Hlavní obsah
Online

Online: Německo čeká po volbách těžké jednání o vládě, může se táhnout dlouho

Foto: Profimedia.cz

Do Bundestagu se podle odhadů dostalo celkem šest kandidujících uskupení. Na snímku lídr SPD Olaf Scholz.

Reklama

26. 9. 6:44
aktualizováno • 27. 9. 13:53

V Německu se konají parlamentní volby, jejich průběh sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Německo a volby

  • V německých volbách zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá je koalice CDU/CSU s 24,1 procenta. Lídři obou táborů už oznámili, že mají ambici sestavit vládu. Kdo bude nový kancléř, ale zůstává nejisté.
  • Volební systém v Německu. Němečtí voliči odevzdávají dva hlasy. Prvním volí kandidáta v jednomandátovém obvodě, kterých je v Německu 299. Druhým hlasem se volič rozhodne pro kandidátní listinu určité politické strany. Takto se rozděluje dalších 299 mandátů. Počet poslanců ale nakonec kvůli složitému systému převislých a vyrovnávacích mandátů pravidelně přesahuje 598.
  • Série reportáží Seznam Zpráv z předvolebního Německa – náš středoevropský reportér Filip Harzer přímo z centra dění.
  • Merkelová jako módní ikona – podívejte se, jak se na odcházející kancléřku podíval náš módní specialista Adam Junek.
  • Sociální demokraté zvítězili

    Podle celkových výsledků SPD mírně navýšila svůj náskok na 25,7 %, druhá CDU/CSU má 24,1 %.

  • V onlinu budeme pokračovat za několik hodin

    Čekání na konečné výsledky se pravděpodobně protáhne až do pondělního rána. Už teď je ale víceméně jasné, že o tom, kdo se stane kancléřem, rozhodne až následné vyjednávání o vládní koalici. Vést ji může CDU/CSU i SPD. Pro CDU/CSU jsou nicméně výsledky katastrofální a nejhorší od roku 1949.

  • Jak může vypadat vláda?

    Hypoteticky jsou podle dosavadních prognóz možné čtyři různé varianty koalic, píše BBC. Může dojít buď na „semafor“ (SPD, FDP a Zelení), „Jamajku“ (CDU/CSU, FDP a Zelení), „Keňu“ (CDU/CSU, SPD a Zelení) nebo „Německo“ (CDU/CSU, SPD a FDP).

  • Alternativa pro Německo je v Durynsku nejsilnější stranou

    Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou, se stala ve spolkové zemi Durynsko nejsilnější politickou stranou. Podle předběžných konečných výsledků získala 24 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) s 23,4 procenta hlasů a třetí je Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 16,9 procenta hlasů.

  • Německá postkomunistická Levice podle ARD nezdolala pětiprocentní hranici

    Postkomunistická strana Levice (Die Linke) v dnešních parlamentních volbách v Německu podle zpřesněných odhadů veřejnoprávní televize ARD nezdolala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu. Do parlamentu ale i tak usedne, neboť se jí podařilo získat nezbytné tři přímé poslanecké mandáty. Veřejnoprávní televize ZDF ve své prognóze nadále počítá pro Levici s pěti procenty hlasů.

  • U Zelených se slaví

    Zelení mají dobře nakročeno do vládní koalice.

  • Nejnovější prognóza Infratest dimap pro ARD

  • Scholz a Baerbocková soupeřili o stejný poslanecký mandát, získal ho Scholz

    Kancléřský kandidát sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz a jeho konkurentka za Zelené Annalena Baerbocková dnes nesoupeřili jen o vedení budoucí německé vlády, ale ucházeli se proti sobě také o přímý poslanecký mandát ve stejném obvodě v Postupimi. Ten nakonec s přehledem získal Scholz. Baerbocková i tak ve Spolkovém sněmu jako poslankyně usedne, protože je stejně jako Scholz jedničkou na zemské kandidátce své strany, což jí křeslo v parlamentu zaručilo.

  • AfD převálcovala konkurenci v Sasku

    Ještě nejsou sečteny všechny hlasy, z průběžných výsledků ale vyplývá, že v Sasku je nejsilnější stranou populistická strana Alternativa pro Německo (AfD). Po sečtení více než 1,2 milionu hlasů má AfD ve spolkové zemi sousedící s Českem 29 procent. Znamená to, že je o více než 10 procentních bodů před SPD (18,8 procenta) a CDU/CSU (18,4 procenta).

    O důvodech volby AfD ve východním Německu mluvily Seznam Zprávy s politologem Rostocké univerzity Wolfgangem Munem: „Na západě Německa získává AfD od pěti do deseti procent, na východě od deseti do 25 i víc procent. Proč tomu tak na východě je? Hlavní důvod volby AfD není ekonomický, my víme, že AfD nevolí nezaměstnaní, ale hlavně střední třída, která se obává změn. Bojí se globalizace, imigrace muslimů, Afričanů, bojí se digitalizace, ztráty zaměstnání,“ řekl mimo jiné.

  • Výsledky ve 14 ze 299 obvodů

    Sečtených je zatím 14 jednomandátových volebních obvodů. Celkem se v neděli volilo ve 299 obvodech. Druhým hlasem pak Němci volili stranickou kandidátku.

  • Jasné rozdíly mezi západem a východem

    Na rozdílné voličské preference poukázal na Twitteru redaktor Respektu Tomáš Lindner. Data pochází z predikce pro ARD.

  • Prognózy mluví shodně

    Aktualizované prognózy volebních výsledků pro ARD a ZDF se ustálily. Obě předpovídají těsnou výhru SPD a shodují se i v pořadí stran: druhá CDU/CSU, poté Zelení, FDP, AfD a na hranici vstupu parlamentu je Die Linke.

  • AfD ztratí pozice v parlamentu

    Populistická Alternativa pro Německo (AfD) už nebude po letošních nejsilnější opoziční stranou. I kdyby se složila znovu koalice CDU/CSU s SPD, více mandátů než AfD budou mít podle prognóz Zelení i FDP. Strana tak ztratí ustálený nárok na předsednictví důležitého rozpočtového výboru.

  • Aktualizovaná čísla odhadů

    Sociální demokracie postupně zvyšuje svůj mírný náskok nad CDU/CSU, ukazují aktualizované odhady.

  • Prodloužené berlínské hlasování

    V některých volebních místnostech v Berlíně se v neděli hlasovalo i hodinu a půl po oficiálním konci voleb. Na mnoha místech se totiž tvořily kvůli problémům s lístky dlouhé fronty a volební komisaři chtěli umožnit všem, kteří dorazili včas, aby odevzdali svůj hlas, píše ČTK.

    V Berlíně se volilo nejen do Spolkového sněmu, ale i do berlínského zemského sněmu a hlasovalo se i v referendu o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů.

  • Povolební debata

    Foto:

    Lídři stran v televizním studiu. Povolební debata začala ve 20:15.

  • Zatím není sečtený ani jeden obvod

    Němečtí voliči ve volbách do Spolkového sněmu odevzdávají dva hlasy. Prvním volí kandidáta v jednomandátovém obvodě, kterých je v Německu 299. Z těch zatím není sečtený ani jeden. V každém z nich žije zhruba čtvrt milionu lidí a v obvodě v prvním kole vyhrává kandidát s nejvíce hlasy.

    Druhým hlasem se volič rozhodne pro kandidátní listinu určité politické strany. Takto se rozděluje dalších 299 mandátů. Počet poslanců ale nakonec kvůli složitému systému převislých a vyrovnávacích mandátů pravidelně přesahuje 598. Ve volebním období 2017-2021 bylo poslanců celkem 709.

  • Semafor, Jamajka, nebo červeno-černá?

    Německá politika má tradici pojmenovávání vládních koalic podle stranických barev. V úvahu teď připadá například tzv. semaforová koalice: červeno-žluto-zelená odkazující na bary SPD, FDP a Zelených, či tzv. jamajská koalice - černo-zeleno-žlutá odkazující na barvy CDU/CSU, Zelených a FDP.

Sdílejte článek