Článek
Firma AstraZeneca, která pracuje na vakcíně proti covidu-19 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, v pondělí zveřejnila předběžné výsledky závěrečné fáze testů. Výsledky slibují 70procentní průměrnou účinnost bez jakýchkoliv vedlejších účinků.
Jde o číslo, které představuje průměrnou účinnost ze dvou dávkovacích režimů. Jeden měl při podání dvou plných dávek v rozmezí nejméně jednoho měsíce úspěšnost 62 %. Druhý, při aplikaci nejprve poloviny dávky a za měsíc další plné, 90 %. AstraZeneca proto nyní může tvrdit, že při správném dávkování může mít jejich vakcína 90procentní účinnost.
Jde o výsledky pokusu s 20 000 dobrovolníky z Velké Británie a Brazílie. Stejně jako u ostatních vakcín šlo o experiment, kdy se polovině dobrovolníků aplikuje vakcína a druhé placebo látka, přičemž až do klíčového odtajnění nikdo neví, do jaké skupiny ten či onen dobrovolník patří. Po aplikacích látky následuje časová prodleva, po které se odtajní, kdo patří do které skupiny, a spočítá se, kolik lidí s placebem a kolik s vakcínou se nakazilo. V tomto případě se nakazilo 101 lidí, kteří dostali placebo dávku, a 30 z těch, kteří vakcínu, z čehož se počítá zmiňovaná průměrná účinnost 70 %.
Nižší, ale přesto vysoká účinnost
Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock oznámení okomentoval slovy, že jde o fantastickou novinku. Premiér Boris Johnson mluvil o neuvěřitelně vzrušující zprávě a ředitel společnosti AstraZeneca Pascal Soriot prohlásil, že výsledky potvrzují bezpečnost i vysokou účinnost vakcíny, která bude mít bezprostřední dopad na současný nouzový stav. Není ale přeci jen nižší účinnost oproti nedávným výsledkům od Pfizeru a Moderny trochu zklamáním?
Tuto otázku si přímo klade i BBC a rozebírá ji v přehledu nejdůležitějších informací o vakcíně firmy AstraZeneca. Odpovídá připomínkou, že na začátku vývoje vakcín byla cílem jakákoliv účinnost nad 50 %. „Cokoliv nad 50 %“ bychom ještě před měsícem považovali za velký úspěch, 70 % je navíc komfortně vyšší účinnost, než mají například vakcíny proti sezónní chřipce,“ píše BBC.
Vědci sice nevědí, co způsobilo tak velký rozdíl účinnosti při různém dávkování, ale nic zdravotníkům nebrání v tom, aby jednoduše upřednostnili úspěšnější metodu. V takovém případě můžeme na číslo 70 pozapomenout a s 90procentní účinností se bavíme o rozdílu asi 5 % oproti dvěma americkým společnostem. Rozdíl v ceně se přitom pohybuje v úplně jiných řádech.
První levná vakcína
Podle Financial Times je cena pro země EU za jednu dávku vakcíny společnosti AstraZeneca vyjednaná na 3 až 4 dolary. Společnost Pfizer, která už čeká na povolení své vakcíny k nouzovému použití v USA, v červenci stvrdila se Spojenými státy dodávku prvních 100 milionů dávek v hodnotě necelých 20 dolarů za jednu dávku, čímž podle Bloombergu nastavila cenovou laťku pro bohatší státy. Do EU podle Reuters vakcíny Pfizeru poputují za 18,3 dolaru za dávku. Ještě dráž má přijít jedna dávka vakcíny od Moderny. Ta v srpnu oznámila cenový strop 37 dolarů za jedinou dávku.
Všechny uvedené částky přitom můžeme při počítání ceny za jedno kompletní očkování o 100 % zvýšit, protože Pfizer, Moderna i AstraZeneca počítají s dvoudávkovou vakcinací. Vakcíny od Pfizeru navíc budou vyžadovat další výrazné náklady na skladování kvůli tomu, že musí být uchovávána v teplotě asi minus 80 stupňů Celsia.
"Svět na ni hledí"
Kromě nízké ceny má britsko-švédská firma zřejmě ještě jednu velkou přednost, kterou by měla být silná produkce. Do konce roku slibuje vyrobit 200 milionů dávek a do konce prvního čtvrtletí dalších 700. Dosud už byly s touto firmou nasmlouvány kontrakty na 3,2 miliardy dávek, což je suverénně nejvíc ze všech. Pfizer je na 1,1 miliardy a Moderna na necelých 800 milionech.
Bloomberg navíc v přehledu s titulkem „Svět hledí na AstraZeneca“ vypichuje, že je jednou z mála větších hráčů ve vakcínovém závodě, kteří hodlají většinu svých dávek prodat jinam než do USA a Evropy. Celkem je zatím vyjednáno 300 milionů dávek do USA, 500 milionů do Evropy a 2,4 miliardy do třetích zemí, přičemž nízká cena je garantem toho, že se to netýká jen těch bohatých.
Kdy bude dostupná?
Jako první se budou oxfordskou vakcínou očkovat nejspíš Britové. Podle Hancocka je možné, že k tomu dojde už příští měsíc. „Ve velkém“ ale rozjezd očkování ve Spojeném království očekává v prvních třech měsících příštího roku.
Kdy se může dostat na trh v Evropské unii, není jasné, nicméně společnost oznámila, že žádost o schválení vakcíny už byla kromě britských úřadů podána i u Evropské lékové agentury (EMA). Jednání s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) mají začít v příštích dnech.
