Hlavní obsah

Odkud pocházel Kryštof Kolumbus? Nová studie DNA má určit jeho původ

Foto: Profimedia.cz

Malba zachycující triumfální příjezd Kryštofa Kolumba do Barcelony.

Reklama

Pocházel Kryštof Kolumbus skutečně z italského Janova? Nebo to byl Španěl? Nebo, jak tvrdí některé jiné teorie, byl Portugalec, či dokonce Chorvat nebo Polák?

Článek

Definitivní odpověď na otázku, odkud slavný objevitel pocházel, by mohla být známa už za pět měsíců. Mezinárodní vědecký tým ve středu zahájil snahu o přečtení DNA z Kolumbových ostatků. Výsledky mají být zveřejněny 12. října, tedy v den 529. výročí „objevení“ Ameriky Kolumbem.

„Ačkoli historici nejvíce upřednostňují teorii o původu z Janova, nelze vyloučit ani jiné varianty. Je jasné, že existují i jiné teorie, některé z nich jsou velmi konzistentní a mají velmi dobrou logickou argumentaci. My se snažíme nabídnout vědecké údaje, se kterými budou historici moci pracovat,“ prohlásil pro Euronews autor výzkumu a profesor forenzního lékařství na univerzitě v Granadě José Antonio Lorente.

Znalosti o počátcích života tohoto mořeplavce z 15. století jsou kusé. Různé historické dokumenty (například závěť jeho syna Fernanda Kolumba) potvrzují, že se Kolumbus narodil v roce 1451 v Janově v severní Itálii v rodině tkalce Giovanniho Kolumba a Giovanny Fontanarrosy.

Pochybnosti však přetrvávají, protože Kolumbus sám podle webu El País nikdy nenapsal ani slovo italsky, místo toho používal valencijštinu, mallorštinu, galicijštinu a portugalštinu. Podle řady teorií objevitel svůj původ zatajil nebo zfalšoval buď proto, že byl konvertovaný Žid, nebo kvůli právním komplikacím ohledně dědictví. Renomovaní historici uvádějí, že mohl mít španělský, portugalský, chorvatský či dokonce polský původ.

Významným průlomem ve stanovení úplnějšího profilu muže, který zemřel před 515 lety, bylo zjištění, že kosti v hrobce v sevillské katedrále Kolumbovi skutečně patří. Po tomto objevu se však výzkumný tým rozhodl pátrání zastavit. Důvodem bylo, že technologie zkoumání DNA v té době nebyla ani přesná, ani spolehlivá a vyžadovala značné množství vzácného genetického materiálu.

Po význačném zdokonalení testů DNA se vědci po 16 letech rozhodli výzkum obnovit s tím, že s nynější technologií budou schopni přibližnou oblast původu tohoto významného Evropana určit, aniž by jeho ostatky poškodili. „Náš tým se rozhodl, že k věci bude přistupovat eticky. Čekali jsme na technologický vývoj, který nyní nastal. Nyní máme k dispozici sekvenování nové generace, což je mnohem robustnější a citlivější technologie. Kromě toho máme k dispozici mnohem více forenzních poznatků, které můžeme porovnávat,“ řekl Lorente.

Úlomky kostí a synův zub

Lorente uvedl, že díky „radikálnímu“ zlepšení analýzy DNA je nyní možné testovat velmi malé fragmenty Kolumbových ostatků. Vědci podle něj pracují se čtyřmi malými úlomky kostí Kolumba, sedmi úlomky kostí a zubem jeho syna Fernanda a tuctem úlomků kostí jeho bratra Diega, ty jsou ale ve špatném stavu. „Úlomky putují do laboratoří pro genetickou identifikaci v italském Římě a Florencii, Mexiku a Spojených státech amerických,“ uvedl Lorente na tiskové konferenci.

Na svou nejslavnější výpravu vyplul Kolumbus ve službách španělské monarchie 3. srpna 1492, jeho cílem bylo najít novou cestu do Asie. S přesvědčením, že takovou cestu objevil, v roce 1506 zemřel. Přitom už před jeho smrtí koloval po Evropě Spis o nových zemích a o novém světě od Ameriga Vespucciho. Španělsku přinesl Kolumbus bohatství a moc, domorodým obyvatelům zkázu. Ač přesné statistiky neexistují, uvádí se, že v 16. století vymřela více než polovina domorodých obyvatel. Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám, své ale udělal i nový způsob života.

Kolumbus bývá označován za objevitele Ameriky. Daleko dříve než on ale dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1 000 nakrátko usadili na Newfoundlandu. Až rok 1492 je ale považován za „rok objevení Ameriky“, po němž následovala evropská kolonizace nového kontinentu.

Spor se dlouhá léta vedl i o pravost Kolumbových ostatků. Kryštof Kolumbus zemřel ve španělském Valladolidu 20. května 1506. V roce 1523 byly jeho ostatky přemístěny na ostrov Hispaniola, na němž jsou dnes Dominikánská republika a Haiti a kde si Kolumbus přál být pohřben. Z tamní katedrály v Santo Domingu ale byly převezeny v roce 1793, kdy ostrov získala Francie, a dostaly se do Havany. Když v roce 1898 Španělsko ve válce s USA o Kubu přišlo, byly Kolumbovy ostatky převezeny do španělské Sevilly.

Reklama

Související témata:

Doporučované