Situace je zničující pro zvířata, uvedla Juliana Camargo, vedoucí ochranářské skupiny AMPARA Animal. „Přežije jen velmi málo zvířat. Některá trpí vážnými následky, jsou spálena až na kost, často musí být pak utracena nebo také zemřou hladem a žízní,“ řekla.
Situace by se mohla zlepšit v říjnu, kdy má začít pršet.
Kvůli suchu a odlesňování jsou letošní požáry ničivější než ty loňské. Přitom sezona požárů má teprve začít. Podle odborníků se tak situace v následujících týdnech může ještě zhoršit.
Situace v oblasti byla tak kritická, že vláda vyhlásila v červnu 120denní zákaz rozdělávání ohňů v Amazonii a Pantanalu. Souběžně s tím armáda zahájila i vojenskou operaci s cílem zabránit komerčnímu odlesňování, které je hlavní příčinou požárů v Brazílii.
Odborníci se shodují, že šlo jen marketingový tah současného prezidenta Jaira Bolsonara, který je dlouhodobě kritizován za to, že omezil prostředky ministerstva životního prostředí a že upřednostňuje zájmy podniků před ochranou přírody.
Jeden z největších světových mokřadů Pantanal, který se rozkládá na hranicích tří států, zasáhlo třikrát více požárů než loni. Video: AP
Douglas C. Morton, který je vedoucím laboratoře biosférických věd v Goddardově vesmírném letovém středisku NASA, uvedl pro The New York Times, že 120denní moratorium proti rozdělávání ohně bylo široce ignorováno.
„Většina požárů, které jsme v roce 2020 zaznamenali, vznikla poté, co zákaz vstoupil v platnost,“dodal Morton.
Do boje s požáry na Pantanalu se kromě hasičů zapojili i místní dobrovolníci. Kvůli hustému kouři není totiž možno hasit oheň z letadel.
„Přijali jsme volání od lidí, kteří žádali o pomoc při hašení požáru na jejich majetku, ale nemohli jsme nic dělat. Boj s lesními požáry je jako válka a každý den nás čeká další bitva,“ řekl velitel hasičů ve státě Mato Grosso Jean Oliveira.
