Hlavní obsah

Orbán má vyzyvatele. Primátor Budapešti chce být premiérem

Foto: ČTK

Primátor Budapešti Gergely Karácsony.

Reklama

Liberální primátor maďarské metropole Gergely Karácsony se bude v primárkach opozice ucházet o post kandidáta na předsedu maďarské vlády. Politik to oznámil na sociálních sítích. Parlamentní volby mají proběhnout v roce 2022.

Článek

„Země je rozdělená, což není dobře,“ cituje primátora maďarský levicový deník Népszava. Jeho snahou bude podle vyjádření pro deník Maďarsko sjednotit. Následující roky podle něj nebudou otázkou boje mezi politickými tábory, mezi pravicí a levicí, ale konce „vykořisťovatelské elity“, píše slovenský server Teraz.sk. „Chtěl bych pracovat pro 99 procent věčně se trápících Maďarů a ne pro jedno procento nejbohatších,“ měl zdůraznit primátor.

Své rozhodnutí přijmout nominaci své strany Dialog za Maďarsko oznámil liberální politik ve videu na Facebooku. „Učinil jsem toto rozhodnutí, protože mám pocit, že má vlast má velké potíže,“ řekl Karácsony a dodal, že je přesvědčen, že největším problémem, kterému Maďarsko čelí, je polarizace společnosti. „Chtěl bych napomoci znovusjednocení Maďarska,“ dodal Karácsony.

Primátor maďarské metropole by tak mohl být lídrem šestičlenné koalice proti vládní straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. Současný předseda vlády usiluje o další čtyři roky v čele kabinetu, čímž by v roce 2024 v délce nepřetržitého premiérského mandátu dohnal i německou kancléřku Angelu Merkelovou. V případě vítězství Fideszu i úspěchu jeho spojence, Křesťanskodemokratické lidové strany (KDNP), by Orbán získal ústavní většinu počtvrté v řadě.

Spojenectví šesti stran už se jako možný recept na porážku Orbána „osvědčilo“ v komunálních volbách. Právě díky opoziční spolupráci se Karácsony stal v roce 2019 primátorem Budapešti. Pravicový Fidesz v těchto volbách ztratil hned několik větších měst, a opozice proto podobnou strategii zvolila i do parlamentních voleb, uvádí server Euronews.

Opoziční koalice sdružuje liberální hnutí Momentum, pravicový Jobbik, zelenou stranu Dialog za Maďarsko (Párbeszéd), Demokratickou koalici, hnutí Maďarsko pro všechny a Maďarskou socialistickou stranu (MSZP).

Opozice už oznámila, že v každém ze 106 jednomandátových obvodů bude pořádat primárky. Kandidaturu navíc musí složitě koordinovat – nejen kvůli vlastním zájmům každé ze šesti stran, ale i komplikovanějším volebním pravidlům a kvótám, které nedávno Fidesz v parlamentu prosadil. Ideologicky nesourodá skupina stran pak do všech obvodů postaví jednoho společného kandidáta proti Fideszu.

O post kandidáta na předsedu vlády šestikoalice se zatím kromě Karácsonyho ucházejí také místopředsedkyně Evropského parlamentu Klára Dobrevová za Demokratickou koalici (DK), Péter Márki-Zay z hnutí Maďarsko pro všechny (Mindenki Magyarországa Mozgalom), Péter Jakab z Jobbiku a András Fekete-Győr z hnutí Momentum. Šestice opozičních stran loni v prosinci oznámila, že chce zemi „očistit od korupce“ a obnovit svobodu médií. V plánu má i novou ústavu a volební zákony.

Kritici maďarské vlády obviňují Orbána z omezování svobody médií a justice, jednostranného vytváření nové ústavy a nespravedlivých změn volebních zákonů. Orbán však tvrdí, že Maďarsko usiluje o inovativní experiment, který nazývá „neliberální demokracie“, založený na křesťanském konzervatismu a důrazném odmítání imigrace.

Parlamentní volby v Maďarsku mají proběhnout v dubnu 2022. Podle průzkumů se po prosincovém sjednocení opozice šance na vítězství ve volbách vyrovnaly. Například server Politico uvádí, že by podle dat z 28. dubna oba rivaly, tedy vládní FIdesz a šestikoalici, volilo shodně 48 procent voličů.

Reklama

Související témata:

Doporučované