Článek
Klasické vyučování už v tomto školním roce nezačne. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ale představilo plán, jak by se alespoň část žáků na prvním stupni mohla do lavic od 25. května vrátit. Nepůjde ale o výuku tak, jak ji žáci i rodiče znali z doby před uzavřením škol 11. března. Místo tříd budou vytvořeny školní skupiny maximálně pro 15 dětí, které budou podle dosavadních informací z MŠMT fungovat spíš jako školní družiny.
Většina škol s tím nemá problém. Počítají, že se do výuky zapojí také vychovatelky nebo asistenti pedagoga.
„Všechno se bude odvíjet od toho, kolik žáků přijde. Podle jejich počtu vytvoříme skupinky, které budou odpovídat prostorovým podmínkám. Pak budeme řešit učitele, protože máme některé, co spadají do rizikových skupin, ale měli bychom být schopni to pokrýt,“ říká ředitelka ZŠ Velký Ořechov na Zlínsku Jitka Lišková.
Ředitelé tak zatím vyčkávají na podrobné pokyny, které MŠMT slíbilo vypracovat do konce dubna. V nich na základě pokynů ministerstva zdravotnictví stanoví hygienická a epidemiologická pravidla. Dá se očekávat, že do škol se patrně nebudou vracet pedagogové z rizikové skupiny ohrožené koronavirem, to znamená starší 65 let a chronicky nemocní.
„Vzhledem k minimálním informacím o tomto režimu jsme na začátku a podle toho se také k tomu stavíme. Není vyjasněné odpolední hlídání skupin, počet dětí, lavice a spousta dalších věcí,“ popisuje ředitelka ZŠ a MŠ Okrouhlice na Havlíčkobrodsku Milena Hodboďová s tím, že dopolední vyučování ve skupinách jsou schopni zajistit. Na to se ale nabalují další praktické věci, které se budou muset ještě dořešit.
Asociace ředitelů základních škol mezi svými členy uspořádala anketu, jestli budou mít na naplnění navrženého plánu MŠMT personální kapacity. Z dotazníků mezi 146 školami vyšlo, že zhruba 54 procent škol by mělo zajištění školních skupin zvládnout bez větších problémů.
„Naopak skoro 30 procent bude mít velké problémy, pět škol napsalo rovnou, že to nezvládnou. Jsou to tři malé a dvě školy střední velikosti, často s většinou pedagogického sboru v rizikových skupinách,“ říká prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Podle něj by se podíl škol, které zřejmě nedokážou skupiny zajistit, mohl pohybovat kolem sedmi procent. Některé z nich v anketě zatím odpověděly, že nevědí, jak to zvládnou, mají ale až 75 procent pedagogů z ohrožených skupin.
Zastoupení rizikových skupin mezi učiteli je podle Černého ale oproti obecným předpokladům asi nižší. Přes polovinu pedagogů v ohrožených skupinách má podle něj zřejmě kolem 18 procent škol.
Pokud by toto procento platilo v celém základním školství, bez pomoci by nemuselo otevřít zhruba 300 škol. V Česku je podle statistik MŠMT ve školním roce 2019/2020 dohromady 4 176 základních škol s prvním stupněm.
Černý ale navrhuje hned několik možností, jak by si i takové školy mohly poradit. Ředitelé by si do konce školního roku pedagogy zapůjčovali z jiné nedaleké školy nebo by mohli školní skupiny vést také studenti pedagogických fakult.
„Nápady jsou různé, ale zatím je to pouze brainstorming,“ nechce nic předjímat Černý.
Záměr otevřít základní školy alespoň pro první stupeň je stále poměrně čerstvý. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ho představil na tiskové konferenci 14. dubna. Jisté tak je pouze to, že se od 25. května žáci prvního stupně budou smět vracet do školy. Půjde ale pouze o dobrovolné vyučování. Stále bude stěžejní výuka na dálku.
Ve škole žáci utvoří maximálně 15členné skupiny, ve kterých stráví dopoledne i odpoledne. Každý žák bude sedět ve své lavici a roušku oblékne jen tehdy, pokud se bude pohybovat po třídě a po chodbách. Přesná pravidla ale teprve představí MŠMT podle pokynů ministerstva zdravotnictví.
„My jsme se v rámci rozvolňovacích opatření snažili najít proveditelná pravidla při zachování bezpečnosti pro rizikové skupiny jak žáků, tak učitelů, nepedagogických pracovníků, ale i rodinných příslušníků,“ uvedl Plaga.
Některé školy zatím vyčkávají na dubnovou metodiku, jiné už oslovily rodiče, jestli s jejich dětmi mají do školních skupin počítat. Podle toho pak budou plánovat, jestli mají dostatek pedagogů, vychovatelů a asistentů, kteří nouzový provoz školy zajistí.
Podle Černého tak bude hlavně otázkou, jaká pravidla pro návrat pedagogů do škol budou platit.
„Jsou obecně dvě možnosti. Jedna možnost je, že by návrat do škol byl pro učitele dobrovolný. To znamená, že kdyby se učitel bál, tak by se do školy vracet nemusel. A druhá možnost je, že by toto platilo pouze pro učitele z rizikových skupin,“ uvažuje Černý. Druhá alternativa by podle něj byla pro ředitele schůdnější, protože by jinak nemuseli mít dostatek pedagogů.
