Hlavní obsah

Legislativní zmetek, nebo restart pro zadlužené? Politici se přou o dvě verze pravidel pro osobní bankrot

Duel o novele insolvencí. Patrik Nacher (za ANO) vs. Jiří Dienstbier (ČSSD).Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

„To, co přišlo ze Sněmovny, je legislativně zmetkovité,“ cupuje snahy poslanců o osobní bankrot někdejší ministr a současný senátor ČSSD Jiří Dienstbier. Ti budou na právě začínající schůzi dolní komory rozhodovat o dvou verzích pravidel pro oddlužení. Vybírat budou mezi přísnějším sněmovním návrhem z pera hnutí ANO a k dlužníkům benevolentnější senátní úpravou insolvencí.

Článek

Podle dat neziskových organizací jeden půl milionu Čechů až do konce života nesplatí své dluhy. Cestu z pasti exekucí jim mají nabídnout nová pravidla pro osobní bankrot. Na ten ale zatím dosáhne jen zlomek dlužníků. Poslanci teď na schůzi rozhodnou, kolika dalším lidem insolvenci zpřístupní.

Jak se liší jednotlivé verze, jsme probrali v Duelu s autory jednotlivých návrhů, poslance za ANO Patrika Nachera a senátora ČSSD Jiřího Dienstbiera.

Senátní versus sněmovní verze osobního bankrotu

Sněmovní i senátní verze jsou postaveny na shodném konceptu: dlužník v oddlužení musí po dobu pěti let vynakládat veškeré úsilí, aby pohledávky svých věřitelů uspokojil. Se dvěma rozdíly. Ve verzi z dílny poslanců ANO Patrika Nachera a Taťány Malé musí dlužník během 5 let splatit minimálně 30 % dluhu. „Je to psychologická bariéra pro ty lidi,“ argumentuje Nacher.

Anketa

Mají se odpustit dluhy i lidem, kteří nesplatí nic ze svých závazků?
Ano, pomůže to vyřešit problémy dlužníků.
41 %
Ne, je to nefér k věřitelům.
59 %
Celkem hlasovalo 3471 čtenářů.

Pokud to nezvládne, jeho úsilí splácet zhodnotí soud. Shledá-li jeho snahu dostatečnou, zbytek dluhu mu odpustí. V opačném případě se oddlužení po pěti letech nekoná. To kritizují organizace, které s předluženými lidmi pracují. Podle Člověka v tísni zvládne třetinu závazků splatit jen zlomek dlužníků, zhruba 2 až 3 %.

Nacher je ale přesvědčen, že změny jdou správným směrem. „Cíl osobního bankrotu je na jedné straně pomoci restartu člověku, který je předlužený, zároveň vymoci co nejvíce věřiteli a zároveň toho člověka dostat z šedé ekonomiky. Po roční debatě v Poslanecké sněmovně jsme našli nějaký vyvážený model,“ řekl poslanec v Duelu.

Senátní pozměňovací návrh Jiřího Dienstbiera a Marka Hilšera třicetiprocentní hranici pro oddlužení ruší. Ve výsledku nemusí člověk v insolvenci splatit nic – jen poplatky insolvenčnímu správci, případně výživné – stačí, když se splácet maximálně snaží.

To posuzuje po celých pět let insolvenční správce. Na jeho návrh se může oddlužení kdykoli stopnout. V insolvenci žije dlužník jen z minima na živobytí. „Senátní verze zpřístupňuje oddlužení mnohem lépe. My se snažíme dostat lidi zpátky do systému, že oni uvidí tu naději, musí na sebe také ale přijmout přísný režim. Je to naděje i pro věřitele, že aspoň něco zpátky dostanou. Otevíráme tu možnost oddlužení pro významnou část těch příjmově nejslabších,“ přel se o senátní změny Dienstbier.

Jak se liší senátní a sněmovní verze?

Kdo na insolvenci dosáhne?

Zásadní bude, kolika lidem novela insolvenci umožní. Sněmovní verze počítá s tím, že na ni nebude mít šanci ten, kdo nezvládne splácet tisícovku insolvenčnímu správci a zároveň tisícovku věřiteli měsíčně. Senátní verze požaduje pouze splátku 1 089 Kč měsíčně pro správce.

Reklama

Doporučované