Článek
Artikuly byly programem, na kterém se shodly dvě části husitského hnutí - táborité a pražané. Pamětní mince má nominální hodnotu 200 korun.
První strana mince zobrazuje figurální kompozici sedmi postav, znázorňujících odlišné postoje a myšlenky obou částí husitského hnutí. Zadní straně mince dominuje svazek dobových zbraní představující sílu, která artikuly chrání a zachovává.
Husitství zahrnuje sociální, politické i národnostní změny, které zrcadlily proměny pozdně středověké Evropy. V užším slova smyslu označuje husitství nábožensky motivované hnutí, které usilovalo o reformu církve jako rozhodujícího faktoru nápravy celé středověké společnosti. Politickým a věroučným programem husitů k takové nápravě se na počátku července roku 1420 staly Čtyři pražské artikuly. V té době Prahu obléhalo vojsko krále Zikmunda Lucemburského a táboři pomáhali pražanům bránit město.
Autorem návrhu mince je sochař Michal Vitanovský. Na jedné straně mince vyobrazil skupinu táboritů především venkovských. A proti nim povětšinou majetné pražany z řad měšťanstva, ohrožované buď revolucionáři nebo křižáckým vojskem císaře Zikmunda. Gesto jedné z figur, ukazující na čtyři listy na stole, naznačuje dosažení vzájemného kompromisu.
Pro první artikul, svobodné hlásání božího slova, zvolil Vitanovský symbol otevřené bible, chléb a kalich připomíná článek druhý, tedy přijímání podobojí. Lidská ruka, odmítající proud mincí, charakterizuje článek třetí - požadavek chudé církve a pro poslední, čtvrtý artikul, který požadoval trestání hříchů bez ohledu na společenské postavení, vybral symboly práva a spravedlnosti.
Církev Československá přijala do názvu přívlastek husitská v roce 1971 jako projev skutečnosti, že její teologické učení vychází právě z tradice české reformace. Dílo Jana Husa, husitství i Jednota bratrská tvoří rámec její reformační identity, vycházející z bible a starokřesťanského odkazu.
