Hlavní obsah

Obžalovaný Jansta si nechal udělat k soudu posudek. Vypracoval ho Babišův kritik

Foto: ČTK

Miroslav Jansta patří dlouhodobě k nejvlivnějším právníkům v zemi. Podobně jako premiér Andrej Babiš žije v pražských Průhonicích. Mezi oběma muži panuje dlouhodobý respekt. Teď má pozastavené členství v ČSSD, dříve ale patřil do křídla kritického vůči expremiérovi Bohuslavu Sobotkovi a jeho vnitrostranickým spojencům.

Reklama

V kauze rozdělování sportovních dotací se obžalovaný předseda České unie sportu a právník Miroslav Jansta vyzbrojil posudkem experta. Je jím senátor Lukáš Wagenknecht.

Článek

Obhajoba České unie sportu (ČUS) a jejího předsedy Miroslava Jansty má pro nadcházející soudní proces v případu rozdělování sportovních dotací v ruce důležitý posudek.

Lobbista a vlivný právník Jansta patří v kauze mezi pět obžalovaných fyzických osob, kterým žalobci přičítají podíl na manipulacích při rozdělování státních dotací do sportu, ČUS je spolu s fotbalovou asociací obžalována jako právnická osoba.

Zmíněný posudek zjednodušeně řečeno konstatuje, že jestli někdo při rozdělování sportovních dotací pochybil, byl to resort školství.

Autorem posudku je shodou okolností senátor Lukáš Wagenknecht, někdejší náměstek na ministerstvu financí z éry, kdy resort řídil Andrej Babiš. S ním se pak Wagenknecht rozešel a nyní patří k jeho nejhlasitějším kritikům.

Posudek pro Janstovu obhajobu vypracoval v době, kdy odešel z Babišova ministerstva a živil se jako auditor. Znalecký dokument Wagenknecht podepsal jako auditor ze spolku Good Governance a dokončil jej v červnu 2018. O několik měsíců později uspěl ve volbách a stal se za Piráty senátorem.

„Byl mi doporučen jako nestranný profesionál. Je to kvalitní auditor, který rozumí dané problematice,“ vysvětlil volbu experta Miroslav Jansta. Jeho Česká unie sportu si posudek u Wagenknechta zadala skrze advokátní kancelář Petrásek & Slepička.

„Vyhroť to, máš respekt!!!“

Kauza sportovních dotací má vícero větví, ta nejznámější se týká bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty.

Miroslava Janstu policie stíhá od srpna roku 2017 kvůli podezření, že neoprávněně zasahoval do systému přidělování dotací pro sport. V jeho konkrétním případě šlo o neinvestiční dotace od MŠMT pro střešní organizaci (takzvaný Program III.), tedy ČUS.

Podle detektivů si Jansta na svou stranu naklonil bývalou náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, v případu též obžalovanou. Ta pak spolu s některými členy výběrové komise dokázala největší střešní sportovní organizaci ČUS, které Jansta šéfuje, přihrát dotaci ve výši, již advokát požadoval.

„Buď tvrdej, jsme největší. A neustupuj, už jsem mluvil s náměstkyní! Potřebuji, abys to vyhrotil, máš respekt!!!“ burcoval podle policie například Jansta svého generálního sekretáře Jana Boháče (v případu též obžalovaného).

Miroslav Jansta se hájí, že nic protiprávního nespáchal a že pouze usiloval o to, aby jím vedená sportovní unie získala od státu maximum možných dotací.

Podle žalobců zmanipuloval dotační proces, advokát se naopak snaží dokázat, že nic nemohl zmanipulovat, neboť už samotné přidělování dotací na ministerstvu bylo netransparentní. Aby s tímto tvrzením uspěl před soudem, nechal vypracovat zmíněný posudek.

Dvě otázky pro senátora

Auditor Wagenknecht dostal v červnu 2018 za úkol, aby odpověděl na dvě základní otázky: zda lze považovat přidělování dotací MŠMT na sport za veřejnou soutěž a zda pak rozdělování státních peněz v daném období probíhalo podle transparentních pravidel.

Na první dotaz odpověděl Wagenknecht ve svém posudku takto: „Klasifikace trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě v souvislosti s poskytováním dotace v Programu III. není relevantní. Z důvodu, že se nejedná o režim soutěže o veřejné zakázky.“

Tento závěr dnes senátor vysvětluje slovy, že v daném přidělování sportovních dotací nešlo o veřejné výběrové řízení, ale o správní řízení. „V něm ministerstvo rozhodlo, že dá dotace na různé druhy sportů. Celý proces pak nenaplňoval znaky problémů týkajících se veřejné soutěže,“ vysvětlil Seznam Zprávám senátor.

Co se týká samotného procesu přidělení dotací, označil jej Wagenknecht v posudku za nepřezkoumatelný a netransparentní. „Proces dotací byl špatně nastavený, nebyl transparentní a přezkoumatelný. Ministerstvo školství, řízené tehdy ministryní Kateřinou Valachovou (ČSSD), nastavilo velice netransparentní systém rozdělování dotací,“ vysvětlil Seznam Zprávám senátor a šéf volební strategie Pirátů.

Spojenci z Průhonic

Z Janstových slov plyne, že skutečně využije posudek před soudem.

„Posudek říká, že na ministerstvu školství v dané době nebyla nastavena transparentní pravidla. Díky tomu si je mohli úředníci vykládat po svém. Nebyla to veřejná soutěž. Přitom státní zástupci tvrdí, že jsem narušil transparentní soutěž tím, že jsem upozornil na pochybný výpočet úřednice ministerstva školství, “ řekl Seznam Zprávám Jansta.

Ministerstvo školství bývalou ministryni Valachovou brání. Kritizovaný způsob rozdělování dotací podle MŠMT spadá do staršího období, kdy na tomto úřadu působil někdejší poslanec ČSSD a současný funkcionář ČUS Michal Kraus.

Ministerstvo také připomíná, že po kauze kolem Pelty a Jansty přistoupilo k nápravným opatřením.

„Po dotační kauze posílilo MŠMT především oblast přezkoumatelnosti postupu dotačního řízení a zachování auditní stopy v celém auditním řízení. Zároveň v kontextu byrokraticky neúměrného a nepřehledného systému, kdy organizace typu ČUS a Českého olympijského výboru podávaly žádosti v několika programech, ministerstvo systém zjednodušilo, a tyto organizace tak předkládají jen jednu žádost, a je tak zcela jasné, které aktivity a v jaké výši jsou podpořeny z veřejných prostředků,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí resortu Aneta Lednová.

Reklama

Související témata:

Doporučované