Článek
Zákonodárci budou v úterý projednávat celou řadu vládních návrhů, které mají zmírnit ekonomické dopady v boji s koronavirem. Jsou mezi nimi třeba úlevy pro dlužníky, kompenzace pro OSVČ nebo „ochranná doba“, během které například pronajímatelé musejí nájemníkům odpustit prodlení z placení.
Na rozdíl od schůze Sněmovny z minulého týdne už ale bude opozice ke kabinetu Andreje Babiše kritičtější. Strany společně přicházejí s celou řadou pozměňovacích návrhů, které mají vládní kroky ještě zpřesnit. Jaké to jsou?
Nouzový stav
Hned zkraje schůze budou poslanci hlasovat o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. Ačkoliv se na návrhu jednomyslně shodla vláda i Ústřední krizový štáb, který má mezi svými členy i zástupce opozice, ve Sněmovně to nebude jednoznačná debata.
Část opozice totiž požaduje, aby se stav prodloužil jen na poloviční dobu o 14 dní. Pirátská strana by upřednostnila prodloužení stavu do konce dubna.
„14 nebo 30 dnů, to je pro občany nesrozumitelné. Proto jsme navrhovali konec měsíce, kdy končí i řada dalších opatření,“ vysvětlil návrh šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Kompenzace pro OSVČ
S obdobím do konce dubna počítá i pozměňovací návrh Starostů a nezávislých na podporu OSVČ.
Ten upravuje vládní návrh na kompenzaci nákladů pro živnostníky. Vláda osobám samostatně výdělečně činným nabízí kompenzaci 500 korun denně od 12. března do 30. dubna.
Starostové navrhují „klouzavou podporu“ – vyplatit živnostníkům 500 korun denně za každý další den, kdy budou trvat omezení znemožňující standardní pracovní proces.
„Jsou tu ambice prodlužovat nouzový stav. Krizová doba tím možná vůbec nekončí. Některé živnosti budou uzavřeny i po tomto datu,“ zdůvodnil předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
30 tisíc místo 25
Občanským demokratům se také nelíbí výše podpory, která má být v součtu živnostníkům od 12. března do 30. dubna vyplacena.
„Současný návrh nepokládáme za dostatečný a shodujeme se na potřebě plošné podpory OSVČ za 30 tisíc korun. 5 tisíc může rozhodovat o tom, jestli se živnostníci vrátí ke svým živnostem a stát o ně nepřijde,“ řekl na brífinku místopředseda strany Martin Kupka.
Ten věří, že pokud se naplní dramatický scénář, stát za záchranu ekonomiky po zavřených podnicích zaplatí mnohem více než plošnou 30tisícovou podporou.
Podpora pro OSVČ z vedlejší činnosti
KDU-ČSL by se ráda zastala i živnostníků, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti – současný návrh vlády s nimi totiž nepočítá.
„Stále nevidíme podporu pro ty, kteří činnost dělají jako vedlejší a tvoří pro ně významnou část příjmu. Ozvala se nám kvůli tomu řada lidí,“ vysvětlil šéf lidovců Marian Jurečka. Zapomnělo se podle něj i na malé firmy s ručením omezeným, které tvoří jen jeden člověk.
„Snažíme se podporu těmito návrhy upravit a rozšířit, aby pamatovala na co nejširší portfolio lidí,“ dodal.
15 tisíc pro DPP a DPČ
Nedostatečná opatření vidí opozice i směrem k osobám, které pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
„Tito lidé si platí sociální pojištění, jsou to třeba matky na mateřské dovolené nebo senioři s přivýdělkem, invalidé,“ vyjmenoval Pirát Ivan Bartoš. „Těmto lidem vláda ani nepřiznala nárok na ošetřovné a často jsou to ti, se kterými zaměstnavatelé jako první rozvázali pracovní poměr.“
Piráti proto navrhují přiznat těmto pracujícím jednorázovou podporu ve výši 15 tisíc korun.
Nájmy provozoven ze státní kapsy
A s pozměňovacími návrhy přichází i opoziční TOP 09. Jeden z nich cílí na podporu podnikatelů, kteří museli v důsledku nouzového stavu uzavřít nebo významně omezit svoje provozovny.
Ačkoliv si část nákladů vynahradí alespoň provozem výdejového okna, na pokrytí celkových fixních nákladů to zpravidla nestačí.
„Jeden z největších fixních nákladů je nájemné. Proto chceme, aby zaplacení nájmů po dobu uzavření provozoven na sebe vzal stát. A vyplácel je ve 100 procentech, pokud byla provozovna uzavřena, v 80 %, pokud byla významně omezena,“ navrhla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Cílem je, aby co nejvíce podnikatelů a živnostníků i po skončení této krize mohli pokračovat v podnikání. Vytvářejí pracovní místa, která jsou nezbytně nutná a díky kterým mohou dále přispívat do společného systému,“ dodala.
Návrat státu do podniků a soběstačnost bez EU
Společného jednání opozice se nezúčastnili komunisté ani SPD Tomia Okamury.
KSČM však za jeden z hlavních kroků v nápravě škod po koronavirové epidemii považuje zásah státu do některých podniků.
„V průběhu privatizace došlo k několika selháním státu, kdy stát přišel o strategické podniky, o podniky, které mají význam pro chod státu a zajišťují i možnosti pro malé a střední podniky v České republice. U některých firem se to ukázalo jako velmi realistické a správné. Když se podíváme na OKD, které bylo podivně zprivatizováno, tak když do něj vstoupil stát, ten podnik najednou přestal být ztrátový, ale byl ziskový i pro stát,“ řekl České televizi šéf KSČM Vojtěch Filip.
Svoboda a přímá demokracie se na sociálních sítích ani na svém webu k aktuálním krokům vlády nevyjádřila. Bojovat však chce proti brzkému znovuotevření hranic schengenského prostoru nebo za posílení potravinové bezpečnosti ČR.
„Nejsme žádní panikáři, ale je nutná odpovědná analýza a přehodnocení diktátu EU v oblasti zemědělské a potravinové politiky. Sekundární dopady pandemie budou rozsáhlé a mohou se týkat i producentů potravin,“ uvedl místopředseda SPD Radim Fiala s tím, že ČR se podle strany musí vrátit k potravinové soběstačnosti bez Evropské unie.
