Hlavní obsah

Orbánův zákon narazil u unijního soudu, registr neziskovek má zrušit

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Maďarský premiér Viktor Orbán.

Reklama

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie označil maďarský zákon o neziskových organizacích za diskriminační. Ve Středoevropském deníku se věnujeme i digitalizaci rakouských škol nebo polské prezidentské debatě.

Článek

Maďarská regulace neziskovek porušila unijní právo

Maďarský zákon o organizacích financovaných ze zahraničí je v rozporu s právem Evropské unie. Ve čtvrtek o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon zaváděl registrační povinnost pro organizace, u nichž příspěvky ze zahraničí překročily hranici v přepočtu 546 tisíc korun ročně.

Organizace se musela registrovat jako ta „přijímající podporu ze zahraničí“ a zveřejňovat podrobnosti o dárcích. Těm organizacím, které takovou povinnost nesplnily, hrozí sankce. Podle rozsudku je ale zákon z roku 2017 diskriminační a zavádí neodůvodněná omezení, a musí se proto zrušit nebo změnit.

„Opatření, která tento zákon upravuje, mimo to mohou vůči těmto sdružením a nadacím vytvořit atmosféru nedůvěry. Veřejné zpřístupňování informací týkajících se osob usazených v jiných členských státech nebo třetích zemích, které těmto sdružením a nadacím poskytují finanční podpory, může tyto osoby taktéž odradit od poskytování takových podpor,“ uvádí se v rozsudku.

Maďarsko zažalovala kvůli zákonu Evropská komise. Se zemí běží od podzimu 2018 procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli riziku závažného porušení hodnot EU. Stejná procedura běží i s Polskem.

Digitalizace rakouského školství

Rakouská vláda pošle na digitalizaci školství 200 milionů eur. Je to jedna z obřích investic na rozhýbání a modernizaci rakouské pokoronavirové ekonomiky za celkem 50 miliard eur, tedy přes 1,3 bilionu korun. Rozhodnutí padlo v úterý, o tom už jsme ve Středoevropském deníku psali.

Kabinet teď ale představil podrobnosti týkající se přímo školství. Ministr školství Heinz Faßmann chce vlivem zkušeností z koronavirové distanční výuky pokročit v digitalizaci škol. Klasické učebnice by měly být minulostí, rodiče by měli být upozorněni esemeskou, pokud jejich dítě nedorazí do školy. Na druhém stupni základních škol by měl mít každý žák vlastní notebook. Přispívat na něj mají rodiče. S programem se začne ve školním roce 2021/2022.

Nová funkce pro Jsme rodina

Na Slovensku vyvolala debatu vládou nově zřízená pozice zmocněnkyně pro rodinu. Tu bude zastávat poslankyně koaliční strany Jsme rodina Petra Krištúfková. Nápad na zřízení nové pozice na ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny dostal před dvěma měsíci ministr Milan Krajniak, stranický kolega Krištúfkové.

Deník SME píše, že je poslankyně známá svými vztahy s muži z bratislavského podsvětí, vícero z nich mělo zemřít při mafiánských vraždách. Kvůli tomu ji v minulém volebním období tehdejší vládní poslanci odstavili z funkce ve výboru pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství.

Foto: Profimedia.cz

Petra Krištúfková a Milan Krajniak.

Podle SME nedokázala Krištúfková ani Krajniak vysvětlit, co bude náplní nové funkce. „Vzhledem k tomu, že vykonávám tuhle funkci bez nároku na odměnu, myslím si, že mohu jen pomoct,“ citují noviny Krištúfkovou.

Média psala i o jejích kontaktech a komunikaci s odsouzeným podvodníkem Marianem Kočnerem, který je obžalovaný z vraždy novináře Jána Kuciaka. Krištúfková známost s Kočnerem popírá.

Debata nedebata

V provládní Polské televizi ve středu večer proběhla prezidentská debata. Byla nejspíš jediná, které se zúčastnilo všech 11 prezidentských kandidátů. Koncept byl stejný jako před neuskutečněnými volbami v květnu: každý kandidát dostal pět otázek, na odpověď měl vždy jednu minutu a pak další minutu na konec pro své prohlášení.

Větší pozornost než předvídatelné odpovědi kandidátů ale vzbudily otázky. Ty mnozí kandidáti kritizovali za stranickost a za vyptávání se na zástupná témata. Od moderátora zazněly postupně dotazy na povinnou relokaci uprchlíků a na přípravu dětí na první svaté přijímání v rámci výuky náboženství na školách. Pak přišlo téma registrovaných partnerství, stejnopohlavních manželství a adopcí dětí stejnopohlavními páry.

Čtvrtý dotaz se týkal přijetí eura a pátý toho, zda by mělo Polsko koupit vakcínu proti koronaviru a zda by mělo být očkování povinné. Podle řady komentátorů otázky nahrávaly úřadujícímu prezidentovi a první tři byly dokonce přesným zněním hesel z Dudova volebního spotu.

Za vítěze debaty se označili prakticky všichni kandidáti. Podle trendu na Twitteru a v internetovém vyhledávání zaujal publikum dosud nepříliš známý předseda sociálnědemokratické mimoparlamentní Unie práce Waldemar Witkowski. Jeho výstup v debatě může dál oslabit Roberta Biedroně. Zaznívá také, že jde o „polského Bernieho Sanderse“.

Prezidenta Dudu mohlo o část podpory připravit vystoupení kandidáta národovců Krzysztofa Bosaka, který jinak na obrazovkách TVP prostor nedostává. V debatě na něj útočil zejména Biedroň.

Mezi kandidáty nebyla ani jedna žena. Małgorzatu Kidawovou-Błońskou z Občanské platformy totiž v závodu o prezidentský palác vystřídal varšavský primátor Rafał Trzaskowski. Ten s prezidentem Dudou pravděpodobně postoupí do druhého kola.

Duda pojede za Trumpem

Andrzej Duda se krátce před prvním kolem prezidentských voleb podívá do Bílého domu. Pozvání na pracovní cestu do Washingtonu potvrdili Američané ve středu večer, krátce před debatou polský prezidentských kandidátů. Za Trumpem pojede Duda do USA už potřetí. V Oválné pracovně byl v letech 2018 i 2019.

Americká diplomacie přitom zpravidla neorganizuje návštěvy tohoto typu v době kratší než půl roku před volbami. Jako předvolební se musí setkání v Bílém domě vnímat i na americké straně - Trumpovi jde i o hlasy početné polské menšiny v USA s konzervativními názory.

Od cesty se dá očekávat deklarace o navýšení počtu amerických vojáků či případně podrobnosti z plánování americké základny Fort Trump v Polsku. Duda má s Donaldem Trumpem probírat i energetiku, tedy nejspíš stavbu první jaderné elektrárny v Polsku. Program se teď podle Dudy rychle připravuje.

Závěry schůzky mohou podle deníku Rzeczpospolita způsobit napětí na ose Berlín-Varšava. Cesta totiž přichází v době, kdy Trump rozhodl o stažení části amerických vojsk z Německa. Polský premiér Mateusz Morawiecki nejdřív řekl, že by se vojáci mohli přesunout do Polska, později ale svá slova korigoval, že na tom nesmí Německo tratit.

Smrt legendy vodního póla

Maďary zasáhla smrt populárního sportovce Tibora Benedeka. Trojnásobný olympijský vítěz ve vodním pólu a někdejší kapitán národního týmu a trenér. V Maďarsku je vodní pólo velmi populární sport. Medaili získal Benedek na olympijských hrách v Sydney, Aténách a Pekingu. Sedmačtyřicetiletý sportovec podlehl ve čtvrtek rakovině slinivky.

Foto: Profimedia.cz

Maďarský hráč vodního póla Tibor Benedek.

Tesco odchází z Polska

Britská společnost Tesco odchází z Polska a prodává svých 301 obchodů, sklady i polské sídlo firmy. „Tato transakce nám umožní zaměřit se na činnost v Česku, v Maďarsku a na Slovensku, kde máme silnější pozici na trhu, možnost růstu a hodnotnější marže a finanční výsledky,“ zdůvodnil odchod z Polska ředitel Skupiny Tesco Dave Lewis.

Síť Tesca kupuje dánská společnost Salling Group, která provozuje markety Netto. Hodnota obchodu, který ještě musí posoudit antimonopolní úřad, se odhaduje v přepočtu na 5,4 miliardy korun.

Reklama

Související témata:

Doporučované