Hlavní obsah

Ojedinělý případ muže: osm let prakticky bez alimentů. Pomoc státu je v nedohlednu

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Případ Richarda Šípka: Bývalá partnerka mu neplatí alimenty už osm let.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.
 

Reklama

Měla to být pomoc pro finančně nejslabší, kterým bývalí partneři neplatí výživné na dítě. Zákon, který je od začátku v koaliční smlouvě, ale stále neexistuje.

Článek

Když před 10 lety zavřeli bývalou partnerku Richarda Šípka do vězení, vzal si tehdy sedmiletého syna Jana z dětského domova do své péče.

Od bývalé partnerky na něj měl dostávat 400 korun měsíčně. Peníze mu přišly ale jen tehdy, když ona byla ve vězení nebo na ni po propuštění dohlížel probační pracovník. Za osm let dostal pan Šípek minimum: dohromady jen pár tisíc.

Dlužnou částku se nikdy ani nesnažil vymoci. Nevěděl jak a počítal s tím, že šance na úspěch je nízká, zatímco náklady příliš vysoké. Párkrát případ řešil s policií, ale bez většího výsledku.

Případ pana Šípka je poměrně výjimečný v tom, že role bývají v Česku v drtivé většině opačné. Muži neplatí ženám, rozvedené matky samoživitelky jsou dlouhodobě jednou ze sociálně nejohroženějších skupin.

Češi na alimentech dluží kolem 13 miliard korun. A částka se nesnižuje.

Na koho to slovo padne

Svůj plán alespoň pro ty nejchudší rodiny měla i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Chtěla, aby za neplatiče hradil alimenty stát. Peníze by po nich pak vymáhaly úřady.

Podle návrhu by na výživné od státu měly nárok děti, které žijí v domácnosti s příjmy nižšími než 2,7násobek životního minima.

Jenže na jeho prosazení se Marksová neumí dohodnout s koaličními partnery. Pozice si vyjasňují hlavně s Ministerstvem spravedlnosti a nedokážou říct, kdo by vlastně za zákon měl vzít odpovědnost a jak.

Návrh zákona už na podzim šel do koaliční rady, která jeho vznik posvětila před třemi lety v koaliční smlouvě. Jednání o zákonu se nijak neposunula.

Podle kritiků zákona jsou „státní alimenty" jen další sociální dávkou a navíc je návrh nesystémový, protože nejde k jádru problému.

„Chceme v první řadě snížit procento rodičů, kteří se vůbec nepokusí o vymáhání. Pak se můžeme bavit o nějakém záchytném sociálním systému alimentů, které opravdu nelze vymoci,“ tvrdí třeba Radka Maxová, poslankyně za ANO, která má agendu sociální politiky na starost a která se jednání o zákoně účastní také.

Ministryně Marksová ale trvá na svém a vyzývá naopak k akci Ministerstvo spravedlnosti, které podle ní 10 let s problémem nic nedělá, přitom spadá hlavně do jeho gesce.

„Ministerstvo spravedlnosti by mělo řešit příčiny problémů, teprve pak se my můžeme soustředit na následky,“ říká ministryně.

Marksová dostala za úkol s ministrem Pelikánem předat společný návrh zákona vládě do konce listopadu. Potrvá pak ještě několik týdnů, než se návrhem začnou ministři fakticky zabývat.

Zálohové výživné by podle odhadů vyšlo státní kasu na zhruba 700 milionů korun ročně.

Reklama

Doporučované