Hlavní obsah
Online

Online: Mayová se zodpovídala britskému parlamentu. Úder na Sýrii byl podle ní morálně správný a legální

Jak svět reaguje na víkendový útok v Sýrii?Video: Twitter.com, AP

 

Reklama

aktualizováno •

Po sobotním útoku západních spojenců proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada se situace neuklidňuje. O údajném použití chemických zbraní v Dúmě jedná Organizace pro zákaz chemických zbraní.

Článek

Spojené státy, Velká Británie a Francie v sobotu podnikly společný vojenský úder proti režimu Bašára Asada. Úder byl odvetou za údajný chemický útok ve městě Dúmá, ze kterého západní spojenci syrského prezidenta viní. Přestože Rusko varovalo západní spojence před odvetou, vojensky nereagovalo. Útok ale podobně jako další syrský spojenec Írán odsoudilo.

Zda k použití chemických zbraní v Dúmě skutečně došlo a kdo za jejich případným použitím stál, se chystá vyšetřit Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Evropská unie v pondělí jednoznačně odsoudila pokračující a opakované používání chemických zbraní syrským režimem, včetně posledního útoku ze 7. dubna v Dúmě. Shodli se na tom v Lucemburku ministři zahraničí bloku, podle kterých měly sobotní vzdušné útoky USA, Francie a Británie na zařízení související se syrským programem chemických zbraní jediný cíl, jímž bylo zabránit syrskému režimu v dalším používání těchto zbraní k zabíjení vlastních občanů. Řešení syrské krize by podle ministrů mělo být politické.

Britská premiérka Theresa Mayová dnes před zákonodárci obhajovala své rozhodnutí nařídit vojenský zásah proti cílům v Sýrii, aniž by jej schválila Rada bezpečnosti OSN. Ohradila se také vůči výtkám opozičních labouristů, že měla do rozhodování o vojenském zásahu zapojit parlament. Bylo podle ní „nutné zasáhnout rychle“. Kritiku lídra opozice Jeremyho Corbyna, že akce neměla zákonný základ, odmítla s tím, že omezený a cílený úder byl „nejen morálně správný, ale i legální“.

  • Francouzská vláda útok obhajovala v parlamentu, premiér Philippe se postavil za rozhodnutí prezidenta

    Podle francouzského premiéra Édouarda Philippa byl zásah odůvodněný. Premiér také obhajoval rozhodnutí zapojit se do akce ze strany prezidenta Emmanuela Macrona jako obtížné a legitimní. Dodal, že Západ vysílal už příliš dlouho politické a diplomatické signály Damašku, aby jednal rozumně.

    „Naše reakce byla vzhledem k příčině dostatečně odůvodněná. Ve své metodice byla pečlivě rozvržena,“ prohlásil Philippe před poslanci, kteří o události vedou pouze rozpravu.

  • Trump má stále zájem o setkání s Putinem, prohlásil Bílý dům

    Americký prezident Donald Trump pořád stojí o setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámila to dnes novinářům mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Nicméně dodala, že Trump nemá zatím v plánu žádnou konkrétní schůzku.

    „Prezident stále stojí o to, aby si s Putinem pohovořil,“ řekla Sandersová. „Domnívá se, že pro svět bude lepší, pokud budou obě země udržovat dobré vztahy. Bude to ale záležet na chování Ruska,“ konstatovala.

  • Podle Ruska Spojené státy záměrně útočily také na vojenské objekty a letiště

    Reálným cílem nedávných úderů USA a jejich spojenců v Sýrii nebyly jen výzkumné laboratoře, ale i vojenské objekty a letiště. Uvedlo to dnes v prohlášení ruské ministerstvo obrany. K zajištění deklarovaného účinku by podle ruského ministerstva stačilo jen 30 raket.

    Spojené státy, Británie a Francie vypálily 105 střel, z nichž 76 směřovalo na výzkumné centrum Barzá u Damašku. Dalších 29 raket zasáhlo sklad chemických zbraní a bunkr v Him Šinšáru u Homsu.

  • Téměř polovina Britů považuje vojenský úder na Sýrii za správný

    Podle průzkumu zveřejněného televizní stanicí Sky News považuje sobotní úder na Sýrii za správný 49 procent Britů, 37 procent si myslí, že správný nebyl. V názoru na to, zda měla Mayová požádat parlament o svolení s vojenskou akcí, je britská společnost podle průzkumu rozdělena. Za správný její postup považuje 45 procent dotázaných, za špatný rovněž 45 procent.

  • Mayová: Chemický útok v Dúmě nemohl spáchat nikdo jiný než Asadův režim

    Chemický útok v syrském městě Dúmá nemohl spáchat nikdo jiný než režim prezidenta Bašára Asada. Řekla to premiérka Theresa Mayová v britském parlamentu.

    Předsedkyně vlády také upozornila, že vojenský zásah západních zemí nebyl intervencí do syrské občanské války, ani snahou o změnu režimu v této blízkovýchodní zemi. Šlo podle ní o jednorázovou akcí, jejímž cílem bylo omezit schopnost Asadova režimu použít chemické zbraně proti vlastním lidem.

  • Mayová má být odpovědná britskému parlamentu, ne rozmarům Trumpa, řekl Corbyn

    Podle předsedy opozičních labouristů Jeremyho Corbyna je sobotní operace britských vojenských sil v Sýrii legálně sporná. Směrem k Mayové dnes v parlamentu vznesl dotaz, na základě čeho premiérka rozhodla o zacílení raket na vědecké laboratoře poblíž míst, kde žijí civilisté.

  • Na Sýrii jsme zaútočili úmyslně, brání svou strategii v parlamentu Mayová

    Britská premiérka Theresa Mayová odmítla kritiku své strategie v Sýrii. „Neudělali jsme to proto, že nás o to prezident Trump požádal,“ řekla v parlamentu. Dodala, že akce měla širokou mezinárodní podporu a že o útoku o víkendu diskutovala s několika světovými lídry. Některé tajné informace, které při rozhodování využila, však podle svých slov nemůže členům parlamentu sdělit.

  • Mayová: Museli jsme zasáhnout, abychom zmírnili tamní utrpení

    „Všechno nasvědčuje tomu, že útok v Dúmě byl útok chemickými zbraněmi,“ řekla britská premiérka Theresa Mayová před chvílí v britském parlamentu. Dodala, že podle informací tajné služby byly večer, kdy došlo k útoku, nad celým regionem syrské vládní helikoptéry. „Žádné jiné skupiny nemohly uskutečnit takový útok,“ dodala Mayová. Opozice a Islámský stát by podle ní nebyly schopné podobný útok provést. Mayová se s britskými silami rozhodla v místě zasáhnout, protože chtěla zmírnit lidské utrpení.

  • Proti raketovému útoku vystoupila skotská první ministryně

    „Páteční noční raketový útok, ke kterému došlo ještě před prezentováním důkazů ze strany vyšetřovatelů o použití chemických zbraní a bez schválení parlamentem, podle mého těžko pomůže Sýrii přiblížit se míru a bezpečnosti. Naopak tím riskujeme, že dojde k nebezpečné eskalaci už tak hrozné situace,“ řekla skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Rozhodnutí Mayové dříve kritizoval i předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn.

  • OBSE upozornila na podezřelou smrt ruského novináře

    Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes vyjádřila vážné znepokojení nad podezřelým úmrtím ruského novináře, který pátral po zapojení ruské soukromé armády do bojů v Sýrii. Tělo Maxima Borodina koncem minulého týdne našli před jeho domem v Jekatěrinburgu, v neděli novinář v nemocnici zemřel. Policie smrt vyšetřuje jako sebevraždu skokem z okna.

  • Mayová má před poslanci obhajovat britskou účast při útocích

    Britská premiérka Theresa Mayová dnes předstoupí před poslance. Od 18:30 se před budovou parlamentu mají konat demonstrace proti západní operaci v Sýrii. 

  • Záchranáři v syrské televizi: Žádné stopy po chemickém útoku jsme nenašli

    Syrská státní televize v neděli odvysílala rozhovory s desítkami lékařů a záchranářů v Dúmě, kteří tvrdí, že žádné stopy po chemickém útoku nenašli. S odkazem na reportáž televize Al-Ichbáríja to dnes uvedla agentura AP. Washington i Paříž trvají na tom, že mají důkazy, podle kterých syrská armáda spáchala v Dúmě chemický útok. Zatím je ale nezveřejnily.

  • Generální tajemník NATO dnes znovu obhajoval sobotní raketový útok

    Mezinárodní společenství muselo podle Jense Stoltenberga ukázat, že je potřeba dodržovat mezinárodní zákaz používání chemických zbraní. Šéf NATO řekl, že Rusko neustále bránilo nezávislému vyšetření záležitosti a že západní země neměly „žádnou jinou alternativu, než jednat způsobem, jakým jednaly“. Také prohlásil, že západní aliance nemůže mlčet, pokud se někde používají chemické zbraně. K útoku byl prý více než dostatečný důvod. Nejednat by podle něj znamenalo praktickou podporu porušování zákazu používání chemických zbraní.

  • Komunisté v Aténách od soboty demonstrují proti spojeneckému úderu na Sýrii

    V sobotu demonstranti pochodovali z centra řecké metropole před americkou ambasádu, kam se neúspěšně pokusili proniknout. Dnes se v Aténách snažili strhnout sochu bývalého amerického prezidenta Harryho Trumana, která podle nich symbolizuje americký imperialismus. Informovala o tom agentura Reuters. Proti výtržníkům s pomocí slzného plynu zasáhla policie, škody na soše jsou tak jen malé. Nejméně tři demonstranti při policejním zásahu utrpěli zranění.

  • EU bude zvažovat další sankce proti Sýrii

    Dalšími sankcemi pohrozili ministři zahraničí členských zemí EU. Zdůraznili, že Unie bude společně usilovat o potrestání těch, kteří v syrském konfliktu porušovali mezinárodní právo. EU naopak nebude následovat Spojené státy v uvalení nových sankcí proti Rusku, které patří mezi hlavní opory režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

  • Rusko předpokládá, že USA a západní spojenci neplánují další údery proti Sýrii

    Moskva by se postavila proti jakémukoliv novému útoku, který by také zvětšil odpor mezinárodního společenství. Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

  • Britský velvyslanec tvrdí, že výroky Ruska o tom, že vyšetřovatelé nemohli do Dúmy, nedávají smysl

    Britský velvyslanec při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Peter Wilson také dodal, že OSN vyšetřovatelům z OPCW potřebné povolení dala. Rusko tvrdilo, že potřebné povolení vyšetřovatelé zatím nedostali.

  • Rusko popírá, že by manipulovalo s důkazy v Dúmě

    „Můžu zaručit, že Rusko na místě neoprávněně nezasahovalo,“ uvedl pro BBC ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

  • Členové turecké vlády se v otázce Sýrie názorově rozcházejí

    Turecko nestojí na straně žádné země zapojené do syrského konfliktu a jeho priority v regionu se liší od zájmů USA, Ruska či Íránu. Řekl to dnes místopředseda turecké vlády Bekir Bozdag. Krátce nato ale turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že vztahy Ankary a Moskvy jsou příliš úzké na to, aby je ohrozily výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten prohlásil, že se politika Turecka „oddělila“ od Ruska, které je spojencem Damašku. Informovala o tom agentura Reuters.

  • Pomoc v Sýrii podle EU potřebuje přes 13 milionů lidí

    Přes šest milionů lidí muselo opustit domov a zhruba tři miliony jsou uvězněny v těžko přístupných oblastech. Unie odsoudila, že v bojích je jako zbraň používáno hladovění obyvatelstva či jeho násilné vysídlování, oboje může být pokládáno za válečný zločin či zločin proti lidskosti.

Reklama

Hlavní zprávy