Očkování ve střední Evropě: Celebrity předbíhají a Němci pod palbou kritiky

V Polsku přibylo další jméno na seznamu celebrit, které předběhly v pomyslném pořadníku na očkování na koronavirus. K očkování v nemocnici Varšavské lékařské univerzity (WUM) se v pondělí přiznal herec Radosław Pazura.

„Pro mě byla ta věc zřejmá a jasná. Dostal jsem pozvání stejně, jako jsem už ho v minulosti dostal na mnoho charitativních akcí a událostí, které mají pomoci,“ komentoval věc herec pro televizi Polsat. Přidal se tak k dalším 18 známým osobnostem, které se na WUM nechaly očkovat, aniž by patřily do přednostní kategorie nula. Mezi očkovanými je také levicový expremiér a europoslanec Leszek Miller.

„Nemám pocit, že jsem kohokoli předběhl ve frontě, právě naopak. Spíš jsem se cítil vybraným k tomu, aby se dala dobře propagovat celá akce očkování, aby to bylo věrohodné a aby to mělo smysl,“ dodal k tomu herec Pazura. Na očkované herce se kvůli tomu snesla ostrá kritika ze strany vládních politiků i části společnosti. V nemocnici už kvůli aféře proběhla z pokynu premiéra kontrola, jejíž závěry hovoří o špatné organizaci vakcinace.

Nemocnice tvrdí, že dostala ze státních hmotných rezerv dávky vakcíny navíc a bylo je nutné spotřebovat do konce roku. Proto se na konci prosince očkovali zaměstnanci, jejich rodiny (to pravidla dovolují) a také několik herců, kteří tak měli pomoci s propagací očkování. Státní rezervy ale takovou verzi popřely.

Registrace zájemců o očkování má v Polsku začít v polovině ledna. Elektronická pozvánka na očkování pak bude platit na dobu 60 dnů a bude se generovat automaticky a před termínem první i druhé dávky přijde lidem SMS zpráva. Očkovat se má na poliklinikách, v nemocnicích i u praktických lékařů.

V současnosti se očkuje zmíněná skupina nula, do které náleží lékaři a pracovníci ve zdravotnictví, personál pečovatelských domů, hygienici nebo rodiče předčasně narozených dětí. Do první skupiny spadá osazenstvo pečovatelských domů a dalších zařízení a také lidé starší 60 let v pořadí od těch nejstarších, policisté a učitelé.

Druhá etapa zahrnuje mimo jiné nemocné lidi mladší 60 let, lidi zajišťující chod státu. V poslední skupině, na kterou zřejmě dojde řada až v červnu, jsou všichni ostatní, počínaje podnikateli a pracovníky v sektorech zasažených pandemií.

Do Polska už dorazilo na 670 tisíc dávek vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech. Z jedné ampulky očkovací látky se se souhlasem ministerstva zdravotnictví může využít ne pět, ale hned šest dávek. Ministerstvo se v pondělí zavázalo zveřejňovat o očkování denní statistiky.

Očkovaných je v Polsku už téměř 51 000 lidí. Pro porovnání, Česká televize v pondělí s odkazem na Státní ústav pro kontrolu léčiv uvedla, že se v Česku očkovalo 15 000 lidí.

Bez kritiky se neobešel start očkování ani v Německu, které se na obří logistickou operaci připravovalo už od října. Média píší dokonce o „vakcínové katastrofě“ a „vakcínovém chaosu“.

Vláda to schytala například od neuroložky a členky Akademie věd Frauke Zippové. „Považuji současnou situaci za hrubé selhání odpovědných lidí,“ uvedla pro Die Welt Zippová s tím, že vakcíny je v Německu málo a vláda jí měla obstarat dostatečné množství s předstihem. Podobná kritika zní i od opoziční FDP, Linke nebo Zelených, ale také od koaličních sociálních demokratů.

Do ministra zdravotnictví Jense Spahna z CDU se v pondělí pustil list Bild. Zveřejnil dopis, který Spahn a jeho protějšky z Francie, Itálie a Nizozemska poslali předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Ministři v něm žádají, aby iniciativu při nákupu vakcín převzala EU. Podle Bildu je výsledkem selhání a neschopnost zajistit unijním státům dostatek vakcíny. Komise zatím zajistila pro Evropany 300 milionů dávek vakcíny.

Jednotný evropský nákup vakcíny v pondělí obhajoval mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert. Za „zásadním rozhodnutím“ stojí spolková vláda, uvedl Seibert s tím, že „to byla a je jediná správná cesta“.

Postup při nákupu vakcíny bránil v pondělí v rozhovoru s listem Rheinische Post také Spahn. „Objednali jsme dostatek vakcíny pro Německo i EU. Problémem není objednané množství. Problémem jsou počáteční malé výrobní kapacity tváří v tvář extrémně vysoké celosvětové poptávce,“ uvedl politik, který na konci prosince přeskočil v oblíbenosti i kancléřku Angelu Merkelovou.

Spahn teď zkoumá možnosti, jak by se dala vakcinace urychlit. Stejně jako v Česku nebo v Polsku by se mohlo v Německu používat z ampulí šest dávek vakcíny místo současných pěti. „Toto opatření může zvýšit počet dostupných dávek vakcíny až o 20 procent,“ cituje ARD z vládního dokumentu. Z 1,34 milionu dávek, které už má Německo k dispozici, by tak mohlo být 1,6 milionu. Takové použití vakcíny ale podle dokumentu podmiňuje souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Němci očekávají, že k němu dojde brzy.

Dalším krokem může být prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou očkovací látky z 21 dní na maximálně povolených 42 dní. Takový krok má umožnit zahájení imunizace u více lidí. Podnikla ho už Velká Británie. S dodávkami vakcíny má pomoci i nový výrobní závod v hesenském Marburgu, který by mohl začít s produkcí už letos v únoru.

Německo, které má zhruba 83 milionů obyvatel, začalo s očkováním oficiálně v neděli 27. prosince. Do pondělního poledne dostalo první dávku vakcíny 264 952 lidí.

Pomaleji než v Německu se postupuje při očkování v Rakousku, píše tamní list Der Kurier. V přepočtu na sto obyvatel očkovali Němci čtyřikrát víc lidí než Rakušané. Deník Der Standard napsal, že podle zatím posledních dat z 30. prosince bylo v Rakousku naočkováno 6 000 lidí, v zemi je přitom už uskladněno 63 000 dávek a dalších 63 000 dorazí tento týden.

Zahájení hromadného očkování se přitom plánuje až na 12. ledna. Některé spolkové země ale s očkováním už začaly. Po přestávce spojené s Novým rokem se znovu začne od středy očkovat v pečovatelských domech ve Vídni.

Vládu Sebastiana Kurze ostře zkritizovala lídryně opoziční sociální demokracie Pamela Rendiová-Wagnerová. „Během prázdnin se 63 000 vakcín uskladnilo a neočkovalo se. To je hrubá nedbalost. Na co se čeká? Očkování znamená záchranu lidských životů,“ napsala politička na Twitteru.

Současný postup obhajuje zástupce ministerstva zdravotnictví Martin Auer. Podle něj se pro spuštění očkování musí dosáhnout kritické proměnné, která spočívá ve více než 100 000 dávkách. To podle něj nebude dříve než 12. ledna, a teprve pak se tudíž může plošně očkovat v 900 pečovatelských domech.

Zemský hejtman Štýrska Hermann Schützenhöfer z lidovecké ÖVP vyzval, aby se politici očkovali co nejdříve. Politik, který v prosinci volal po povinném očkování, teď volá po tom, aby se nechala očkovat spolková vláda a zemští hejtmani, a šli tak společnosti příkladem.

V Rakousku je 17 distribučních center, ze kterých mají dávky rozmrazené vakcíny putovat do předem zaregistrovaných domovů důchodců. Vakcínu připravuje a ředí speciálně vyškolený personál.

Zatím víc otázek než odpovědí vzbuzuje podle maďarského levicového deníku Népszava vládní plán na očkování proti covidu-19. Plán zveřejněný 1. ledna zavádí sedm kategorií očkovaných. Jako první jsou na řadě lékaři a další pracovníci ve zdravotnictví, poté zaměstnanci sociální sféry. Ve třetí kategorii jsou rizikoví lidé starší 60 let, u nich přitom není podle Népszavy podmínka očkování úplně jasná.

Následovat mají policisté a úředníci, kteří během své práce přicházejí do kontaktu s veřejností. Po nich jsou na řadě lidé od 18 do 59 let s vážnými nemocemi, poté pracovníci kritické infrastruktury a pak ostatní lidé od 18 do 59 let.

Učitelské odbory upozornily, že se na pedagogy zapomnělo a nejsou uvedeni v žádné z upřednostněných kategorií. Népszava také píše, že vakcínu dostanou jen lidé, kteří mají zdravotní a sociální pojištění a poslední půlrok nebyli nakaženi koronavirem. V roce 2019 bylo v zemi přes půl milionu lidí, kteří si zdravotní ani sociální pojištění neplatili.

Jasné zatím není ani to, jak se bude prověřovat, že žadatel o očkování nebyl koronavirem v posledních šesti měsících infikován. Lidem, kteří onemocněli při první vlně na jaře, se očkování doporučuje.

Maďaři se už od začátku prosince mohou registrovat prostřednictvím online formuláře nebo pošty. Zájem projevilo už více než 600 000 lidí. Čísla mají vládě říct, jaký je mezi lidmi o očkování zájem.

Maďarsko obdrží 4,4 milionu vakcín firmy Pfizer. V prvních třech kategoriích je zahrnuto zhruba 2,6 milionu lidí. Maďaři zároveň poslali své odborníky do Ruska a Číny, kde mají pozorovat tamní vývoj očkovacích látek. Už v prosinci Maďaři obdrželi několik tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, hromadný nákup ale Budapešť neplánuje. Prý z důvodu nedostatečných výrobních kapacit v Rusku.