Hlavní obsah

Odkládání voleb donekonečna? Co navrhuje Hamáček v zákoně o bezpečnosti

Ministr vnitra Jan Hamáček.

Reklama

Úpravy dvou klíčových zákonů týkajících se bezpečnosti země a jejího řízení v krizi připravuje už od jara ministr vnitra Jan Hamáček. Některé jeho návrhy ale vyvolávají řadu otázek.

Článek

Dva zákony důležité pro zvládání krizí, jako je ta současná, jež se týká boje s koronavirem, mají doznat výrazných změn. Řeč je o ústavním zákoně o bezpečnosti a krizovém zákoně.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že předložil úpravy na základě zkušenosti s řízením státu během jarní vlny epidemie. Obě novely jsou v připomínkovém řízení, poté o nich teprve bude hlasovat vláda.

Novely mají posílit pravomoci policie či ministra vnitra, ukotvit Ústřední krizový štáb v ústavě a také zavést mezi pravomoci vlády institut stavu nebezpečí (podrobnosti o jeho významu níže). Tuto možnost měli doposud jen hejtmani.

V návrhu novely se ale objevily i změny, o kterých se dosud nehovořilo.

Opakované odkládání voleb

Novinkou, kterou Hamáček do zákona o bezpečnosti zavádí, je možnost opakovaného prodloužení lhůt pro přípravu voleb – a tedy i jejich odsunutí.

Podle stávající úpravy je možné volby odsunout maximálně o 6 měsíců. To má sice zůstat, nově však vláda bude mít možnost je odsouvat opakovaně. „Jelikož však nelze vyloučit, že krizový stav neumožňující přípravu nebo konání voleb bude trvat i déle, zakotvuje se nově možnost odložit konání voleb, a tím prodloužit volební období opakovaně, a to opět jen zákonem,“ stojí v důvodové zprávě.

Redakce už začátkem týdne požádala o vysvětlení i ministra Hamáčka, který však nereagoval.

Hamáčkovu novelu už projednávala stálá sněmovní komise pro ústavu, která vzala na vědomí stav příprav, ale podle její předsedkyně Kateřiny Valachové (ČSSD) se většina členů skupiny stavěla k opakovanému odkládání voleb tak, jak je v novele navrženo – zdrženlivě.

„U tak citlivé věci, jako jsou volby, bychom se přikláněli k rozhodování ad hoc. Sněmovna v uplynulých měsících dokázala, že když jde o důležitou věc, umí se rozhodovat velice rychle,“ uvedla Valachová. Jí vedená komise si na zástupcích ministerstva vyžádala, že oba bezpečnostní zákony chce projednat.

Do čela štábu ministr vnitra nebo obrany

Pokud zákon projde tak, jak je navržen, mělo by být zřízení Ústředního krizového štábu ukotveno přímo v ústavě, což by mělo urychlit jeho svolání. Hamáček chce štáb prosadit do ústavy i proto, že na jaře po jeho svolání dlouhodobě volal, avšak premiér Andrej Babiš (ANO) s jeho zřízením otálel. Stejně tak nyní v září.

Podobu Ústředního krizového štábu Hamáček rozepsal v novele krizového zákona, která vyjmenovává body jeho činnosti i jeho členy, kterými by měli být ministři vnitra, obrany, zdravotnictví, financí a průmyslu či jimi pověření zástupci a také „další osoby uvedené ve statutu Ústředního krizového štábu“.

Hamáček si chce pojistit i to, že v čele štábu nestane někdo, koho si tam dosadí ministerský předseda, jak tomu bylo letos na jaře, kdy do čela postavil tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu (dnes ministr zdravotnictví za ANO).

V zákoně je proto výhradně uveden i předseda, kterým má být buď ministr vnitra, nebo ministr obrany podle druhu ohrožení země.

Více pravomocí pro policii a vyšší pokuty

V navrhované novele krizového zákona chce ministr posílit i pravomoci státní a obecní policie, kterým nově dá oprávnění kontrolovat dodržování krizových opatření a možnost uložit pokutu za přestupek na místě.

Mění se také sazebník přestupků, a to z maximální výše 20 tisíc na 40 tisíc korun za neuposlechnutí výzvy k zaevidování se z důvodu pracovní povinnosti či strpění omezení v době krizového stavu, a z 50 tisíc na 75 tisíc za nevykonání uložené pracovní povinnosti či neposkytnutí požadovaných věcných prostředků.

Místo hejtmana dosadí zmocněnce

Novela krizového zákona by měla ministrovi vnitra také přiřknout novou pravomoc týkající se krizového řízení krajů, a to dosazení zmocněnce do kraje, pokud tamější hejtman či náměstek nebudou schopni plnit úkoly stanovené daným zákonem.

„Jasně vymezujeme, co vláda nebo hejtman může během stavu nebezpečí omezit a nařídit,“ uvedl Hamáček. Pokud hejtman či jeho zástupce nebudou schopni pracovat podle krizového zákona, ministerstvo vnitra do čela řízení nasadí vlastního zmocněnce. Stejné to bude u obcí, kde v případě, že starosta nebude schopen plnit úkoly, zmocněnce může dosadit hejtman, avšak ministr vnitra jeho rozhodnutí může zrušit či změnit.

Omezení vlastnického práva už ve stavu nebezpečí

Novinkou má být možnost vyhlášení stavu nebezpečí vládou, doposud ho vyhlašovali jen hejtmani v případě krizových událostí u nich v regionu, většinou v případě velkých záplav, ale v minulosti byly stavy nebezpečí vyhlašovány pro některé obce třeba i v případě nalezení nebezpečných skládek chemikálií. Pro vládu má být předstupněm stavu nouze.

A už v tomto předstupni – stavu nebezpečí – bude moci vláda sáhnout i k omezení vlastnického a užívacího práva právnických a fyzických osob k majetku. To bylo dosud možné pouze za stavu nouze. Omezit lze i svobodu pohybu a pobytu.

Za omezení vlastnického a užívacího práva ale musí být poté poskytnuta přiměřená náhrada. V jakých případech by mohla být nedotknutelnost majetku omezena, chtěly Seznam Zprávy vysvětlit od Jana Hamáčka, který však nereagoval. Důvodová zpráva není v tomto bodě příliš konkrétní.

Reklama

Doporučované