Hlavní obsah

Oldřich Kaiser jako Švejk. Poslechněte si, jak namluvil nejznámějšího českého vojáka

Oldřich Kaiser čte dobrého vojáka Švejka.

 

Reklama

Kompletní Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vycházejí jako audiokniha na čtyřech CD. Rozhlasové nahrávky v podání Oldřicha Kaisera vznikaly od roku 2012, letos se natočil třetí i nedokončený čtvrtý díl.

Článek

Haškův Švejk je jednou z nejznámějších postav české literatury; tuzemskou kulturu reprezentuje ve světě už desítky let, byť se to mnohým Čechům nelíbí. Z pohledu čtenářů jde však o dílo téměř nesmrtelné. V češtině vychází průměrně skoro každý druhý rok. Český rozhlas Vltava a Radioservis nyní završily dlouholetý projekt kompletní nahrávky knihy.

Poprvé v roce 1921

První díl Osudů dobrého vojáka Švejka vyšel poprvé v roce 1921, legendární a stále vydávaná je podoba knihy s ilustracemi Josefa Lady. Před několika lety se na trh dostala verze s kresbami Petra Urbana. Celkový počet vydání těchto příběhů už přesáhl čtyřicítku.

Švejk vychází v mnoha překladech, vedle velkých evropských jazyků vyšel vietnamsky a arabsky. A dlouhou tradici mají i zvukové nahrávky. U Supraphonu vyšly v roce 2004 na 12 CD kompletní Osudy dobrého vojáka Švejka, jak je do roku 1970 načetl Jan Werich. Sedmnáct původních dlouhohrajících desek vycházelo v letech 1977 až 1983. Werichovi tehdy sekundovali Jiřina Šejbalová jako paní Müllerová a Vlasta Burian jako feldkurát Katz. Na dvou kompaktních deskách společnosti Arco Diva vyšla verze čtená Pavlem Landovským. V roce 2009 audio podobu Osudů připravilo na CD vydavatelství Popron, román na něm četlo deset herců - byli mezi nimi Josef Somr, Petr Nárožný, Václav Vydra a Arnošt Goldflam.

Rozporuplné přijetí

Ač je román Jaroslava Haška patrně nejslavnější českou prózou v zahraničí, jeho přijetí v českém prostoru, stejně jako interpretace titulní postavy, nebylo vždy jednoznačné. Haškova vypravěčská živelnost a ironická perspektiva, spojená navíc s autorovým neuspořádaným bohémským životem plným mystifikací, představovaly pro dobové recenzenty od počátku podstatný problém.

„Švejk byl zprvu považován převážně za laciné a okrajové dílko, byl čten spíše jako dobový dokument, méně jako literární text; k jeho průniku do vyšších pater české literatury docházelo poměrně pomalu,” uvedl v antologii Čtení o Jaroslavu Haškovi její editor Luboš Merhaut. Vyšla před třemi lety a popisuje složitou cestu románu o vojáku Švejkovi ke světové proslulosti. Proslavení Švejka podle Merhauta hodně pomohl úspěch německého překladu i dramatizace ve 20. letech.

Reklama

Související témata:

Doporučované