Zaorálek se ptá, zda se stane z Afghánistánu český Vietnam. Lidé vojákům posílají dojemné vzkazy

Generál AČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel se na svém twitterovém účtu přidal mezi kritiky Lubomíra Zaorálka.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové), někdejší starosta Hrádku nad Nisou, pod který spadá grabštejnská armádní základna, zveřejnil emotivní text k úmrtí svého souseda, vojáka v Afghánistánu. Píše, kromě jiného: „Nenechali jste Tomáše samotného a posíláte mu někam ke hvězdám hodně vaší energie a vzpomínek, které díky Vám nezmizí…“

„Začít vykřikovat o stahování, chybách, okupaci a špatné strategii v době, kdy utržíme ztráty na bojišti, není jen plivnutí do tváře vojáků, které jsme tam poslali. To je podkopávání naší obranyschopnosti a bezpečnosti!“ napsal Karel Řehka na svém facebookovém účtu. Pro teroristy je podle něj takové chování výzvou k útokům a dělá z českých vojáků cíl. Status zveřejnil pouze pro své přátele, vyzval ale k jeho šíření. Řehka na sociální síti také napsal, že Lubomír Zaorálek, mimo jiné bývalý ministr zahraničí, seděl u aliančních diskuzí o afghánské misi a mohl jim oponovat. Závěrem dodal, že na diskuzi o stažení vojáků z Afghánistánu, ač by mohla být relevantní, není čas „uprostřed bitvy, kdy umírají naši vojáci“.

Josef Horinka, starosta Hrádku nad Nisou, pod který spadá Chotyně i grabštejnský armádní útvar, vysekl zesnulému kamarádovi poklonu.

Padlý český voják Tomáš Procházka, kynolog z Centra vojenské kynologie Chotyně, měl dvě děti a na misi, která měla trvat šest měsíců, odjel letos 28. srpna. S rodinou žil v Hrádku nad Nisou. Před místní radnicí už vlaje černý prapor, ve vestibulu radnice připravují pietu s jeho fotografií. Lidé tam budou moci zapalovat svíčky.

„Ráno jsem se dozvěděl, že vojákem, padlým v Afghánistánu, byl Tomáš Procházka z posádky Grabštejn, kamarád bydlící v Hrádku nad Nisou,“ napsal na blogu města starosta Josef Horinka. Zmínil rovněž smrt dlouholeté pracovnice hrádeckého městského úřadu. „Město Hrádek nad Nisou vzdává čest vaší památce.“

Předseda zahraničního výboru Sněmovny Lubomír Zaorálek má za to, že by Česko mělo z Afghánistánu odejít.

„Musíme si uvědomit, že dneska jdeme do zdi. Nám se situace v Afghánistánu se nelepší. Produkce opia roste. Stále více jsme vnímáni jako okupanti. Takže – čekáme, až se z toho stane náš Vietnam? Nebo tu situaci budeme řešit? Tohle je přece problém, který jsme sice sami nevytvořili, ale stali jsme se jeho součástí. A dnes, protože my svou bezpečnost zajišťujeme společně se spojenci, ji musíme se spojenci řešit. A nemá cenu si namlouvat, že bojujeme za svobodu, že bojujeme s terorismem. Je evidentní, že teroristé přicházejí spíš ze Saúdské Arábie, ani ne z Afghánistánu,“ řekl Zaorálek v rozhovoru pro TV Seznam.

Celé vyjádření najdete v příloženém videu.

Vojáci v Afghánistánu chrání českou i evropskou bezpečnost a není důvod k tomu, aby se Česko z alianční mise stáhlo. České televizi to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj ale na pořadu dne nyní není posilování české mise, i když si umí představit, že by o tom mohl s Ministerstvem obrany a s generálním štábem jednat.

„V tuto chvíli nevidím důvod, proč bychom neměli i nadále dostát našim spojeneckým závazkům,“ řekl Petříček. „Stále je řada důvodů, proč bychom měli v Afghánistánu zůstat. Je to i kvůli naší bezpečnosti, můžeme zamezit šíření obchodu s drogami, můžeme zabránit další migrační vlně z regionu. Jsou to věci, které mají přímý dopad na českou i evropskou bezpečnost.“

V březnu 2014 ukončila po 12 letech svou misi v Afghánistánu Kanada. Ke konci svého působení, mezi lety 2011 a 2014, byla v zemi pouze malá skupina vojáků, která pomáhala s výcvikem afghánských bezpečnostních jednotek. Kanada nezaznamenala žádný velký úspěch, naopak její vojáci byli například obviněni z mučení zajatců. Rozhodla se proto dokončit poslední misi a od roku 2011 se pouze soustředila na výpomoc spojeneckým silám. Kanada ve válce ztratila 158 vojáků a čtyři zdravotníky.

Nizozemsko začalo v srpnu roku 2010 jako první člen NATO stahovat svá vojska z Afghánistánu. Vojáci operovali 4 roky v provincii Uruzgán. Celkem stáhlo Nizozemsko z Afghánistánu zhruba dva tisíce vojáků. Během mise jich bylo 24 zabito a 140 zraněno. Mise měla oficiálně trvat 4 roky, NATO se snažilo Nizozemsko přesvědčit, aby svůj pobyt v Afghánistánu prodloužilo, to se však nepodařilo.

Švýcarsko odešlo v roce 2008. „V oblastech, kde Tálibán posílil svůj vliv, bylo prakticky nemožné vykonávat rekonstrukční práce,“ uvedlo švýcarské ministerstvo obrany v tiskové zprávě. Od roku 2003 celkem 35 důstojníků (včetně tří doktorů) pracovalo v prostorách Hindúkuše v provincii Badakšan.

Francie odešla v roce 2012. Zůstalo pouze logistické družstvo. V roce 2012 bylo zabitých francouzských vojáků 82. Prezident Sarkozy volal po zlepšení bezpečnosti, nakonec se rozhodl vojáky stáhnout.

Jordánsko mělo v roce 2009 v Afghánistánu 7 vojáků. V roce 2011 už žádného.

V roce 2007 bylo Tálibánem zajato 23 korejských misionářů. Dva muži byli popraveni. Tálibán požadoval stažení všech 200 jihokorejských vojáků výměnou za rukojmí. Korea své vojáky stáhla a rukojmí byli propuštěni. V roce 2009 byl odsouhlasen návrat jihokorejských vojáků. V roce 2011 bylo v Afghánistánu zpátky 426 vojáků. 23. 6. 2014 byly všechny jednotky staženy.

K vojenské jednotce kynologů v Grabštejně na Liberecku, kde sloužil poslední padlý český voják v Afghánistánu rotný Tomáš Procházka, se v úterý ráno dostavil kaplan. Než promluvil k vojákům, kteří ztratili kolegu a kamaráda, vytáhl z tašky tlakový hrnec. „Řekl vojákům, že když se u něj neupustí ventil, praskne. A poradil jim, že oni musí teď upustit emoce,“ popsal kaplanovu návštěvu podplukovník Andrej Vítek, náčelník grabštejnského kynologického střediska.

Celé povídání s Andrejem Vítkem si můžete pustit ve videu níže.

„Rotného Tomáše Procházku, který v pondělí padl v Afghánistánu, povýší ministr obrany Lubomír Metnar in memoriam na štábního praporčíka,“ řekl mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek. Dá se očekávat, že obdrží i některé z resortních vyznamenání. Státní vyznamenání k letošnímu 28. říjnu pravděpodobně vzhledem k časové blízkosti slavnostního ceremoniálu na Pražském hradě neobdrží. Podle Hradu by byla pro rodinné příslušníky jejich účast tak krátce po tragické události mimořádně těžká.

Nedovedu si představit, že útočník střílející na vzdálenost 80 metrů nevěděl, co dělá. Nahodilost nejsem ochotný připustit, odmítá Alexander Černý (KSČM) tvrzení náčelníka generálního štábu, že atentátník v pondělí necílil primárně na české vojáky.

Pusťte si celý duel, kde o tématu diskutovali místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý z KSČM a Pavel Žáček z ODS, který je také členem výboru pro obranu.

Po pondělním úmrtí rotného Tomáše Procházky na misi v Afghánistánu se ve veřejném prostoru objevují první hlasy, které působení českých jednotek v zemi kritizují.

„Stojí nás to obrovské množství peněz. Byla chyba do Afghánistánu jít, byla to chyba stejně jako válka v Iráku. Důsledky jsou pro nás vesměs negativní. Nechci vidět další mrtvé vojáky,“ řekl v úterý ve Sněmovně bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Tomáš Procházka byl členem logistického útvaru armády. Při útoku seděl na korbě toyoty vedle svého psa, vůz projížděl areálem mezinárodní základny v prostoru afghánských ozbrojených sil. Střelec ho zasáhl přibližně z osmdesáti až jednoho sta metrů z pušky M14, život českého vojáka nezachránila ani neprůstřelná vesta. Na misi se speciálními silami byl dlouhodobě připravován v Centru vojenské kynologie Chotyně.

Podrobnější článek na tomto odkaze: