Hlavní obsah

Odškodné 2 500 korun je výsměch, zvažuji soud, říká bratr Pavla Wonky

Foto: Seznam Zprávy

„Stát by se měl stydět,“ řekl Jiří Wonka k rozhodnutí ministerstva spravedlnosti.

Reklama

Odškodné necelých 2 500 korun, které od státu dostane rodina disidenta Pavla Wonky, jenž zemřel v roce 1988 ve vazbě, je podle jeho bratra Jiřího Wonky výsměch.

Článek

Wonka původně stát žádal i o odškodné za bratrovu smrt ve výši 100 000 korun, které ale ministerstvo spravedlnosti zamítlo. Jiří Wonka proto bude zvažovat, zda se odškodného bude domáhat žalobou u soudu.

Stát rodině disidenta z Vrchlabí proplatí pouze ušlou mzdu za tři týdny nezákonného věznění, informovala v úterý Česká televize. Podle ministerstva spravedlnosti nemá Jiří Wonka na další odškodnění nárok, protože k němu jeho bratr neměl v době své smrti vyživovací povinnost. Odškodné se týká tří týdnů věznění Pavla Wonky mezi 5. a 26. dubnem 1988, kdy zemřel.

„Je to výsměch, stát by se měl stydět,“ řekl Wonka k rozhodnutí ministerstva spravedlnosti. Uvedl, že ztratil bratra, kterého živil. „Koupil jsme mu auto, platil jsem mu byt a všechno, protože jsem byl zaměstnaný, než mě zavřeli. On byl 12 let nezaměstnaný, nebylo možné, aby ho zaměstnali u lopaty,“ řekl Wonka. Případnou žalobu proti zamítnutí odškodnění bude zvažovat, musí se ale o všem poradit se svým advokátem.

„Jediné odškodnění, které je stát ochotný vyplatit, je náhrada ušlého výdělku za dobu věznění. Celkové odškodnění 2 473 korun ale stát určuje podle částek stanovených v roce 1990, kdy byla zcela jiná mzdová a cenová hladina,“ řekl České televizi Wonkův advokát Lubomír Müller. Náhrada mzdy je momentálně 83,33 koruny za den věznění. Müller míní, že vláda má možnost, aby výši této částky upravila nařízením. Opakovaně na to upozorňoval ministerstvo spravedlnosti.

Wonku opakovaně rehabilitovali

Jiřímu Wonkovi se přitom od roku 1990 podařilo zvrátit už 14 svých a bratrových rozsudků. Čeká ho ještě jeden, poslední případ. „Ještě mě čeká takzvané vniknutí do vlastního bytu. Byl to vykonstruovaný případ z roku 1981, kdy byl Pavel odsouzen za vniknutí do bytu bývalé tchyně, která v něm však už šest let nebydlela. Pavlovi se po pěti letech podařilo ten rozsudek zvrátit. Nové jednání ale tehdy nebylo nařízeno pro neúčelnost, to takhle ale nejde, takže chci, aby bylo rozhodnuto. To už bude poslední,“ uvedl Jiří Wonka pro Seznam Zprávy.

Zatím nebyl úspěšný. V březnu Krajský soud v Hradci Králové nařídil věc znovu projednat.

V roce 1981 byl Pavel Wonka odsouzen za nezákonné vniknutí do bytu své tchyně. Hájil se tím, že v bytě byl hlášen, zatímco jeho tchyně několik let ne. Okresní soud v Ústí nad Orlicí v roce 1986 dal Pavlu Wonkovi za pravdu, rozsudek zrušil a povolil obnovu řízení. Neřešil ale otázku viny, pouze otázku trestu. Trutnovský soud pak v březnu 1988 kvůli neúčelnosti trestní stíhání zastavil, protože Wonka byl v roce 1987 odsouzen za závažnější čin, a to za pobuřování na 21 měsíců vězení a k ochrannému dohledu na tři roky.

Podle nynějšího rozsudku krajského soudu okresní soud dovodil nesprávný právní závěr o tom, že obnova řízení v této věci není možná, protože nevyšly najevo žádné nové skutečnosti ani důkazy dříve soudu neznámé. Novou skutečností je podle něj zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, který Wonku poslal do vězení. Soudy na začátku 90. let Wonku rehabilitovaly v souvislosti s rozsudkem z roku 1987, který byl podkladem pro usnesení z roku 1988.

Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu. Jeho smrt z dubna 1988 zůstala nevysvětlena, k úmrtí nejspíš došlo na základě protestní hladovky a nedostačující zdravotní péče ve vazební věznici.

Wonka byl v 80. letech minulého století odsouzen hned třikrát, například i za to, že kandidoval jako nezávislý kandidát ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Ve vězení měl být mučen dozorci, z druhého výkonu trestu se dostal už v zuboženém stavu. Za jeho smrt nebyl nikdy nikdo potrestán.

Smrt Pavla Wonky vyvolala v roce 1988 ohlas i v zahraničí. Kromě signatářů a mluvčích Charty 77 a členů Jazzové sekce se jeho pohřbu ve Vrchlabí zúčastnil i štáb západoněmecké veřejnoprávní televize ARD či zástupci velvyslanectví osmi západních zemí – například USA, Austrálie, Nizozemska či Velké Británie.

Reklama

Doporučované