Článek
Aktualizace: Od vydání článku proběhly v datech ministerstva zdravotnictví další změny. Některé uvedné údaje, tak již nemusí platit.
Od března letošního roku se po dobu už pěti měsíců veřejnost od Ministerstva zdravotnictví dozvídá na denní bází nové informace o případech koronaviru v České republice. Na základě zpracovaných dat pak ministerstvo vydává epidemiologická opatření.
V neděli 26. července ministerstvo čísla revidovalo až s několikaměsíční zpětnou platností. Jak ukazuje graf, počet aktuálně nemocných v celé ČR se po auditu snížil z 5254 na 3479 osob. Nová data se zpětně začala rozcházet už v dubnu, výrazněji pak v květnu. Nyní ale počet aktuálních případů i po snížení znovu předehnal dubnové hodnoty.
Data, na základě kterých byl například spěšně zrušen festival Colours of Ostrava, tak byla se zpětnou platností změněna. Konkrétně byl v den zrušení festivalu na webu ostravské hygieny k nalezení údaj o 2158 aktuálně nemocných v Moravskoslezském kraji. V současné době je po přepočtu v kraji 832 nakažených osob.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek řekl, že nejde o první ani poslední audit. Podle něj se nyní dělal již potřetí. „Akorát ty předchozí nebyly tak významně viditelné,“ řekl. „Určitě i v budoucnu je budeme dělat,“ dodal. Zpoždění v záznamech zjištěné nynějším auditem bylo dvoutýdenní až třítýdenní. „Databáze nám nikam neujela dramaticky,“ uvedl.
Na věrohodnost statistik podle Duška výsledky kontroly nemohou mít vliv, protože počty nově diagnostikovaných, zemřelých i hospitalizovaných se sledují v reálném čase, když se vloží do databáze. „Záznam o vyléčení je jediný, který vyžaduje nějakou zpětnou kontrolu,“ řekl pak Dušek ČTK.
Redakce Seznam Zpráv ale při vlastní kontrole dat Ministerstva zdravotnictví zjistila, že se opakovaně měnila i data o zemřelých, testech a hospitalizovaných.
Na konci června se ve statistice ministerstva objevil údaj, který ukazoval, že těžký průběh nemocí poskočil a týká se až 23,6 % hospitalizovaných. To byl v té době skokový nárůst z předchozích devíti procent. Seznam Zprávy o tomto viditelném zvýšení v tentýž den napsaly. Jenže po vydání článku se statistika Ministerstva zdravotnictví změnila a data o počtu osob s těžkým průběhem nemoci byla změněna na polovinu původní hodnoty. Konkrétně na 12 % hospitalizovaných.
Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová odpověděla na dotaz Seznam Zpráv, že se nemocným udělalo lépe. „Změny se odvíjí od aktuálního zdravotního stavu pacientů v lůžkových zařízeních, který lékaři promítají do statistik pro Ministerstvo zdravotnictví. Z dat vyplývá, že se stav pacientů zlepšil a tudíž již nemuseli být připojeni na plicní ventilaci. S ohledem na aktualizaci dvakrát denně se tato informace může v čase měnit,“ napsala.
Na konci července ale přišel další přepočet, a počet hospitalizovaných se tak zpětně snížil znovu. Momentálně už neplatí ani čísla, na která byla původní vysoká hodnota změněna, po tom, co se hospitalizovaným podle Ministerstva zdravotnictví ulevilo. Smazány z dat tak byly obě varianty.
Další skupinou, ve které se zpětně mění počty, jsou zemřelí v souvislosti s covid-19. V sobotu Ministerstvo zdravotnictví bez ohlášení změnilo denní počty zemřelých z celého týdne. Nejčernější den posledních měsíců - čtvrtek 30. 7. - původně udával 6 obětí, dnes už jsou to jen 2.
22. března proběhla médii první zpráva o obětech. Na covid-19 tento den podle tehdejších informací ministerstva zemřeli první tři lidé. Tato informace už ale v srpnu neplatí. Dnes je ve statistikách u tohoto dne číslo dva. Jeden z prvních tří mrtvých se z ní vytratil. Číslo celkového počtu obětí se ale paradoxně nezměnilo, protože během posledních změn další mrtvý přibyl na konci července.
Počty obětí se takto měnily v posledním měsíci víckrát. Někdy mrtvých ze statistiky v průběhu dne ubylo, aby se do ní mohli večer zase vrátit. Bohužel v mnoha případech se čísla měnila v době, kdy média už o novém počtu úmrtí informovala. Jindy jednoduše ukazovalo nové denní číslo menší počet, než byl ten z předchozího dne.
Šachy se statistikou se v několika případech týkají i konkrétních „obětí“ nákazy. Mezi validovanými daty se mezi mrtvými dříve opakovaně objevily děti v kategorii 0-14 let, které byly později ze statistiky smazány. Chlapec, který měl údajně zemřít v polovině července, se v datech objevil na konci měsíce. Ze statistiky ale ještě tentýž den zmizel.
Chlapec ve věku 0-14 let se ve validovaných datech objevil mezi mrtvými na konci července.
Dříve začátkem července se ve statistice obětí objevily rovnou dvě děti. Mělo se jednat o dva chlapce, jednoho ve věku 10 let z Frýdecko-Místecka a druhého dvanáctiletého chlapce z Brněnska.
Dva mrtví ve věkové kategorii 0-14 se objevili na webu MZ několikrát během června a července.
Uvedení dětských obětí ve statistice si tehdy všimla redakce serveru Novinky.cz a po detailech pátrala. I tyto děti během téhož dne ale ze statistiky zmizely. Ukázalo se, že šlo o chybu. „Našel jsem je v nejnovějším souboru »osoby«, takže je někdo omylem zapsal do mrtvých místo do nově potvrzených. Snad budou dlouho živi,“ napsal redakci výzkumník z Univerzity Karlovy Jiří Hudeček.
Experti z dobrovolnické skupiny COVID19CZ si ale všimli, že stejná dvojice se ve statistice objevila už dříve dvakrát 19. a 30. června, a potřetí 2. července.
„Jedná se o fakt, že se může stát, že dojde na straně zadavatele k chybě. Proto jsou přehledy o úmrtích následně modifikovány,“ vysvětloval začátkem července úpravy tiskový mluvčí ÚZIS Jiří Tráva. Odchylky tak jsou daní za zveřejňování čísel prakticky v reálném čase způsobem, který je podle Trávy „ne zcela šťastný, protože může obsahovat nevalidní záznamy“.
Konec chaosu v číslech? Snad na konci srpna
Rozdílné výstupy navíc vydává ministerstvo, ale také krajské hygienické stanice. Obě instituce zveřejňují dlouhodobě jiná čísla, a stojí si za nimi. Při vlastním dopočítávání aktivních případů se dokonce stávalo, že v okresech vycházely i záporné hodnoty. To se podle vedoucího webového studia ÚZIS Martina Komendy musí změnit.
„Jednotliví zástupci krajů budou dostávat od ÚZIS servis v podobě dat na velmi vysoké úrovni detailů. Volně přeloženo to nebudou pouze agregovaná data, která má třeba veřejnost nebo média. A to z jednoho prostého důvodu, aby přesně kraje věděly, co se děje, a byly na to schopny reagovat,“ vysvětlil Komenda pro Seznam Zprávy.
